Velký český houslista a skladatel Jan Kubelík (4)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Jan Kubelík – světový houslista 

Jana Kubelíka jsme v předchozím díle seriálu o jeho životě a umění zanechali těsně před prvním světovým turné, které směřovalo do Ameriky. Kubelík předtím absolvoval řadu koncertů po českých městech se svým pianistou Rudolfem Frimlem, pozdějším skladatelem slavné operety Rose Marie, který ho následně doprovázel při americkém turné. Uskutečnil však též, 3. listopadu 1901 koncert v Rudolfinu s Českou filharmonií, při němž mu dirigent Čelanský veřejně poděkoval za předchozí peněžní dar České filharmonii. Pak se však mladý umělec již vydává na svoji pouť světem, koncertuje ve Vídni, Budapešti, v mnoha německých městech. Zastaví se také v Londýně, kde získává čestné členství filharmonické společnosti.Pohlednice, podepsaná Janem Kubelíkem, Rudolfem Frimlem, Ludvíkem Vilémem Čelanským a Juliem SkřivanemAnglie byla odrazovým můstkem k dobytí Ameriky, ke které Jan Kubelík vyplouval koncem listopadu 1901 z Liverpoolu. Vstupní branou, kterou prošel, byla hned americká Mekka všech umělců – slavná koncertní síň Carnegie Hall v New Yorku. Fenomenální začátek turné, daný několika úspěšnými koncerty právě v tomto sále, rozhodly o zcela přesvědčivém vítězství Kubelíka, a to v zemi, kde se na proslavených pódiích střídali nejlepší světoví houslisté. Kromě celé řady koncertů v Carnegie Hall vystoupil Kubelík v New Yorku i v Metropolitní opeře. Zde provedl mimo jiné Beethovenův koncert, v sousedství skladeb Sarasateho a Wieniawského, předchozí koncert v Carnegie Hall byl naproti tomu cele věnován Paganinimu. Kromě Koncertu D dur hrál Kubelík během turné z Paganiniho skladeb například variace Nel cor più non mi sento, Campanellu i mimořádně obtížné variace na anglickou hymnu God Save The King. Vidíme tedy, že Kubelíkův repertoár se přednostně zaměřoval na brilantní kusy, kterými houslista získal jednoznačný obdiv, zároveň však neopomíjel ani závažná díla klasické houslové literatury.

Kubelík, ve svých jednadvaceti letech oslavovaný v Americe jako hvězda první velikosti, dostává od mecenáše Palmera darem krásný nástroj Stradivariho, zároveň posílá České filharmonii další peněžní dar, odměnou se stává čestným členem České filharmonie. Jeho skvělá cesta „Novým světem“ pokračuje Philadelphií, Chicagem, Detroitem, Clevelandem, Pittsburghem a nespočetnou řadou dalších koncertů ve městech, jejichž detailní vyjmenovávání by vytvořilo mapu celé Ameriky, včetně její kanadské části (Toronto, Montreal). Teprve po více než čtyřech měsících, 30. března 1902 se umělec, již doopravdy světově proslulý, vrací do Evropy na lodi s příznačným názvem Císař Vilém Veliký.Pohlednice, zaslaná Janem Kubelíkem bratru Václavovi, místo podání New York, ze dne 16. prosince 1901Připojme několik dobových hodnocení, které odrážejí entuziasmus, vznícený Kubelíkovými koncerty. Tak například Republican 8. prosince 1901 píše: „Kubelík vyvolal běsnění, jaké nevzbudil žádný houslista posledních let. To může být srovnáváno jen s demonstracemi Paderewskému, které však předčí.“

Chicagský The Daily Mail 4. února 1902: „Žádný houslista od dob Sarasatových neučinil tak hluboký dojem a nebyl přijat s tak velkými projevy nadšené pochvaly jako Kubelík. Je nazýván mladým Paganinim. Jeho technika je opravdu fenomenální a jeho tón je jemné, čisté a jasné kvality.“

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat