Vídeňská státní opera – co sezona, to originál

„Umění by nemělo být sníženo na dekorativní doplněk, mělo by stimulovat a polarizovat. Když jsem byl na jaře roku 1997 vyzván k diskuzi o nové podobě protipožární opony vídeňské Státní opery, vypadalo to, jako kdyby byla otevřena Pandořina skříňka. Bouře nevole smetla všechny argumenty pro a proti záměru přepracovat podobu bezpečnostní opony. Stál jsem si za svým názorem, že nemám v úmysu zničit to, co již bylo vytvořeno, ale podpořit to nové, moderní a kreativní co je v nás. Všechny emoce mezitím vychladly a já jsem rád, že jsme našli velmi zodpovědného partnera v instituci, jakou je Muzeum in progress. Muzeum tuto myšlenku rozvinulo do konkrétní podoby a já jsem rád, že od sezóny 1998/99 bude publikum moci vidět každý rok novou originální bezpečnostní oponu.“ Nechal se před instalací první z opon v roce 1998 slyšet Ioan Holender, teď končící šéf Wiener Staatsoper.

Je to skutečně tak, od sezóny 1998/99 se spolu se mnou statisíce návštěvníků vídeňské Státní opery mohou každý rok těšit na novou podobu bezpečnostní opony, kterou vždy vytvoří jeden z významných světových výtvarníků. Nevím jak vám, ale mně tenhle počin přijde zajímavý nejméně ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že architektonicky nepříliš hodnotný prostor hlediště dotváří současné umění, které se tak dostává nadosah mnohdy konzervativnímu opernímu publiku. Druhým je možnost prezentovat v dnešní době málo realizovaná „obří plátna“ bez nutnosti hledat vhodné prostory. Samozřejmě si také myslím, že mnoho z děl se vztahuje k divadlu, k dnešnímu světu, a v alegoriích nám ho přibližuje. Nejvíce mě asi zaujala opona, vyvěšená v sezóně 2003/2004, od Thomase Bayrleho, která charakterizuje západní svět ve střetu klasických a konzumních hodnot. 

Související články


Reakcí (9) “Vídeňská státní opera – co sezona, to originál

  1. Některé byly zajímavé. Asi taky nejvíc se mi líbila ta s tím Ježíšem nad velkoměstem. Ona je to feurewehr opona, takže je spuštěná jen asi čtvrt hodiny před představením. Ne každý ji zaznamená. Je to docela dobrý nápad, ale měli by oslovovat jiné umělce. i když namalovat tak obrovské plátno každý nedokáže.

  2. 2 Austrian: Namalovat takové plátno by opravdu byla fuška, ale nebojte, ono to plátno není a namalované také ne.
    Mně osobně se líbila ta s hledišděm La Scaly (došlo tu k zajímavému zdvojení, kdy se diváci dívali na diváky), pak Paoliniho poroztažená opona, školní představení, Kristus a Angst essen Seele auf. Nějak jsem nepochopil Snídani s uchem nebo tu Letošní… Škoda, že se článek nezmínil o původní železné oponě, která ve Staatsoper stále visí (aspoň myslím) a je překryta právě těmito novými obrazy. Zachycuje Orfea (jak hraje zvířatům), je považována za nezvládnutou a údajně je na ní (ačkoliv vznikla v 50. letech) nacistický symbol. Já ho ovšem nenašel.

  3. Leonora3:
    Ktera se mne libi? ani jedna!

    Z casu na cas podnikame vylety do Vidne nejen do opery ale i dvoudenni, a pritom navstivime nejake museum nebo galerii ( ze jich tady je ), msi v nedeli v nekterem s videnskych kostelu (- vzdy s hudebni produkci, tak jak se to ve Vidni vzdy praktikovalo) a samozrejme mista spojene s bohatou hudebni historii. ( Jen pomysleni, ze po schodisti po kterem kracite, stoupal denne v r. 1805 do sveho skromneho bytu Ludwig van Beethoven vam zrychli dech!)
    V zivote jsem vsak nic neslysela o "Muzeu in progress". Myslim, ze Staatsoper je instituce, ktera by si zaslouzila jednu nadhernu univerzalni oponu, presne neco takeho jako je Triumf hudby od Marca Chagalla v Met. O vkusu Iona Holandera mam velke pochybnosti, presvedcil nas o tom nekolika poslednimi premierami (predevsim vytvarni strankou, kterou divaci nejednou hlasite vybuceli!) Jeste, ze se opony kazdy rok meni, aspon muzeme doufat, ze ta nasledujici bude lepsi a hodna teto instituce! Nemyslim, ze "architektonicky neprilis hodnotny prostor" (nikdy jsem tento prostor tak nevnimala) vytvarne neco navic ziskava. (Bezpecnostnim otazkam v divadle nerozumim, ale proc tam vubec musi byt bezpecnostni opona, a proc napr.v Met je pouze tezky naraseny zlaty velvet ?)

  4. Zavedení železných opon se datuje v Rakousku od katastrofického požáru Ringtheateru (viz článek o Vídeňské státní opeře asi před týdnem) kdy se požár rozšířil z jeviště (snad zde spadlalampa) do hlediště. Mrtvých bylo několik stovek. Kdyby byla spuštěna tato opona v Národním divadle, možná by požář z roku 1881 nenapáchal takové škody. Podle mne šlo o oddělení dvou prostorů, takže by požár zničil jen jeden, resp. by trvalo déle, než by se rozšířil na druhou část. Pravděpodobně se počítalo se vznikem požárů zejm. na scéně: pyrotechnické efekty, svíce atd. Kdesi jsem četl, že průměrná životnost divadla – v 18. století ovšem – byla 6 let.

    zda při dnešní technice – má železná opona stále význam, nevím, ale předpokládám, že minimálně jaklo bariéra ano. Když už jsme u požárů: včera hořelo ve Státní opeře. Nic se nestalo, chytla jen opona.

Napsat komentář