Verdiho Sicilské nešpory jako tanec smrti. Novinka Bavorské státní opery

  1. 1
  2. 2
Mnichovská opera uvádí méně hrané dílo Giuseppe Verdiho „Sicilské nešpory“ v originálním francouzském znění. Hudební nastudování splňuje vysoké umělecké nároky, režie Antú Romera Nunese je přinejmenším kontroverzní a budí projevy nevole u části publika.

Sicilské nešpory Giuseppe Verdiho byly zkomponovány bezprostředně po vzniku slavné trojice RigolettoTrubadúrTraviata na objednávku pařížského Théâtre d’opéra. Byly napsány jako druhá Verdiho opera pro Paříž (prvním titulem byli přepracovaní Lombarďané pod názvem Jerusalem v roce 1847).

Aby skladatel splnil povinné zadání, musel si vybrat pro grand opera titul s historickým námětem, na jehož pozadí by se rozehrávalo drama hlavních postav. Verdi nejdříve požadoval po svém libretistovi (Eugène Scribe) nové libreto na námět historického povstání na Sicílii v Palermu v roce 1282. Povstání vypuklo proti vládě francouzského krále Karla I. z Anjou a vedlo k vyhnání Francouzů ze Sicílie a nastolení vlády aragonského krále Petra III. Velikého (povstání vypuklo o nešporách na Velikonoční pondělí). Po Karlově porážce následovalo období bojů, které skončilo až po Petrově smrti v roce 1285, kdy se obě strany dohodly, že Neapol a jižní Itálie zůstane Anjouovcům a Sicílie Aragonii. Odtržená Sicílie zůstala samostatným Sicilským královstvím spojeným dynasticky a později personální unií s Aragonií, později se Španělskem. V jižní Itálii pak vzniklo Neapolské království a obě království byla opětovně spojena až v roce 1816.

Eugène Scribe však nedodržel termín odevzdání libreta a tím byl ohrožen termín premiéry, a tak nakonec sám skladateli navrhl, že upraví své již dvacet let staré libreto s podobným námětem Le duc d’Albe (Vévoda z Alby). Libreto bylo předtím neúspěšně nabídnuto Halévymu a pak Gaetanu Donizettimu, který operu skutečně napsal a tato byla poprvé uvedena v roce 1839 v Pařížské opeře pod stejným názvem.

Giuseppe Verdi: Les vêpres siciliennes – plakát k premiéře z roku 1855 (zdroj commons.wikimedia.org/ Theatre Imperial de l’Opera Paris)

Proces kompozice a posléze zkoušení opery nebyl vůbec jednoduchý: Verdi musel vyhovět svéráznému francouzskému vkusu, mimo jiné musel vložit do opery povinný velký balet, během zkoušek měl velké spory s představitelkou titulní ženské postavy Hélène Sophií Cruvelli, která z části zkoušek podivuhodným způsobem zmizela a nebyla k dosažení.

Premiéra díla v roce 1855 byla přesto úspěšná, ale po čase se francouzské publikum stejně vrátilo ke „svým“ francouzským operám a též k francouzskému přepracování populárnějšího Verdiho Trubadúra pod názvem Le Trouvère. I přes úspěch Sicilských nešpor bylo Verdimu vyčítáno, že jeho opera nenese všechny atributy a styl francouzské opery, například že jeho postavy vystupují příliš aktivně z historického tableau a že je to v podstatě jen milostný příběh hraný v určitých historických souvislostech.

Italské libreto pro I vespri siciliani (jak zní italský název díla) bylo poměrně rychle připraveno básníkem Ettore Caimim za dohledu Verdiho. Kvůli cenzuře však musel být děj opery přesunut ze Sicílie do Lisabonu a dílo bylo uvedeno pod titulem Giovanna de Guzman. Teprve po roce 1861, po období takzvaného risorgimentu (sjednocení) Itálie se vrátila provozovací praxe k původnímu italskému názvu I Vespri siciliani a tato italská verze byla donedávna nejfrekventovanější provozovací verzí tohoto díla. Přitom ve srovnání s jinými operami Giuseppe Verdiho se pořád jedná o vzácněji uváděný titul ve srovnání s hity typu Nabucco, Aida, Rigoletto, Traviata, Otello a další.

