Vánoční Händelův Mesiáš v Rudolfinu

Ovace vestoje ve vyprodaném Rudolfinu. Bravo znělo i ze zaplněných balkonů a empory. To byl včerejší Vánoční koncert Collegia 1704 s Händelovým Mesiášem na programu. Dlouho připravovaný koncert jsem si nenechal ujít, protože zatím neexistuje studiová nahrávka Collegia 1704, a tak jsem při tom mohl být naživo. Atmosféra byla opravdu sváteční a vánoční s živými hořícími svícemi a intimním nasvícením jeviště.K Händlovu dílu jsem nepřistoupil jako žádná prvnička, slyšel jsem bezpočet provedení živě i studiových nahrávek. Nemám rád, když někdo hodnotí stylovost respektive čistotu stylu barokního provedení, protože nikdo z nás jsme neslyšeli, jak to hráli za Händela, stylovost určují hudební vědci jen z dobových materiálů, které nejsou zcela průkazné. Od dob Händela však vznikla řada stylů jak hrát baroko a zejména pak jak interpretovat velká oratoria, neexistuje však žádné hudební vydání, které bychom mohli považovat za vzor či definitivum. Také samotný tvar díla ještě za života autora prodělal svůj vývoj od premiéry v roku 1742 v Dublinu, který se zastavil v roce 1750, kdy vznikla jedna z posledních verzí, kterou dirigoval sám Händel, a tato se objevuje často na audionahrávkách. 

Včerejší provedení Collegiem 1704 mělo jako vždy svůj charakteristický zvuk, přesnost intonační i rytmickou, tempa byly někde až na hranici zpívatelnosti, s čímž si vokální složka Collegia poradí velmi dobře, protože úroveň sborových zpěváků je na úrovni sólistů, o tom jsem se mohli přesvědčit na posledním koncertě Collegia u Šimona a Judy, kde v Zelenkově mši právě tito „sboráci“ excelovali sólově. Jediné, co bych navrhl změnit, je posílit basovou složku v orchestru, rozšířit alespoň o jeden kontrabas a nejméně o jedno až dvě violoncella. Ve studiu se to dá korigovat technicky, ale na koncertě, zvláště pak v Rudolfinu (které má poněkud sušší akustiku než kostel Šimona a Judy a kde zní orchestr dobových barokních nástrojů mnohem plněji a barevněji) by basovou linku posílit neškodilo. Pan dirigent Luks asi trochu více protěžuje ženské pohlaví (doufejme, že ne ve stylu našeho neslavně známého sbormistra Kulínského), a tak v orchestru převažuje něžné pohlaví, včetně ztepilé kontrabasistky. To asi kvituje velká část publika, protože je to atraktivní a je na co koukat, ale v případě kontrabasu bych raději volil ztepilého chlapa, který má přece jen poněkud lepší fyzické dispozice a lépe zvládá nároky, které klade na hráče tento nástroj, a navíc u toho vypadá méně komicky. Ale to je následek všeobecné emancipace, která zasáhla do všech oborů, a vzpomeňme, že to není tak dávno, kdy ženám byl dlouhá léta přístup například do České filharmonie zapovězen zcela.Sólisté byli na můj vkus poněkud umírnění, zejména v první polovině, kde se už od počátku velice dobře prosadil bas Tobias Berndt, už méně tenor a alt. V druhé polovině se rozezpívali i tenor Eric Stoklossa i soprán Roberta Mameli, zatímco alt Franziska Gottwald zůstala méně výrazná až dokonce, snad díky své subtilní postavě, která se přenesla i na hlas.

