V brněnské opeře sháněli desítky starých oken. Chystají premiéru Smetanovy Hubičky

V kulisách sestavených z desítek starých oken zkouší operní soubor Národního divadla Brno inscenaci Smetanovy opery Hubička. Okna jsou symbolem až bulvární pozornosti, kterou vesnická komunita věnuje ústřední dvojici opery – tvrdohlavé Vendulce a Lukášovi, jejichž lásku málem zhatila hádka o předmanželský polibek. Umělecký šéf opery Jiří Heřman slibuje svěží a v mnohém novou inscenaci.

Režisérkou je Linda Keprtová, jež základní dramatický konflikt spatřuje ve Vendulčině nitru. Lukáš si svou dávnou lásku namlouvá poté, co jeho předchozí manželka zemřela. „Ona se musí smířit s tím, že aby byla šťastná, musel zemřít někdo jiný. Proto Vendulka otálí s hubičkou, nechce Lukášovi dát hned všechno,“ přiblížila svoji novou režii L. Keprtová.

Libreto napsala Eliška Krásnohorská podle stejnojmenné povídky Karolíny Světlé. Příběh se prý skutečně odehrál v jedné vsi v Podještědí. Hubička patří po Prodané nevěstě k nejhranějším Smetanovým operám. Psal ji po ztrátě sluchu, zároveň prožíval tragické okamžiky svého života. Přesto vytvořil v Hubičce jímavý a poetický obraz českého venkova plný poutavých melodií. K nejznámějším patří dvě ukolébavky na konci prvního dějství.

Scénu navrhla Eva Jiřikovská. Stará okna tvoří na jevišti celé domy, jakési venkovské paneláky. Okna se sháněla po všech koutech, bazarech, sběrnách, uvedla Jiřikovská. Prostřednictvím kostýmů či rekvizit se představení vrací nikoli do Smetanovy doby, ale spíše do dvacátých nebo třicátých let minulého století.

Vendulku si v nové inscenaci zazpívají Daniela Straková-Šedrlová nebo Pavla Vykopalová, v úloze Lukáše alternují Aleš Briscein a Petr Levíček, Palouckého Jiří Sulženko a Jan Šťáva, Tomše Svatopluk Sem a Jakub Tolaš. Pod hudebním nastudováním je podepsán Jakub Klecker. Premiéra je ohlášena na 4. prosince do Janáčkova divadla.