Alois Hába (1893–1973) je širší veřejnosti znám zejména pro své inovátorství na poli mikrointervalové hudby, už není ale tak dobře známo, že mikrointervalové skladby tvoří pouze třetinu jeho tvorby. Jednou z neprávem opomíjených oblastí jsou jeho klavírní skladby, z nichž ještě část stále čeká na studiovou nahrávku či premiérové živé koncertní provedení. Právě na ty se zaměří říjnový koncert, který uzavírá cyklus Nová hudba v Atriu. Komplexní přehled Hábovy klavírní tvorby uvádíme u příležitosti padesáti let od skladatelova úmrtí a zároveň sto třiceti let od jeho narození. Čtvrteční koncert proběhne za osobní účasti Hábova dědice Jana Andresky, který se stará o jeho odkaz a je propagátorem Hábových skladeb.
Interpretace se ujme přední český klavírista a odborník na soudobou hudbu a hudbu 20. století Miroslav Beinhauer, který je zároveň dramaturgem klasické hudby v Atriu na Žižkově a také jediným na světě, kdo dokáže hrát na unikátní šestinotónové harmonium Aloise Háby. „K Aloisi Hábovi mám speciální vztah už od roku 2018, kdy jsem se začal jeho hudbou zabývat intenzivněji a v těchto měsících dokončuji kompletní nahrávku jeho klavírní tvorby. Málokdo ví, že Hába napsal obrovské množství klavírních skladeb různých stylů a je velká škoda, že se jeho hudba takřka neobjevuje na programech koncertů. V Atriu na Žižkově představím jen její, o to více však reprezentativnější část.“ dodává k Hábově tvorbě Beinhauer.
Některé Hábovy skladby byly v minulosti několikrát uvedeny, jiné jsou téměř zapomenuté a v koncertních programech se v posledních desetiletích neobjevují. Výjimečnost cyklu spočívá zejména ve zvoleném repertoáru. Hábova hudba se dlouhodobě nachází na jakémsi pomezí mezi tradiční klasickou hudbou a hudbou současnou. Ačkoliv jeho rané skladby vychází z pozdně romantického stylu přelomu 19. a 20. století, lze v nich nalézt vlivy nových uměleckých směrů první poloviny 20. století kombinované s folklorismem, jenž se stal pro Hábovu hudbu typický. Cílem cyklu Nová hudba v Atriu je přiblížit technicky náročná, avšak posluchačsky atraktivní díla, z nichž část zůstává široké veřejnosti téměř neznámá.
