Variace na Čajkovského téma. K 180. výročí narození ruského skladatele

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Čajkovskij v Praze / Čajkovskij a Dvořák
V únoru 1888 navštívil Čajkovskij Prahu. Na pozvání Umělecké besedy zde pobyl deset dní a řídil zde dva své koncerty. V Rudolfinu byly na programu předehra-fantazie Romeo a Julie, Klavírní koncert č. 1 b moll se sólistou Alexandrem Silotim, Elegie ze Suity č. 3, Houslový koncert D dur se sólistou Karlem Halířem a předehra Rok 1812. V Národním divadle se hrála Serenáda pro smyčce, Téma s variacemi ze Suity č. 3, několik klavírních skladeb (v podání A. Silotiho), znovu Rok 1812 a závěr druhého jednání baletu Labutí jezero (poprvé mimo Rusko). Čajkovskij si po představení zapsal do deníku: „Mimořádný úspěch. Minuta absolutního štěstí.“ Své mecenášce Naděždě von Meck napsal z Prahy 10. února: „Přijali mě tu, jako kdybych nebyl zástupce ruské hudby, nýbrž Ruska. Mé postavení bylo poněkud choulostivé, protože pocty, které mi prokazovali, neplatily ve skutečnosti mně, ale Rusku. Nikdy bych byl netušil, jak Češi milují Rusko a nenávidí Němce.“ Obou koncertů se zúčastnil také Antonín Dvořák a oba skladatelé navázali blízký osobní vztah. Dvořák pozval Čajkovského k sobě domů na oběd a v Národním divadle spolu viděli Verdiho Otella. Při rozloučení na nádraží se oba skladatelé vzájemné obdarovali tištěnými partiturami svých skladeb. Na přelomu listopadu a prosince 1888 přijel Čajkovskij do Prahy znovu. Za Dvořákovy přítomnosti zde dirigoval Symfonii č. 5, Klavírní koncert č. 2 a 6. prosince, poprvé mimo Rusko, operu Evžen Oněgin. Výsledkem kontaktů obou skladatelů bylo Dvořákovo koncertní turné do Moskvy a Petrohradu, které se uskutečnilo v únoru a březnu 1890. Při poslední Čajkovského návštěvě Prahy, v říjnu 1892, během provedení jeho opery Piková dáma, se oba skladatelé nesetkali. Dvořák byl tou dobou už v New Yorku.

Čajkovskij a film
O životě Čajkovského byly natočeny mimo jiné tyto hrané filmy: Song of My Heart (Píseň mého srdce, USA 1948, režie Benjamin Glazer, v roli Čajkovského Frank Sundström), Čajkovskij (Sovětský svaz 1969, režie Igor Talankin, v titulní roli Innokentij Smoktunovskij), The Music Lovers (Milovníci hudby, Velká Británie 1970, režie Ken Russell, v roli Čajkovského Richard Chamberlain a v roli Antoniny Glenda Jackson).

Čajkovského skladby se objevily v mnoha filmech. Například úryvky z Patetické symfonie zní ve filmech Milovníci hudby (The Music Lovers, 1970), Maurice (1987), Anna Karenina (1997), Minority Report (2002) či Letec (The Aviator, 2004). Klavírní koncert b moll ve filmech Milovníci hudby (The Music Lovers, 1970) a Misery nechce zemřít (Misery, 1990). Houslový koncert ve filmech Anna Karenina (1997) a Koncert (Le concert, 2009). Evžen Oněgin ve filmech Milovníci hudby (The Music Lovers, 1970), Anna Karenina (1997), Talentovaný pan Ripley (The Talented Mr. Ripley, 1999) či Trosečník (Cast Away, 2000). Labutí jezero ve filmech Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977), Vyhlídka na vraždu (A View to a Kill, 1985), Ed Wood (1994), Záskok (The Hudsucker Proxy, 1994), Anna Karenina (1997), V kůži Johna Malkoviche (Being John Malkovich, 1999), Billy Elliot (2000), Sólokapr (Scoop, 2006) a Černá labuť (Black Swan, 2010). Louskáček ve filmu Fantazie (Fantasia, 1940).

Zfilmovány byly také Čajkovského opery, například: Evžen Oněgin (1959, režie Roman Tichomirov), Piková dáma (1960, režie Roman Tichomirov), Evžen Oněgin (1988, režie Petr Weigl) – s Magdou Vášáryovou jako Taťánou a Michalem Dočolomanským jako Oněginem, použita nahrávka sira Georga Soltiho s Teresou Kubiak a Berndem Weiklem.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments