Zcela zaplněný sál Anežského kláštera se ve čtvrtek 12. listopadu v rámci komorního cyklu FOK Obrazy a hudba stal hostitelem koncertu klavíristky Jitky Čechové a violoncellisty Jana Páleníčka. Během koncertu byl na pódiu také promítán obraz, triptych Vítr a vánek Jana Preislera (uhlokresba z roku 1896), v přestávce koncertu doplněný krátkou přednáškou Moniky Sybolové.
Jitka Čechová a Jan Páleníček vystoupili v cyklu FOK již potřetí a v programu dramaturgicky dovršili záměr přednést významná díla komorní violoncellové literatury. Volba tentokrát padla na hudbu čtyřicátých a padesátých let dvacátého století – tedy na dvě sonáty Bohuslava Martinů (Sonáta č. 2 H 286 z roku 1941 a Sonáta č. 3 H 340 z roku 1952), mezi kterými zazněly Chorálové variace (1942) violoncellistova otce Josefa Páleníčka.
Bylo potěšením sledovat, jak oba interpreti mají pro hudbu minulého století porozumění, hráli s naprostou samozřejmostí i ty nejnáročnější pasáže a jejich hra vynikala precizní rytmickou souhrou. Zvukové charakteristiky jejich nástrojů se krásně prolínaly a doplňovaly, violoncello znělo neobyčejně podmanivě. K tomu jistě dopomohla nejen tónová kultivovanost interpretů, ale také příhodná akustika sálu.
Hudba, kterou interpreti nabídli, byla moderní a osobitá. Svou interpretací poskytli posluchačům možnost ponořit se hlouběji do znějící hudby a odkrývat její kompoziční tajemství. Zejména Páleníčkovy Chorálové variace, plné instrumentálně virtuózních pasáží v obou partech, nabídly vhled do autorova mistrovství. Skladatel dokázal ze stručného chorálního tématu vytěžit hudbu plnou kontrastů – hudbu quasi taneční, energickou i zamyšlenou.
V obou sonátách Bohuslava Martinů vynikly názvuky lidovosti i rytmická a harmonická originalita, díky které patří Martinů k nejoblíbenějším skladatelům dvacátého století. Ve volných větách oslovila křehká lyrika, v Sonátě č. 3 zase okouzlil líbezný neoklasicismus téměř mozartovského střihu demonstrující zjednodušení Martinů hudební řeči v padesátých letech.
V Anežském klášteře zněla nádherná komorní hudba pro violoncello a klavír ve skvělé a srdečné interpretaci. Vítr a vánek nebyl přítomný pouze na obraze, ale jeho inspirující proud se přenesl i do hudby. Publikum oba interprety ocenilo vřelým potleskem, a tak ho oba hudebníci ještě potěšili Ravelovou Habanerou.
Pořadatelé zřejmě nepočítali, že na hudbu dvacátého století bude vyprodáno, a tak vytiskli málo programů. Snad zkušenost do budoucna. Podle mého názoru totiž návštěvníci koncertu přišli nejen na inzerované skladby, ale hlavně na interprety, kteří jsou dnes zárukou neobyčejného hudebního zážitku.
Hodnocení autora recenze: 90 %
Komorní cyklus FOK
Obrazy a hudba
Jan Páleníček (violoncello)
Jitka Čechová (klavír)
12. listopadu 2015 Klášter svaté Anežky České Praha
program:
Bohuslav Martinů: Sonáta č. 2 pro violoncello a klavír H 286
Bohuslav Martinů: Sonáta č. 3 pro violoncello a klavír H 340
Josef Páleníček: Chorálové variace pro violoncello a klavír
www.fok.cz
