K vzniku vesmírných skladeb posloužily údaje o rentgenovém, viditelném a infračerveném světle, které ve vzdálených oblastech Mléčné dráhy zachytily tři teleskopy NASA – Rentgenová observatoř Chandra, Hubbleův vesmírný teleskop a Spitzerův vesmírný teleskop.
Převodem digitálních jedniček a nul NASA probudila k akustickému životu například Galaktické jádro – rotující střed Mléčné dráhy – které zní uklidňujícími, cinkavými zvuky. O poznání dramatičtější audio-kousky představují například zbytky supernovy Cassiopeia A nebo Pilíře stvoření – tři útvary z hustého plynu a prachu, které leží na jihovýchodním okraji Orlí mlhoviny.
Snímky ze zaznamenaných zdrojů světla se v procesu sonifikace převádějí zleva doprava a zvuk představuje umístění a jas světelných zdrojů. Například světlo objektů umístěných v horní části snímku se promění na vyšší tóny, zatímco intenzita světla určuje jejich hlasitost.
Uživatelé mohou poslouchat data převedená na tóny buď jako „sólo“ z každého ze tří teleskopů, anebo společně jako koncert, kde každý z nich přebírá úlohu jednoho hudebního nástroje. Stáhnout si je mohou z internetových stránek Rentgenové observatoře Chandra.
Každý snímek odhaluje jiný jev, který se odehrál v oblasti vesmíru vzdálené asi 26.000 světelných let od Země.
