Vampýr na hradě v Halle

  1. 1
  2. 2

Heinrich Marschner byl jedním z nejvýznamnějších skladatelů německého romantismu první půlky devatenáctého století a byl tehdy velkým konkurentem Carla Marii von Webera. Rodák ze Žitavy a pozdější dlouhodobý kapelník dvorního orchestru v Hannoveru, počtem šestnácti složených oper Webera předčil. Německé scény se odkazu skladatele dosti věnují, i když je nutno konstatovat, že se dnes hrají prakticky jenom jeho opery Hans Heiling a Vampýr, případně ještě Templář a Židovka. Weberův Čarostřelec je samozřejmě uváděn daleko častěji.

V současné době nastudoval Vampýra, hrůzostrašný upíří příběh, operní soubor divadla v městě Halle, proslulého svojí hudební tradicí. A protože již prakticky končí divadelní sezona ve zdejším kamenném divadle, byla inscenace Marschnerovy opery Vampýr umístěna na krásné nádvoří hradu Moritzburg. Mohutný arcibiskupský hrad z konce čtrnáctého století (jeho prostory slouží také státní galerii, kde je možné vidět vzácné německé malířské sbírky devatenáctého a dvacátého století) je situován nedaleko městského centra a blízko rodného domu slavného skladatele Georga Friedricha Händela.Když vstoupíte po kamenném mostě přes veliký a hluboký příkop dovnitř, ocitnete se na prostorném nádvoří, kde se konají v letních měsících různé divadelní a hudební akce. Mimo jiné třeba koncerty Staatskapelle Halle.Vzpomínám si, že jsem zde asi před patnácti lety viděl v podání místního operního souboru inscenaci Verdiho Trubadúra. Tehdy ale bylo jeviště umístěné na opačné straně, kde kulisa hradních budov nebyla tak efektní jako letošní hrací místo situované do východního rohu pravoúhlého prostoru dvora.

Zdejší operní soubor je pochopitelně specializován a povinován uvádět Händelovy opery (Händel-Festspiele), ale má také na programu řadu jiných operních titulů. Poslední premiérou před Vampýrem byla Čajkovského Piková dáma, k wagnerovskému výročí tu nastudovali kompletní Ring.

Děj Vampýra se odehrává ve Skotsku, kde ústřední postava Lord Ruthven se účastní sabatu čarodějnic a díky svým minulým zločinům se může vykoupit jen tím, že obětuje tři panny. Zabíjí jako první snoubenku Sira Berkleye, nakonec je však při potyčce Berkleyem sám proboden. Zachrání jej ovšem Edgar Aubry a splní mu přání, aby jej odtáhnul do měsíčního světla, které jej oživí. Prozradí tak Aubrymu, kterému dříve zachránil život, že je upírem. Přinutí jej ke slibu, aby to po dobu čtyřiadvaceti hodin nikomu neprozradil. Musí totiž ještě zabít dvě panny a tím si zachránit život. Aubry miluje Malwinu, dceru lorda z Davenautu. Ten ji však nutí vdát se za hraběte z Marsden, který se vrací ze Španělska. Aubry v něm ale poznává zločinného lorda Ruthvena. Bohužel je vázán mlčenlivostí, kterou mu slíbil. Další dívka, která je v nebezpečí smrti, je Emmy, snoubenka Georga Dibdina, sloužícího u lorda Davenauta. Nakonec Emma smrti z rukou Lorda Ruthvena stejně neujde. V závěru se chystá svatba Malwiny s opozdile přicházejícím Ruthvenem. Přichází Aubry a veřejně prozrazuje upíří totožnost Malvinina ženicha, „hraběte z Marsdenu“ alias lorda Ruthvena. Zasahuje blesk a upír Ruthven umírá. Nic tak nebrání, aby lord z Davennautu požehnal sňatku Malwiny a Aubryho.K uvedení dvouaktové opery byla použita verze Jörga Wernera Groniuse. Celkově bylo dílo zkráceno na osmdesát minut bez pauzy, což možná přivítali ti, kteří nechtěli přijít domů po půlnoci. Začátek představení byl v devět hodin večer, aby večerní přítmí navodilo hrůzostrašnou atmosféru. Přes velkou část jeviště je umístěna černá látka, kterou tmavé postavy v černých kápích různě vlní a zdvíhají ji tyčemi, takže utvoří jakousi oponu, po jejímž spuštění nazpět na podlahu jeviště spatříme nastoupený sbor. Na pravé straně jeviště je velká šikmá plocha, v jejímž centru je vchod.Režie, která není nikterak zvláštně nápaditá a spíše působí popisným vyprávěním děje, se ujal Wolf Widder. Ten ale přece jenom představení oživil jakýmsi průvodcem děje, mistrem vampýrů. Toho obsadil vynikajícím činohercem Tomem Wolterem, který emocionálním způsobem uvádí děj a okořeňuje jej dlouhými monology. Dokonce jeho mluvené slovo je rozsahem skoro třetiny hracího času. Jednoduchou scénu, tvořenou hlavně neměnnou kulisou hradu, navrhla Katja Lebelt. Hlavní její vklad byl ale v efektních kostýmech. Obzvláště fantastické, až mráz nahánějící byly vampíří drápy na rukou. Typické upíří zuby vytvořil dokonce vyhlášený zubní specialista. Díky dobré akustice hradního nádvoří nebyl prostor amplifikován.Hudební provedení připravil a Statskapelle (ta byla umístěna pod přístřeším na pravé části scény) dirigoval hudební šéf, španělský dirigent Josep Caballé Domenech.Ten měl k dispozici velmi kvalitní kvartet hlavních sólistů. Jako Lord Rutheven se představil čelní baryton zdejšího divadla Gerd Vogel s patřičnou démoničností, který svoji hlasově velmi náročnou roli zvládnul i po výrazové stránce perfektně. Vzpomínám na jeho sugestivního Kašpara ve Weberově Čarostřelci v divadle v Bad Lauchstedtu v loňském roce. Jeho zachránce a vlastně i soka ztvárnil na vynikající pěvecké úrovni Ralph Ertel. Tento mladý tenor (rovněž vynikající Max v Čarostřelci) exceloval hlavně v obtížné árii ve druhém dějství svým ve všech polohách jistým, znělým hlasem. Ta velmi připomíná árii Maxe v Čarostřelci, ale není tak dokonale hudebně zpracovaná jako ta Weberova. A do třetice Malwina, kterou jistým a znělým mladodramatickým sopránem zpívala Anke Berndt, také dřívější Agáta v Čarostřelci. Jejího otce, lorda z Davenautu, lehkým basem ztvárnil Ulrich Burdack.

V opeře je ještě řada menších rolí, z nichž vynikla čistým sopránem představitelka Emmy Elke Kottmair nebo Ki-Hyun Park jako zavražděný Lord Berkley. Musím ještě připomenout velmi komickou pijáckou scénu čtyř venkovanů, podanou herecky i pěvecky s tak nefalšovaným humorem, že se lidé v publiku velmi hlasitě smáli a odměnili ji nadšeným aplausem. Sbory spolehlivě vedl Jens Petereit.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat