Krok dopředu, ale vyhráno ještě není. Nový koncertní sál pro Brno chceme zaplatit, podepsali politici

Primátor Brna Petr Vokřál (ANO), jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) dnes v Brně podepsali memorandum, které má do budoucna zajistit výstavbu koncertního sálu pro Brno za více než 1,2 miliardy korun. Primátor řekl, že podpis je dalším krokem k výstavbě Janáčkova kulturního centra, není ale ještě definitivní garancí financování.

Memorandum obsahuje finanční podíl vlády 600 milionů, města 547 milionů a Jihomoravského kraje 100 milionů korun. Koncertní sál s kapacitou 1.250 míst má vzniknout do roku 2020. V první etapě se budou stavět podzemní garáže, koncertní sál bude nad nimi. Finanční prostředky musí ještě schválit vláda. “Je to poprvé, co se uzavírá smlouva na úrovni město – stát. Je to velký krok dopředu, je to zase přiblížení způsobu financování. Doufám, že vláda tyto finanční prostředky schválí,” uvedl primátor Petr Vokřál.

Koncertní síň by mohla být hotová v roce 2020. Nyní se v místě na rohu ulic Besední a Veselá chystá stavba podzemních garáží, které jsou úvodní etapou Janáčkova kulturního centra. Stavbu si dnes prošel i ministr Herman, v prostoru je zatím jen velká díra.

Podle Daniela Hermana podpis memoranda jasně deklaruje vůli všech tří signatářů projekt realizovat. “Brno si kulturní sál zaslouží, místo pro něj je velice důstojné,” uvedl ministr. Podle něj jde o tak velký projekt, který přesahuje možnosti financování jen od města nebo samostatně od ministerstva.

O koncertním sálu v Brně se dlouho jen mluvilo, ale nikdy na něj nebyly peníze. První projekty vznikly už za minulého režimu. Emeritní rektorka JAMU a předsedkyně Spolku pro výstavbu koncertní síně v Brně Alena Štěpánková Veselá dnes v této souvislosti připomněla, že v minulosti pro projekt koncertního sálu nebyla politická vůle. Neexistence moderního sálu je pro Brno ostudou, míní. Umělci proto stále nemohou interpretovat Janáčkovu hudbu tak, jak by si zasloužila. Brněnská filharmonie zkouší v Besedním domě, který je ale malý. Například vrcholná Janáčkova díla jako Taras Bulba nebo Glagolská mše vyžadují velké varhany. “Hrálo se na náhražku varhan, na digitál a celá výstavba skladby tak spadla. Brno se na jedné straně chlubí, že je Janáčkovým městem, ale zůstalo mu velice dlužno,” uvedla Veselá.

Janáčkovo kulturní centrum bude první stavbou svého druhu v České republice za několik desítek let. Po listopadu 1989 v zemi vzniklo jen několik rozsahem podobných projektů, avšak žádný nebyl primárně určen pro hudbu. Předloni v září například v Plzni otevřeli nové divadlo, budova s nepřehlédnutelnou fasádou vyšla zhruba na miliardu korun. V září 2009 bylo v pražských Dejvicích otevřeno nové sídlo Národní technické knihovny, stavba oceňovaná odborníky na architekturu stála 2,25 miliardy korun.