O jistou renesanci Sicilských nešpor se zasloužila i slavná Maria Callas, která dostala pozvání vstoupit do nejproslulejšího italského divadla a otevřít sezonu La Scaly 7. prosince 1951 právě tímto titulem.

Giuseppe Verdi: Les vêpres siciliennes – Teatro alla Scala 7. 12. 1951 (zdroj cz.pinterest.com)

I Callas nejdříve váhala, protože hlavní ženská postava Elena (v italské verzi) je sice pěvecky nesmírně náročná, ale přeci jenom to není heroina, se kterou stojí a padá celé provedení – Callas však přijala a dílo zaznělo ve své dokonalosti i zásluhou jejího pěvecko-interpretačního umění.

V Česku česky poprvé zazněly Sicilské nešpory hodně pozdě, až v plzeňském Divadle J. K. Tyla v roce 1953, za dirigentským pultem tehdy stál Karel Vašata, Elenu ztvárnila mladá Věra Vlčková a Arriga Viktor Kočí; naposledy byla tato Verdiho opera inscenována ve Státní opeře Praha (2006) a pak v Brně (2013).

Poslední léta se objevuje u vedení velkých světových operních divadel stále větší obliba uvádět i italské opery v původních francouzských verzích (například Don Carlos, Favoritka, Medea, Vestálka a podobně). Tomuto trendu se nevyhnuly ani Sicilské nešpory, nyní častěji uváděné v pařížské verzi z roku 1855 – v této podobě operu uvádí nově i Bavorská státní opera (bez baletu).

Antú Romero Nunes je německý režisér, který vytvořil spolu se svým týmem – Matthias Koch (scéna), Victoria Behr (kostýmy), Dustin Klein (choreografie) a další – scénickou podobu nové inscenace, jež u většiny diváků budí spíše rozpaky a rozčarování než nadšení. Je převážně umělcem pohybujícím se na činoherním teritoriu, nicméně v Mnichově již v roce 2014 připravil nikoliv omračující, ale zdařilou inscenaci Rossiniho Viléma Tella.

Nunes silně akcentuje nerovnost soužití Francouzů a Siciliánů v Palermu, jejich vnitřní boje; útlak domorodého obyvatelstva a jeho letitý marný vzdor francouzské nadvládě inscenuje jako tanec smrti či jako předsmrtnou agónii. Výrazně nestraní ani jedné ze soupeřících stran (!), zdůrazňuje bezútěšnost doby a prostředí, ve kterém se jednající postavy nacházejí. Přestože je to činoherní režisér a dobře umí vytvořit prostředí (ovšem vizuálně mimořádně nevzhledné: lebky, mrtvoly, černý igelit), málo pracuje s interprety, které nechá dělat občas i klasické „operácké“ manýry a jen „naznačovat“ city a akce, jež by měly pravdivě vycházet přímo z nich. S výjimkou hlavních představitelů mají všichni účinkující masky (hojně užívané umrlčí hlavy) či výrazné líčení a kostýmy hraničící až s groteskou.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Verdi: Les Vêpres siciliennes (Bayerische Staatsoper 2018)

[Celkem: 11    Průměr: 3/5]

Mohlo by vás zajímat


Reakcí (13) “Verdiho Sicilské nešpory jako tanec smrti. Novinka Bavorské státní opery

  1. Predstavenie som sledoval v priamom prenose na internete. Bol som šokovaný morbidnou,nekrofilnou réžiou Nunesa.Prečo treba nádhernú romantickú muziku a
    príbeh sprzniť úchylnými nápadmi.Napr. baletnú vložku 4 ročné obdobia nahradil
    Tancom smrti-podivné pohyby netvorov okolo topiaceho sa mladého migranta sprevádzané techno-rockovou hudbou.
    Zo spevákov podal obdivuhodný výkon E.SCHROTT, vynikol aj najlepšou francúzskou dikciou. Najbližšie priame prenosy z Mníchova si môžete zistiť na webe staatsoper.de

  2. Souhlasím s pisatelem předchozího příspěvku,že režie byla velmi špatná,sleduji přímé přenosy z Mnichova na internetu.Mnichovská opera má štěstí na příšerné inscenace režijně ,např.Il Trovatore režiséra Py.Ze zpěváků byl vynikající Ervin Schrott,tenor byl vyloženě slabý,souhlasím s recenzí.

  3. Do Mnichova jezdím už hodně let poměrně často, troufnu si říct, že to je jedno z nejlepších operních divadel na světě. Špičková hudební úroveň snad vždy, po inscenační stránce také pokaždé absolutně profesionálně bezchybně zvládnuté. Nikdy jsem tam přitom neviděl představení režijně vyloženě slabé, s pomýlenou koncepcí, které by bylo propadákem. Zdůrazňuji nikdy. Například ta tolik diskutovaná Rusalka v akváriu dle mého názoru naprosto úžasný zážitek. Problém je spíš v tom, že naše publikum je značně konzervativní, nezřídka považující za vrchol operního divadla realistické, dávno překonané muzeální výtvory ve stylu Zeffirelliho nebo Schenka.

  4. Jezdíme s dcerou na operu do Mnichova zvláště kvůli Jonasi Kaufmannovi a Pavolu Breslikovi,ale nemůžu se považovat za konzervativní publikum už vzhledem k věku dcery.Viděla Il Trovatore v Mnichově poprvé a byla tím doslova zhnusena,pohled na pobíhajícího Kaufmanna s polštářem pod paží byl za všechny drobné.Takový divák ,který vidí tuto operu poprvé,vůbec nezjistí o čem se hraje.Pak se není čemu divit,že opera neoslovuje mladou generaci.Je zvláštní,že se výše zminovaná inscenace již neopakovala v hlavní roli s Kaufmanem.

  5. Bohužel kritici znetvořených Sicilských nešpor mají pravdu, sledoval jsem část přenosu a slovo zhnusení je výstižné. Naštěstí se tento zdarma vysílaný přenos dá kdykoliv vypnout. A nevím proč by měl být problém v konzervatismu většiny českého publika, vidím v tom spíše pozitivum. Trend moderní divadelní režie je bohužel hrozný.

  6. Také nesouhlasím s recenzí a přikláním se k názoru přispěvatele JP. I já jsem toho názoru, že úroveň Bavorské opery je na vysoké úrovni, výkony pěvců, sboru i orchestru mnohonásobně převyšují úroveň naší operní scény.V Sicilských nešporách nejde o žádnou romantiku, ale o úklady a vraždění, což velmi dobře postihl scénárista a výtvarník.Baletní část v avantgardím rockovém pojetí představení jedině osvěžila a pro mladého diváka může být právě tím mostem k opeře nebo vážnému žánru.Naprosto nesouhlasím s kritikou rumunského pěvce Peteana.Výkony sborů a orchestru byly mimořádné.

  7. Ano,bavorská opera má vždy skvělé solisty vysoké úrovně a samozřejmě sbor i orchestr jsou perfektní .Právě proto lituji zpěváky ,že jsou nuceni zpívat v tak děsivých inscenacích .Operou dnes vládnou režiseři ,scénáristi a kostýmeři .Hudební složka je už dlouhý čas bohužel až na druhém místě .Podívejte se např.na Rusalku v LIPSKU,ubohé žínky atd. Nakonec vše je vlastně obraz našeho současného nemocného světa .Není tedy diskuze o kvalitě hudební ,ale o scénografii a konservativnosti českého diváka .

  8. Zatial som predstavenie nevidel na zivo, idem az zajtra. Ale, co som videl v internetovom prenose urcite nebolo zle. Ide o velmi temnu operu s vyvrcholenim v neludskom masakre.. inscenacia to uchopuje zaujimavo a vizualne pekne zachytava tuto atmosferu. Techno v baletnej scene, bolo pre mna pozitivnym prekvapenim uz pocas rozhlasoveho prenosu. Inteligentne a osviezujuce. Ze to mozno nie je najstrhujucejsia produkcia je mozno aj vinou diela samotneho, ktore napriek svojim kvalitam, predsa len nie je tak malo hrane bezdovodne.
    Keby bol sucasny svet “chory” ako Bavorska statna opera, bol by som velmi rad. Ide popri Theater an der Wien o moje najoblubenejsie divadlo, v ktorom sa vysoka hudobna uroven snubi s vynikajucimi inscenaciami. Uz sa tesim na zajtrajsie zive predstavenie. Luto mi je len, ze nespieva Bryan Hymel.

    1. Milý Peva, proti gustu žiaden dišputát. Ja Vám prajem príjemný umelecký zážitok.
      Aj ja považujem Bavorskú štátnu operu za najlepšiu v Europe. Ale tento krát to pán režisér prestrelil. Prečo všetko treba aktualizovať. Myslím na problematiku migrantov. Určite ste si všimli, že Procida je tu šéf pašerákov ľudí na Sicílii a chlapca so záchrannou vestou.
      Pre mňa opera je stále ešte peknej o hudbe čo ale vôbec nekorešpondovalo s tým čo som videl. Morbídne, nekromantské.

      1. Mily Ladislav, suhlasim hudba a dianie na javisku sa musia vhodne doplnat. To sa mozno v tento vecer nepodarilo nepodarilo na 100 percent, ale urcite nejde ani o pomylenu inscenaciu a dianie na javisku ma od vnimania hudby neodvadzalo. Osobne si nemyslim, ze by bolo v inscenacii nieco prestrelene, mozno nedotiahnute. Koncepcia “zombies”, ktore vzhladom na okolnosti, nie su schopne zit naplno a uz vobec nie milovat sa mi pacila a vychadza jednoznacne z diela, ktore je Verdiho najtemnejsou operou bez stipky nadeje.Jedine, co ma rusilo, ze masky boli od zaciatku do konca viacmenej nezmenene a po case sa opozerali. V ziadnom pripade vsak nejde o operu opisujucu skutocne hist.udalosti, tie su v librete znacne zkreslene. Preto ma vobec nerusilo, ze inscenacia je velmi eklekticka a pouziva prvky z roznych hist, to je v divadle normalne a v 19.storoci sa tiez nehralo o stredoveku, ale o paralelach s vtedajsou dobou. Vsetko sa odohrava na efektnej abstraktnej scene a urcite nebolo cielom inscenacie opisat Procidu ako paseraka migrantov. Zhodou okolnosti doniesol chlapca-utecenca v poslednej scene na scenu, ale ze by Procida bol paserakom som nezachytil ani na predstaveni, ani v programe resp. v diskusii s dramaturgom, ktoru ponuka Bavorska statna opera po kazdej premiere a pri ktorej si divak moze porovnat svoje dojmy s inymi divakmi, resp. dostat odpovede na svoje pripadne otazky od dramaturga a jedneho hosta, ktorym bol tentoraz choreograf inscenacie.
        Ako ste si vsimli, tak chlapec s vestou ako jediny na scene unikol zaverecnej tragedii. Velmi nadejne to vsak neposobilo. Co ho v zivote caka s takymto traumatickym startom dozivota.. ale Zial Verdi v tejto opere, nenechava na konci ani stipku nadeje, utopie a s uvahami rezisera k tejto opere som nemal ziadny problem. A utecenci sa v nich vyskytovali len okrajovo a keby sa nasiel dobry dovod hrat aj primarne o tejto teme, nemal by som s tym problem. Takisto mi ide v opere o hudbu, len ocakavam, ze uvidim aj nejaky pribeh a kedze doba sa meni, vzdy sa musi priblizit divakovi..
        Minuly tyzden tu mal dernieru Schenkov Rosengavalier a verte mi, ze nie som jediny operny fanusik v Mnichove, ktory sa uz tesi na novu inscenaciu Barryho Koskeho. Urcite je aj vela divakov, ktorym je za starou inscenaciou luto, ale po skoro 50tich rokoch od premiery sice inscenacia stale fungovala, ale zdaleka pre mna nebola taka podnetna ako sucasna inscenacia Roberta Carsena. A po niekolkych inscenaciach Barrieho Koskeho, z ktorych som bol nadseny, som uz teraz zvedavy na noveho mnichovskeho Rosenkavaliera
        A nevylucujem ani ze si este zopakujem aj tieto sicilske nespory

  9. Milý peva, dakujem za Vaše informácie.Téma migrantov je v súčasnoti veľmi závažná a aktuálna. Veľa svetových režisérov to využíva a znežíva. Nech urobia v spolupráci so skladateľmi 21.storočia novú operu, môže to byť aj rockova opera.
    Ak máte záujem, vypočujte si v katalánskom rádiu priamy prenos A.Chenier z barcelonskej opery. http://www.catmusica.cat o 20 hod. S pozdravom Laco

Napsat komentář