Jinak provedení asi nelze nic vytknout, až na některé drobnosti, například tempo ve slavném Hallelujah ve druhé části, které by se sneslo určitě pomalejší a více zatěžkat včetně generální pauzy před úplným koncem Hallelujah, bývá zvykem tuto generální pauzu prodloužit, udělat na ní jednoduše korunu, tím se vystupňuje okamžik napětí před závěrečnými takty a připraví nástup ritenuta s úderem kotlů.Tento koncert mě vybudil k tomu, abych se s dílem seznámil podrobněji, než je vydá Collegium 1704 na CD, a v té souvislosti jsem hledal na internetu i další nahrávky, které se tomu včerejšímu podobají a objevil jsem jednu skvělou, kterou mimochodem nabízeli ten večer v prodeji i na stánku v předsálí v Rudolfinu. Je to nahrávka s dirigentem René Jacobsem, belgickým specialistou na barokní hudbu, Freiburgským barokním orchestrem a Choir of Clare College z Cambridge z roku 2006, vydala Harmonia Mundi. Zde kromě orchestru a sboru excelují zejména jihoafrický tenor Kobie van Rensburg, americký kontratenor Lawrence Zazzo. Dirigent Jacobs zde přináší živější a bezprostřednější smysl pro divadlo k Händelově hudbě než jeho soupeři. Jeho orchestr je o něco větší než ostatní a jeho continuo je propracovanější s posílenou dvojitou basovou linkou, která se často ukazuje jako efektivní.

Pěvecký sbor z Cambridge Clare College (jeden z mých oblíbených), je ostrý a čistý, rytmický. Sólisté jsou dramatičtí a skvěle zvládají barokní hudební předivo. Nahrávku mohu jen doporučit.

V letošním roce jsme slyšeli mnoho krásných koncertů s Collegiem 1704 díky projektu Hvězdy barokní opery i projektu Hudební most Praha-Drážďany. Zbývá poslední, a to poslední den v roce -Mozartova Mše c moll u Šimona a Judy. Těším se i na příští sezonu, která se zdá být neméně atraktivní. Přejeme všem hezké prožití svátků vánočních a děkujeme všem členům Collegia a panu dirigentovi Luksovi za pěkné hudební zážitky.

Foto Michal Adamovský

Reakcí (22) “Vánoční Händelův Mesiáš v Rudolfinu

  1. Snad opravdu nechme stranou, že mně se ono provedení Mesiáše nezdálo kontemplativní, jak se kdosi vyjádřil, ale utahané, že se mi zdálo, že Collegium 1704 tentokrát (poprvé?!) hrálo „jako pod dekou“ (vlivem menšího obsazení?), že páni sólisté se mi zdáli slabší (ani Rejoice sopranistky nebylo prvotřídní) i to, že ono „intimní nasvícení jeviště“ a „živé hořící svíce“ byly totálním nesmyslem (lze předpokládat, že za Handela byl prostor osvícen „jako ve dne“ a rozhodně nikoliv nějakými barevnými světly).

    Rozum (i cit) ale naprosto zůstává stát nad zmínkou o protežování (nikoliv protěžování) ženského pohlaví ze strany pana Lukse, ve spojení se zmínkou o sbormistru/dirigentovi Kulínském pak jde o sestup do nejnižích pater nevkusu. „Pojednání“ o vztahu kontrabasistky k jejímu nástroji komentovat ani nelze (jakkoliv by bylo lze – žertem! – vznést otázku, zda je možné o „autentické“ interpretaci některých děl uvažovat, pokud v orchestru hrají ženy (nejedná-li se o díla komponovaná pro instituce ženami obsazené)).

    I já se těším v příští sezóně na pěkné (a nerušené – modří vědí) hudební zážitky a alespoň minimálně soudné názory na ně.

