Ke čtyřstému výročí úmrtí Williama Shakespeara vybrali v Liberci operu německého skladatele Otto Nicolaie (1810-1849) Veselé paničky windsorské. Proti gustu žádný dišputát. Shakespeare je v díle ukryt téměř k nenalezení. Zpívá se německy, hovoří česky. Dialogy blátivé, zbytečně dlouhé, opera přímo volá po dramaturgových ostrých nůžkách. Dočkalo se jí však téměř pietního, důkladně zatěžkaného přístupu. Oživlé obrazy, vždy znovu uzavírané do tmy, „oživovaly“ inscenaci už během předehry. Na scéně malovaná kulisa liberecké radnice s kašnou uprostřed, kostýmy ve stylu čtyřicátých let minulého století, v posledním jednání barokně stylizované masky. Postavy se pohybují téměř výlučně čelem k divákům (inu, je to živý obraz), pohybují se co nejméně, pěvci hrají své role s jistou rádoby nadsázkou, ne však všichni. Vznikly plošné figurky bez vzájemných vztahů. Stano Slovák, herec a režisér Mošova Městského divadla Brno, se s Nicolaiovou operou nepotkal. Nesešel se s ní ani zkušený dirigent František Babický, který hudební nastudování zbavil dynamické přitažlivosti. Vznikaly bezbřehé pauzy mezi jednotlivými pěveckými a orchestrálními čísly a dialogy, celé premiérové představení postrádalo sofistikovaný temporytmus.
Obě nudné paničky windsorské zaujaly svou strojeností a afektovaností. Věra Poláchová v nelehké dominantní roli paní Fluth s pěveckými úskalími role statečně bojovala. Oživení nastalo ve třetím jednání s příchodem talentované Kristýny Vylíčilové jako Anny Reich. Její výšky sice ještě nedozrály, potřebovaly by více dechu a klidu, ale hlas prokázala barevný, znělý, slibný. Bohužel se, jistě na přání pana režiséra, snažila být rozkošným diblíkem. Nejnevděčnější roli získal představitel Fentona Dušan Růžička. Měl-li být občas na hranici milovnické karikatury, a to po stránce herecké i pěvecké, pak měl nadlidský úkol, jemuž z pochopitelných důvodů nemohl dostát. Sir John Falstaff v podání Jevhena Šokala vyhověl požadavkům pana režiséra a zapadl do hrubozrnné frašky, Jaroslav Patočka kultivovaně zazpíval v posledním jednání árii boha Herna. Jiří Rajniš, pan Fluth, zpíval zplna hrdla a „trhal kulisy“.
Ta inscenace se nepovedla. Bude-li se obecenstvu líbit, pak pánbůh opatruj liberecké divadlo.
Zajímavá informace: V roce 2017 bude operní soubor připravovat čtyři inscenace, tři operní a muzikál Funny Girl. Polovinu z nich, tedy dvě, Rigoletta a Dvě vdovy, svěřilo témuž režisérovi, Oldřichu Křížovi. Vida. Měla jsem pocit, že je v českých zemích nadbytek režisérů. Asi není. Nebo je to jinak?
Aktualizováno:
Liberecké divadlo po publikaci recenze dodatečně upozornilo, že v tištěném přehledu premiér roku 2017 je chybná informace. Dvě vdovy bude režírovat J.A.Pitínský.
Hodnocení autorky recenze: 40%
Otto Nicolai:
Veselé paničky windsorské
Dirigent: František Babický
Režie: Stano Slovák
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistr: Tvrtko Karlovič
Hudební nastudování: Maxim Biriucov, Tatiana Drybas
Pohybová spolupráce: Martin Pacek
Dramaturgie: Linda Keprtová
Orchestr a sbor Divadla F. X. Šaldy Liberec
Premiéra 30. září 2016 Šaldovo divadlo F. X. Šaldy Liberec
Frau Fluth – Věra Poláchová (alt. Tereza Mátlová)
Frau Reich – Hannah Esther Minutillo (alt. Blanka Černá)
Sir John Falstaff – Jevhen Šokalo (alt. Pavel Vančura)
Fenton – Dušan Růžička
Herr Fluth – Jiří Rajniš (alt. Jiří Kubík)
Herr Reich – Jaroslav Patočka
Anna Reich – Kristýna Vylíčilová (alt. Soňa Godarská)
Dr. Cajus – Anatolij Orel
Junker Spärlich – Jakub Turek
Hospodský – Zdeněk Nádeník
