Nový site-specific projekt choreografky Mirky Eliášové Voluntas Vitae je další z řady jejích konceptuálních představení s živým hudebním doprovodem a významovým light designem. Tentokrát byl umístěn do prostoru libeňské Nové synagogy v komorním scénografickém pojetí i s komorním tanečním obsazením. Čtyři taneční protagonisté (Roman Zotov, Jana Novorytová, Veronika Šimková a s nimi i Mirka Eliášová) zde koexistovali tancem v prostoru spolu s klarinetistou Matoušem Vlčínským. 
Oproti mohutnosti Orchestru Berg a rozlehlosti dvorany Veletržního paláce, kde se konal předešlý (v kontrastu s tímto projektem ve vzpomínkách téměř předimenzovaný) site-specific projekt tohoto tvůrčího týmu, představovala intimnost synagogy vítanou změnu. Čistota klarinetových tónů proznívala v improvizaci atmosférou místa a měnila se v elektroakustické úpravě zvukové režie. Jiří Jakl svou pozornost tentokrát zaměřil na rytmizované zpracování hudebního zvuku do prostorově působící polyfonie. Hudba Matouše Vlčínského, který se dlouhodobě zabývá scénickou hudební improvizací, tím získala zcela novou, uvolňující energii.
Abstraktně působící tanec rozebírá myšlenku pudu sebezáchovy v konfrontaci s vlastním svědomím a podvědomím. Okamžiky pochopení, přehodnocení, rozhodnutí i odhodlání jsou postaveny za sebe, možná až příliš otevřeně. O to víc je zdůrazněna přílišná osobní vážnost a důležitost, ve které jsou obě další tanečnice jakoby uvězněny. V lehkosti elegantních linií jejich tanečního projevu funguje jak dynamika, tak vzájemná citlivost, ale situační taneční sekvence jsou jejich interpretací jaksi odosobněné. Balanc v pohybové nadsázce u Mirky Eliášové a element nové energie Romana Zotova vyvážily dílo tak, že celek zůstal nerozpolcen. V improvizovaných představeních je moment překvapení tím, co je činí všeobecně atraktivními a co jim dodává nový impulz. Ve Voluntas Vitae však překvapení ustoupilo ladnému tanci, čímž vytvořilo konzistentní formu produkce čistého tanečního a hudebního obsahu. Lehce tušené technické problémy ve světelné instalaci na premiéře v pátek 25. září 2015 nakonec zneviditelnily a potvrdilo se známé rčení, že někdy méně znamená více…
Mirka Eliášová patří mezi tvůrce, jejichž jméno je stálou a významnou součástí české taneční scény. Její práce představuje charakteristický lehce sebeironický přístup k tvorbě, ale i promyšlené využívání zvukových úprav a scénické proměny prostoru. Její díla vznikají z profesionální nutnosti tvořit, díky níž zkoumá a nalézá neotřelé vztahy mezi tancem a jeho propojením s dalšími žánry stejně jako v práci s pohybem samotným. Voluntas Vitae jasně ukázalo, že nastal čas, aby choreografka opět po určité době poškádlila formu konkrétní (repertoárové) taneční inscenace, které by jistě slušelo i závažnější téma. Má pohromadě všechny předpoklady k úspěchu. 
Hodnocení autorky recenze: 80 %
Voluntas Vitae
Koncept, choreografie: Mirka Eliášová
Sound desing, EA hudba: Jiří Jakl
Matouš Vlčínský (klarinet – improvizace)
Světelné objekty a light desing: Vladimír Burian
Premiéra 25. září 2015 Nová synagoga na Palmovce Praha
Tanec: Jana Novorytová, Veronika Šimková, Mirka Eliášová a Roman Zotov
Foto Vojtěch Brtnický