    1. Vážený pane, každý má nárok vyjádřit svůj názor na tomto prostoru, což jsem učinil a nečekám, že s ním budou všichni souhlasit.Některá vaše hodnocení provedení jsou jen variací mého, s tím rozdílem, že já vidím jeho nedostatky v něčem jiném(nikoliv menším obsazení ale v oslabení basové linky),utahanost byla dána nikoliv stylem hry orchestru ale nevýrazností sólistů v čemž s vámi mohu souhlasit, že byli slabší.O tom, že za Handela měli již halogeny jsem nevěděl, takže živé hořící svíce byly opravdu nesmyslem:-) Moje pojednání o převaze obsazení orchestru ženskou složkou nemá žádné antifeministické tendence, ale ryze praktické důvody, zvláště pak týkající se nástroje jako je kontrabas o kterém jako bývalý profesionální hudebník něco vím.V té souvislosti pak mluvit o „autenticitě“ interpretace barokních děl v dnešní době je nesmysl, protože to bychom pak museli odebrat z rukou ženám i housle a ostatní nástroje a vrátit je do kuchyně a k žehlicímu prknu.Vidíte už jsem zase sestoupil o další patro nevkusu.Přeji veselé vánoce!

      1. Dobrý den, pane Píšo, samozřejmě máme každý právo vyjádřit svůj názor – já vyjádřil svůj názor na ten Váš. Aniž bych Vás vybízel do budoucna k mlčení apod.

        Ohledně hodnocení koncertu došlo k nedorozumění, s Vaším jsem nepolemizoval, chtěl jsem jen napsat, že nechci své výhrady k provedení (jež jsou skutečně podobné Vašim) dále rozebírat, protože mne zvedly ze židle některé Vaše jiné výroky. Jediný nesouhlas s Vámi stran provedení se týkal „světelného designu“ (no, designu…) a i zde zřejmě došlo k nepochopení. Netrvrdil jsem, že za Handela měli halogeny, ale že jejich kombinace s hořícími svíčkami na koncertě souboru, který hraje na dobové nástroje a snaží se očistit interpretaci barokních děl od pozdějších nánosů (parafrázuji slova k novému vydání Bachovy Mše h-moll), je nesmysl. Podle mého názoru je ovšem nesmysl i plné osvětlení pódia/jeviště svíčkami, je-li v hledišti tma jak v Bayreuthu.

        Vaše pojednání o převaze obsazení orchestru ženskou složkou je samozřejmě zatížené genderovými stereotypy, jak se teď říká (termín antifeministické bych nepoužil). Bez nich byste se zdržel poznámky o protežování ženského pohlaví, protože byste byl veden primárně úvahou, že pan Luks si vybírá hráče/hráčky podle toho, jak hrají. A asi tedy hrají lépe ženy (patří sem i tvrzení o atraktivnosti orchestru, jako by většinu žen a menší část mužů nepotešil zase spíše pohled na muže než na ženu, pokud už se při poslechu oratoria zaobírají i tímto – ale to jsou spíše drobnosti). Za nevkus jsem považoval narážku na Kulínského. Ad kontrabasistka: nejsem narozdíl od Vás odborníkem na hru na (barokní)kontrabas, ale nevím, proč by (konkrétní) žena na tento nástroj nemohla hrát stejně dobře jako (konkrétní) muž. S „autenticitou“ a ženami v orchestru s Vámi souhlasím, vždyť to jsem přesně psal. Ovšem s tím, že se musí jednat o žert.
        Také Vám přeji hezké vánoce a v novém roce vše dobré.

  2. Musím souhlasit s prvním komentářem. Zmínka o sbormistrovi Kulínském je ve spojení s panem Luksem opravdu nevkusná, stejně jako poznámka o ztepilé kontrabasistce, kde je „na co koukat“, i když s nástrojem vypadá „komicky“. Ne, tohle opravu není typ recenze, jaké bych chtěl na Opeře Plus číst.

