V Mnichově představili novinky příští sezony, v Prodané nevěstě bude Jeníkem Pavol Breslik

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Ve stejném čísle D. Hirschel přináší kritiku liberecké inscenace Massenetovy opery Thaïs, která byla přenesena do Bad Elster (König-Albert-Theater). V představení 19. ledna 2018 také pochvaluje inscenaci Lindy Keprtové a vyzdvihuje výkon představitelky hlavní role Věry Poláchové i dirigentskou práci Němce Floriana Merze. Lázeňské město Bad Elster tak pokračuje v úspěšné spolupráci s českými operními soubory v Ústí nad Labem (2. dubna balet Šeherezáda na hudbu Rimského-Korsakova a Borodina) a v Liberci (21. května 2018 zde uvede novou inscenaci Smetanových Dvou vdov).


Zemřeli Oleg Tabakov, Hubert de Givenchy a Stephen Hawking
Minulý týden zemřelo několik významných osobností z různých oborů, které se také svým způsobem dotkly umění opery. I když se Oleg Tabakov proslavil jako herec a činoherní režisér, má na svém kontě také několik operních režií komornějších děl.

Oleg Tabakov (zdroj commons.wikimedia.org / foto Dmitry Rozhkov)

Hubert de Givenchy, pařížský tvůrce luxusních a noblesních modelů haute couture, byl návrhářem mnoha civilních i koncertních rób pro Renatu Tebaldi i Marii Callas, ale také oblíbeným módním tvůrcem Fredericy von Stade.

Hubert de Givenchy (zdroj YouTube)

A osud a nezlomná vůle světoznámého teoretického fyzika a popularizátora vědy Stephena Hawkinga, upoutaného amyotrofickou laterální sklerózou na kolečkové křeslo, byly přímým předobrazem postavy ochrnutého Vědce z Glassovy opery The Voyage (Cesta, premiéra v Metropolitní opeře roku 1992 při příležitosti pětistého výročí objevení Ameriky Kolumbem).

Stephen Hawking (zdroj flickr.com/Lwp Kommunikáció)


Rufus Wainwright dokončuje novou operu

Rufus Wainwright (zdroj commons.wikimedia.org / foto David Shankbone)

Po velmi dobře přijaté opeře Prima Donna (2009), inspirované posledním životním obdobím Marie Callas, se tento slavný zpěvák a skladatel rozhodl pro operu na historické téma. Nová opera Hadrian vychází z vynikající novely francouzské spisovatelky Marguerite Yourcenar Hadriánovy paměti (vydáno 1951, český překlad v Odeonu 1971). Skvělé literární dílo o smyslu našeho života se odvíjí od fiktivních vzpomínek římského císaře Hadriána a také jeho vztahu k milenci (a skutečné historické postavě) Antinoovi, který zemřel velmi mladý. Premiéra opery je naplánována na 13. října 2018 v Torontu (Canadian Opera Company). Naprosto mimořádné je nasmlouvané obsazení – jako Hadrián má vystoupit Thomas Hampson, mladý kanadsko-americký tenorista Isaiah Bell bude Antinooem, Karita Matilla pak Plotinou (manželkou římského císaře Trajana) a Ben Heppner byl měl zpívat Dinarcha. Zcela jistě se bude jednat o jednu ze zásadních operních událostí roku 2018.


Kniha týdne
Christa Ludwig – Leicht muss man sein. Erinnerungen an die Zukunft. Spoluautoři Erna Cuesta a Franz Zoglauer. Vídeň, Amalthea Verlag 2018. 216 stran, fotografické přílohy. Takřka přesně na den k devadesátým narozeninám slavné mezzosopranistky Christy Ludwig vyšla nová kniha jejích vzpomínek s případným podtitulem Vzpomínky na budoucnost.

Christa Ludwig (zdroj commons.wikimedia.org / foto Franz Johann Morgenbesser)

Nejedná se naštěstí o žádný odkaz na kontroverzní (a stále dosti populární) knihu Ericha van Dänikena, ale vyjadřuje to její stále velmi aktivní postoj k životu a také trvalou i velmi hodnotnou reflexi její skvělé kariéry. Již roku 1994 vyšla její první memoárová kniha s názvem …und ich wäre so gern Primadonna gewesen. Erinnerungen (…radši bych byla primadonou. Vzpomínky), která vznikla za autorské spolupráce Petera Csobadiho.

Bez sentimentality a často s humorem umělkyně nevzpomíná jen na umělecké úspěchy (a také nezdary a špatná rozhodnutí), ale i na těžká válečná léta i na obě manželství (první místy velmi bouřlivý svazek se slavným basbarytonistou Walterem Berrym). Velmi poutavě vypráví také o trémě, která ji zachvacovala po neúspěchu v roli Eboli z Verdiho Dona Carlose na salcburském festivalu, kdykoliv poté v této roli vystupovala na jeviště, nebo o obavách z vystupování v roli Brangäny z Wagnerovy opery Tristan a Isolda (v níž zažila zcela mimořádné úspěchy pod taktovkou Herberta von Karajana, které ji zavazovaly k nejvyššímu výkonu v této roli), kdy její úzkost byla tak silná, že odřekla celou sérii představení v New Yorku.

Vypráví také mnohé o „tajemství“ svého hlasu, o nejvyšším tónu v partu Lady Macbeth, prozrazuje, proč zařadila do repertoáru některé dramatické sopránové party a jiné po dlouhém rozvažování nezpívala, proč již nemohla zpívat roli Oktaviána ze Straussova Růžového kavalíra (z jehož libreta z prvního aktu je také převzat titul nových memoárů) a mnohé další. Poučné pro zpěváky jsou také části o hlasových krizích, ke kterým se veřejně přiznává (v tomto sympatickém počinu připomíná italskou pěvkyni Annu Caterinu Antonacci). Samozřejmě vzpomíná na svou spolupráci s největšími dirigenty, režiséry a operními pěvci, s nimiž vystupovala ve své dlouhé jevištní a koncertní kariéře. A stejně jako v rozhovorech si na několika místech vůbec nebere servítky a dokáže být kritická nejen k opernímu provozu, ale i ke společenským konvencím.

Je třeba si uvědomit, že jen její jevištní kariéra trvala takřka půlstoletí, od prvního představení osmnáctileté debutantky ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1946 až k definitivně poslednímu vystoupení v roli Klytaimnestry ze Straussovy Elektry ve Vídeňské státní opeře v roce 1994. Kniha jistě zaujme nesčetné fanoušky umění Christy Ludwig, ale také by si ji měli přečíst mladí adepti operní kariéry, protože nadhled nad vlastními schopnostmi i nad vlastní kariérou je nezbytnou součástí trvajícího úspěchu operního pěvce. Překlad rozhovoru s Christou Ludwig jsme přinesli zde.


Nahrávka týdne

Nicola Porpora: Opera Arias – Max Emanuel Cenčić
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na