Hornistka Kateřina Javůrková a varhaník Pavel Svoboda jsou sice ještě posluchači pražské AMU, ale už ostřílenými koncertními hráči, úspěšnými v mnoha mezinárodních interpretačních soutěžích. Oba jsou laureáty Mezinárodní soutěže Pražského jara 2013 – Javůrková absolutní vítězkou a Svoboda získal 3. cenu. Na společném koncertě 8. prosince v Praze v evangelickém kostele U Salvátora zaujali oba nejen virtuozitou, ale i velmi promyšlenou dramaturgií svého vystoupení. Nešli jen vyšlapanými cestičkami, ale postavili se sympaticky i za méně hraná soudobá díla. Na koncertě zněla nejen barokní hudba a připomínka letošního jubilanta Carla Philippa Emanuela Bacha (300 let od narození), ale závěrem tři skladby z konce dvacátého století, náročné na poslech, které interpretovali s příkladným pochopením, nadšením a temperamentem.
Úvodem zazněl Koncert D dur Georga Philippa Telemanna, kde sólový lesní roh se krásně pojil se zvukově nenápadným varhanním doprovodem. Oba sólisté se velmi dobře vyrovnali s ošidnou chrámovou akustikou a větším dozvukem, proto všechny detaily skladby vyzněly naprosto srozumitelně. Bachova vrcholná Fantasie a fuga g moll byla rozdělená vloženým chorálem z Bachovy Kantáty č. 147, jehož melodii převzal lesní roh a varhany part smyčcového orchestru. Fantasie byla pojata dramaticky, fuga velmi rytmicky a zřetelně. Třívětá Sonáta a moll Carla Phillipa Emanuela Bacha z cyklu Šesti sonát, věnovaných skladatelově žačce, pruské princezně Anně Amalii, nebyla jen připomínkou výročí narození, ale půvabnou ukázkou přechodu z baroka k jednodušší stylizaci nastupujícího klasicismu. Pavel Svoboda vystihl znamenitě veškeré její finesy a především si velmi muzikálně pohrál s jejími četnými zámlkami a zastaveními.
Appel interstellaire Oliviera Messiaena pro sólový lesní roh bez doprovodu dal Kateřině Javůrkové příležitost uplatnit všechny přednosti jejího umění – krásný nosný tón, svrchovanou virtuozitu a různé nástrojové efekty této rafinované kompozice. Někdy sólisté při skladbách bez doprovodu hrají v kostelích dole v oltářním prostoru. Javůrková vytrvala nahoře u varhan a dobře udělala. Messiaen vyzněl určitě lépe z kůru a ovládl suverénně celý prostor chrámu.
Thierry Escaich je francouzským soudobým skladatelem,varhaníkem pařížského chrámu St. Etienne-du-Mont a významným improvizátorem, který tento obor vyučuje na Pařížské konzervatoři. Jeho Évocation II. z roku 1996 těží z kontrastu tvrdošíjně motoricky opakovaného C v pedálu a akordických, barevně se proměňujících kaskádách v manuálu. Brutálně vyznívající dílo provedl Pavel Svoboda s velkým přehledem, technicky suverénně a s neutuchajícím temperamentem.
V závěru se oba nástroje spojily k provedení kompozice rakousko-amerického skladatele s českými kořeny Ernsta Křenka Opus 239, která vznikla už v jeho americkém období. Rytmicky složitou skladbu provedli oba sólisté v perfektní souhře a obdivuhodným elánem.
Velký večer, slibující mnoho do budoucnosti.
Hodnocení autora recenze: 95 %
Koncert laureátů mezinárodní soutěže Pražské jaro 2013
Kateřina Javůrková (lesní roh)
Pavel Svoboda (varhany)
8. prosinec 2014 Chrám u Salvátora Praha
program:
– Georg Philipp Telemann:
Koncert D dur, TWV 51:D8 pro lesní roh, smyčce a continuo v úpravě pro lesní roh a varhany
– Johann Sebastian Bach:
Fantasie g moll, BWV 542 pro sólové varhany
– Johann Sebastian Bach:
Jesus bleibet meine Freude, chorál z kantáty Herz und Mund und Tat und Leben, BWV 147, část č. 10 pro sbor a orchestrv úpravě pro lesní roh a varhany
– Johann Sebastian Bach:
Fuga g moll, BWV 542pro sólové varhany
– Carl Phillip Emanuel Bach:
Sonáta a moll, Wq. 70/4 H. 85pro sólové varhany
– Olivier Messiaen:
Appel interstellaire pro lesní roh sólo
– Thierry Escaich:
Évocation II pro varhany sólo
– Ernst Křenek:
OPUS 239 pro lesní roh a varhany
www.pkf.cz
Foto Morris-Media 2014