  3. Dovolím si pár komentářů k této kritice. Prvně o mně – jsem totální hudební nevzdělanec (žel, díky své dětské vzdorovitosti) a tak jsem pouze takový velmi nadšený amatérský posluchač a to především barokního repertoáru. Nezastírám, že C1704 je mým nejoblíbenějším souborem (nejoblíbenější neznamená nejlepší – toto si netroufám tvrdit ani pro svou hudební nevzdělanost, ani pro nedostatečnou znalost všech existujících souborů provozujících HIP).
    V Rudolfinu jsem byl poprvé v životě, myslím, že jsem měl velmi dobré místo – přízemí 6. řada, ve třetině se skvělým výhledem na dirigenta a hoboje. Poslechově si myslím, že celkem dobré místo.
    1. Nejprve k formě kritiky = doporučení autora k obsazení orchestru nechám stranou, troufám si říci, že pan Luks ví, co dělá a v Rudolfinu se svými svěřenci nevystupuje poprvé. Toto je formou konstruktivní kritiky s vysvětlením, takže OK. Poznámky k obsazení orchestru především ženami jsou nemístné a to zvláště s odkazy na p.Kulínského (kde to jsme???). Pro mě jako posluchače a diváka jsou důležitější jiné věci než pohlaví, věk či „sexappeal“ interpretů. C1704 je pro mě tak oblíbené mj. i proto, že na interpretech je vidět radost ze hry a vzájemná komunikace (nevím, zda to mají nařízeno dirigentem nebo jsou takoví spontánně, ale je rozdíl prožívat koncert s takovým souborem a potom třeba se souborem, který vypadá, že hraje „za trest“).
    2. Obsah kritiky – Fakt, že autor věnuje cca 30% prostoru kritice jiné nahrávky a na druhou stranu ve svém hodnocení se vyjádří pouze k Hallelujah, je imho neprofesionální – radši bych si přečetl důkladnější kritiku koncertu a v druhém příspěvku třeba srovnávací kritiku různých nahrávek (v dnešní multimediální době by se hodilo udělat takový počin včetně ukázek – ale to je asi pořád výsada kvalitních rádií (ale proč???)).
    3. Moje dojmy – Mesiáše v provedení C1704 a CV1704 jsem si zopakoval po dvouleté pauze a byl to pro mě úžasný večer. Provedení bylo (dle mých dojmů) provedeno s citem pro obsah a velmi kontemplativní, meditativní. Osvěžující interpretace. Svou doposud nejoblíbenější nahrávku jsem ve foyer také viděl (Jacobse jsem ještě neslyšel a děkuji autorovi za inspiraci – poslechnu).
    Nahrávku Collegia 1704 (na cd nebo dvd) v takové interpraci bych si velmi rád koupil.

    Dan

    1. Psáno na 3x od rána, takže na něco jsem zapomněl (doklaplo mi to až teď když jsem si přečetl i předchozí diskusní příspěvky).
      Interpretace, hra orchestru a výkon sboru se mi velmi líbily. Sólisté – je těžké najít „nejlepší“ 4 sólisty, paní Milanesi mi nesedla (hlavně v první části), ostatní fajn.

  4. Ano vážení, jsem opravdu zatížen genderovými stereoptypy, jak to vystihl jeden z mých umírněných oponentů, abych to přeložil do češtiny, mám utkvělé diskriminační představy o typických vlastnostech některých českých lidí, kteří se bohužel ani po dvaceti letech nezbavili syndromu vážnosti a kádrování, nejsou ochotni přijmout ani špetku nadsázky nebo vtipu (až na jednoho čtenáře, kterému děkuji za podporu). Připadá mi, že by mě nejraději za moje svobodomyslné názory arestovali na 10 let natvrdo. A to je prosím výsledek naší sametové revoluce!

    1. Pane Píšo, 1) genderový stereotyp je něco úplně jiného než „utkvělé diskriminační představy o typických vlastnostech českých lidí“, a 2) ta poznámka o Bohumilu Kulínském byl vtip skutečně hodně pod úroveň článku tohoto typu, nezlobte se. Škoda, shodil jste leda sám sebe.

      1. To bude asi tím, že tady všichni používají cizí slovník, jako bychom neměli dost českých slov, aby byli zajímaví a vypadali sečtělě a učeně.Jako jeden z komentátorů, který hodnotí provedení jako kontemplativní a byl poprvé v životě v Rudolfinu. Tak to jsem se pobavil pro změnu zase já.

