Projekt Debut Pražského jara, určený talentovaným mladým českým dirigentům, se během posledních let stal jedním z nejpozorněji sledovaných programů festivalu nejen odbornou kritikou, ale i širokou veřejností. V roce 2026 do této prestižní řady vstoupí jako dvanáctý v pořadí dirigent Ondřej Soukup, absolvent londýnské Royal College of Music a Královské hudební akademie v Kodani, laureát Mezinárodní dirigentské soutěže Ionela Perley.
Soukupův debutový večer bude koncipován jako hudební cesta napříč americkým kontinentem – od otevřených krajin severoamerických prérií přes lyrickou intimitu americké moderny až po rytmickou energii Latinské Ameriky. Program otevřou Čtyři taneční epizody z baletuRodeo Aarona Coplanda, jednoho z nejvýraznějších skladatelů americké hudby 20. století. Balet, který měl premiéru v roce 1942 v Metropolitní opeře, si okamžitě získal mimořádný ohlas a publikum jej tehdy odměnilo dvěma desítkami opon. Příběh nesmělého rančerského děvčete, které se snaží obstát mezi kovboji, se stal podkladem pro hudbu, jež kombinuje lyrické plochy, taneční rytmy i orchestrální humor. Coplandova hudba čerpá z amerických lidových písní a tanečních idiomů – vrcholem je slavná závěrečná část Hoe-Down, inspirovaná tradičním square dance.
Po této energické expozici přijde kontrast v podobě jedné z nejjemnějších amerických vokálně-symfonických skladeb 20. století, Knoxville: Léto roku 1915 Samuela Barbera. Skladba vznikla roku 1947 na objednávku sopranistky Eleanor Steber a zhudebňuje text Jamese Ageeho, inspirovaný nostalgickou vzpomínkou na dětský letní večer v Tennessee, v níž se ticho, světlo a drobné zvuky každodennosti mění v poezii hudby. Barberova partitura, hluboce lyrická a zároveň niterně zneklidňující, dává vyniknout lidskému hlasu v jeho nejpřirozenější a nejintimnější podobě. Sólistkou večera bude slovenská sopranistka Simona Šaturová, která patří k vyhledávaným interpretkám na evropských i světových pódiích. Spolupracovala mimo jiné s Vídeňskými filharmoniky, Staatskapelle Dresden či Bostonským symfonickým orchestrem.
Na americkou linii naváže i Suita A dur, op. 98b Antonína Dvořáka, často označovaná jako „Americká suita“. Skladatel ji napsal během svého působení v New Yorku krátce po úspěchu Symfonie „Z Nového světa“. V tomto díle Dvořák přirozeně propojuje inspiraci americkou hudební krajinou s vlastní českou melodikou a tanečností, čímž vzniká hudba mimořádné lehkosti, zpěvnosti a vnitřní rovnováhy.
Závěr večera bude patřit čtyřem tancům z baletu Estancia argentinského skladatele Alberta Ginastery, jednoho z nejvýraznějších tvůrců latinskoamerické hudby 20. století. Dílo vzniklo na objednávku amerického impresária Lincolna Kirsteina a tematicky vychází z prostředí argentinských pamp. Hudba graduje k živelnému finále Malambo, v němž se rytmus mění v téměř nezkrotnou energii. Symbolicky tak večer uzavře hudba, která se vrací k pohybu, tělu a rytmu – k samotnému jádru tanečního principu, který propojuje celý program.
Ondřej Soukup patří k výrazným osobnostem nastupující generace českých dirigentů. Během studií na Royal College of Music spolupracoval s dirigenty jako Antonio Pappano či Roger Norrington a získal zkušenosti také jako asistent u BBC National Orchestra of Wales či Malmö Symphony Orchestra. Jeho záběr sahá od velkého symfonického repertoáru až k opeře a soudobé hudbě, přičemž v posledních letech se prosazuje i jako iniciátor nových projektů.
Debut Pražského jara tak nabídne nejen setkání s mladým dirigentem na začátku významné kariéry, ale i program, který promyšleně propojuje různé podoby Ameriky v hudbě 20. století. Večer, v němž se střídá energie, nostalgie i rytmická extáze, slibuje dramaturgii, která drží pohromadě jediné téma – tanec v jeho nejrůznějších podobách.
