Autorem slavné melodie je kantor Franz Gruber (1787-1863), který hudbu zkomponoval na text oberndorfského kaplana a básníka Josepha Mohra (1792–1848). Vznik písně doprovázely nepříjemné události na Štědrý den roku 1818: do varhan údajně vběhla myš, která je poškodila natolik, že byl nástroj toho dne zcela nefunkční. Aby nezůstala štědrovečerní mše bez hudby, setkal se Gruber s Mohrem. Mohr navrhnul zhudebnění své vlastní básně, kterou složil již v roce 1816, když sloužil v obci Mariapfarr. Gruber ji opatřil melodií s kytarovým doprovodem a při bohoslužbě v kapli sv. Mikuláše ji s místními hudebníky provedl v podobě pro dvě sóla, sbor a doprovod kytary.
Dnes je kaple sv. Mikuláše v Oberndorfu známá jako „Stille-Nacht-Kapelle“ – Kaple Tiché noci a je tak vyhledávanou památkou pro řadu turistů.
Vánoční píseň se však nestala slavnou ze dne na den; do všeobecného povědomí pronikla cestou relativně klikatou. Rukopis písně uložil kantor spolu s jinými hudebninami ve varhanách na kůru, jejichž porucha původně zkomponování písně iniciovala. Tam se na noty prášilo až do doby, kdy je nalezl při opravě nástroje varhanář Carl Mauracher. Odnesl si rukopis domů do Fügenu v tyrolském Zillerthalu, kde se píseň dostala do repertoáru rodiny Strasserovy – místních výrobců rukavic. Jelikož Strasserovi na svých cestách po jarmarcích a vánočních trzích zpívali různé tyrolské písně, zařadili do svého repertoáru i píseň Stille Nacht. A právě tato rodina řemeslníků se proslavila šířením vánoční písně natolik, že se o tom psalo i v dobovém tisku. Text spolu s melodií pronikly díky tomu nejen do německých zpěvníků, ale i do všech církevních konfesí.
Již na konci 30. let 19. století se dostala Stille Nacht do Ameriky, a to díky pěvecké rodině Reinerů. Tichá noc zaujmula v anglickém překladu Silent Night místo ve zpěvnících řady amerických církví. Po roce 1840 se můžeme s touto písní setkat poprvé i v českých zemích.