        1. Ano v Rudolfinu jsem byl poprvé. Jednak jsem z opačného konce republiky a za druhé se tam většinou nehraje to, co se snažím s časovým i finančním omezením poslouchat. Takže většinou to jsou zcela jiné sály a často také koncerty, jak u nás, tak v jiných zemích Evropy.
          A ano, většinou je to barokní hudba v HIP.

          Kontemplativní mi to přišlo, tak jsem to napsal. Nahrávek a živých provedení jsem už něco slyšel.

          Toť názor naprostého hudbymilovného laika.
          A mrzí mě, že se vás tak dotýká určitá míra kritiky vůči velmi nešťastně napsaným pár větám. Myslím, že kdyby někdo o vás napsal, že se otáčíte mladými dívkami / ženami a vypadá to, že jste asi další Kulínský, tak by vás to také zamrzelo.

  5. Myslím, že „cupovat“ autora je zbytečné. Kdyby to byla recenze od profesionála asi bude v hlavni rubrice. Proč by někdo nemohl psát své dojmy familiérnějším způsobem? Od toho se ta rubrika jmenuje Blog čtenářů… A alespoň je vidět, že napsat kritiku profesionálně po odborné i stylistické stránce zase není tak jednoduché. Nenechte se odradit!

  6. Vážení, podle některých reakcí lze usoudit, že mnozí na koncertě vůbec nebyli a nejde jim vůbec o věcnou diskusi o Händelově Mesiáši, ale pořádně mně to nandat. Jenom za to, že jsem svým genderovým útokem vztáhnul ruku na ženu, ačkoliv to tak myšleno nebylo a nedej Bože na ctnostného pana dirigenta Kulínského (taky pěkně vyčpělá polévka ale jako klacek se hodí vždycky). Blog čtenářů se příspěvky zrovna nehemží, je totiž snadnější kritizovat a těžší už něco vytvořit.Takže je řada na vás. Přeji vám hezké vánoce a plno hudebních zážitků v novém roce.

    1. Pane Píšo, nepřekrucujte, prosím. Víte dobře, že nikdo nehájí „ctnostného pana Kulínského“. Spíš jsme se tu – já i jiní – ohrazovali proti tomu, abyste k němu přirovnával pana dirigenta Lukse, který si „vtipy“ tohoto druhu skutečně nezaslouží. I vám přeji v novém roce hodně hudebních zážitků a větší míru rozvážnosti při psaní.

        1. Další hnidopich, samozřejmě, že jsem se upsal a přidal jsem tam háček navíc, to se vám ještě nikdy nestalo,vy profesore? Vím taky, že nikoli protěžovat ale protežovat což znamená někoho nebo něco upřednostňovat či podporovat na úkor někoho nebo něčeho jiného.Nevím co je na tom neseriózní když se někdo uklepne.Vaše výtka je víc než trapná.

  7. Vážení diskutující, jestli si chcete udělat srovnání vánočního pražského koncertu Collegia 1704 s V.Luksem a Festivalového koncertu (Festival de la Chaise-Dieu Francie) Handelova Mesiáše téhož souboru z r.2011, který dnes vysílala Tv Mezzo na kabelu, tak si je můžete ještě poslechnout na TV Mezzo 27.12. v 9.30,nebo 31.12. v 9.30 nebo 4.1.v 13.30h. Já jsem to dnes slyšel přes svoji highendovou sestavu a lituju, že jsem byl tak mírný k pražskému provedení. Nebudu to celé komentovat, zabralo by to celou další recenzi, jedno je jisté: sólisté o dvě třídy lepší, zejména muži velmi charismatičtí, ale i ženská sóla, alt nádherně sametový a dramatický proti té chudince v Praze.Pochopitelně 2 kontrabasy, což jsem připomínkoval ve své recenzi, Ondra Balcar a Lukáš Verner tomu dali jednoznačně grády, akustika nádherného kostela, úžasné provedení, naprostá špička!

Napsat komentář

Reklama