Výlety pana Mozarta do popkultury, aneb co všechno Amadeus nezažil

  1. 1
  2. 2

Muzikál Mozart! Michaela Kunzeho a Sylvestera Levaye z roku 1999 vykresluje staršího Mozarta, bojujícího s přízrakem svého cudného a produktivního „porcelánového“ dětství. Původní německý originál se v současnosti hraje zejména v maďarštině.

Ve výčtu nesmí chybět ani francouzská rocková opera Mozart, premiérovaná v Paříži roku 2009 a významnou úlohu hraje Mozartova postava v opeře Michaela Nymana Mozart a ti druzí, kterou před časem uvedlo pražské Národní divadlo.

Mozart, l’opéra rock – Mikelangelo Loconte (zdroj wikimedia.org)

Mozart v beletrii
Jednou z prvních fikcí věnujících se Mozartovu životu a dílu je Mozartova cesta do Prahy od spisovatele a básníka Eduarda Mörickeho z roku 1856. Příběh je sice založen na skutečné cestě Mozarta na premiéru Dona Giovanniho v Praze na podzim roku 1787, děj je ale zcela smyšlený a vykresluje Mozarta jako okouzlujícího umělce s vřelým společenským chováním a pronásledující předtuchou předčasné smrti.

Mozart se objevuje v mnoha dílech jako epizodní postava. Za všechny jmenujme romány Hermanna Hesseho Stepní vlk či Cesta na východ.

David Weiss se pro tvorbu románu Mozart, člověk a génius (1968) snažil posbírat co nejvíce informací v historických pramenech, přesto ale zůstává zavádějící v detailech, charakteristikách osob i popisu společenské situace.

Thrillerem Mozartovské spiknutí z roku 2008 rozvíjí Scott Mariani teorii o Salieriho otrávení Mozarta do hlubší politické konspirace.

Detektivní zápletku mají knihy Bernarda Bastabla Mrtvý, pane Mozart a Příliš mnoho not, pane Mozart. Jedná se o fikci alternativní historie. Mozart okolo roku 1820 stále pobývá v Londýně jako řadový hudebník, místo aby se již dávno vrátil do kontinentální Evropy. Tím se zde dožívá daleko vyššího věku, stává se aktérem detektivních zápletek, při kterých přichází do kontaktu se členy anglické královské rodiny včetně Jiřího IV. a mladé Viktorie. 

Mozart a arcihlupák (Mozart and the Archbooby) je kniha Charlese Neidera psaná formou dopisů otci, ve které rozvíjí spor Mozarta a salzburského arcibiskupa během Mozartova nového života ve Vídni.

Román Marrying Mozart: A Novel od Stephanie Cowell rozvíjí milostnou zápletku mezi Mozartem a Aloisií Weberovou dříve, než si vzal její sestru, Konstanci.

M. Forman: Amadeus (© Warner Brothers)

V povídce Mozart in Mirrorshades v antologii povídek Mirrorshades: The Cyberpunk Anthology z roku 1986 Bruce Sterlinga a Lewise Shinera, Mozart usiluje o to, stát se DJ poté, co okusí hudbu své budoucnosti.

Nesmrtelným je Mozart v knize Marka A. Raynera Síť Amadeus (The Amadeus Net), kde se ve městě budoucnosti živí jako prodejce svých „ztracených“ kompozic a jako jazzový klavírista po barech.

V knize Čas pro vlastence (Time for Patriots) zase trojice cestovatelů v čase uzdraví nemocného Mozarta, který tak v roce 1791 nezemře. Mozart tak žije do roku 1805 a mezitím vytvoří operu na motivy Benjamina Franklina i jiné kompozice.

Po podobných fantaziích se nepodivíme ani nad epizodou audioseriálu Doctor Who z roku 2007, ve kterém se vyšetřuje důvod Mozartovy získané nesmrtelnosti.

Mozart ve filmovém průmyslu
Amadeus samozřejmě není jediným filmem o Mozartovi. Filmy Whom the Gods Love režiséra Stephena Haggarda (1936), Eternal Melodies Gina Cerviho (1940), Wen die Götter lieben Hanse Holta (1942) či Mozart Oskara Wernera (1958) se s pomocí dobových možností snaží divákovi přiblížit životní osudy skladatele a nepochopení jeho hudebního génia Mozartovými současníky.

Roku 2010 byl premiérován film Mozartova sestra (Mozart’s Sister) režiséra Reného Féreta, který divákovi přináší fiktivní příběh Mozartovy sestry Marie Anny, zvané Nannerl. Ta se na rodinné cestě po Francii náhodou seznámí s francouzskou princeznou Luisou a třináctiletým Ludvíkem, následníkem francouzského trůnu. Nannerl je kromě hry na cembalo a zpěvu též talentovanou houslistkou a skladatelkou, ale přísný otec jí omezuje a protěžuje raději talent syna Wolfganga. Rozvíjející se vztah prince Ludvíka a Nannerl končí nešťastně Ludvíkovými zásnubami se saskou princeznou Marií Josephou Amalií. Luisa a Nannerl se závěrem filmu zamýšlejí nad tím, jaký by byl jejich život jiný, kdyby se narodily jako muži.

Trailer filmu Mozartova sestra

Další film, zpracovávající fiktivní detektivní zápletku z Mozartova života, je Mezihra v Praze (Interlude in Prague) z roku 2017. Mozart (kterého ztvárnil Aneurin Barnard) přijíždí z Vídně do Prahy, kde se zaplete do řetězce dramatických událostí, okolností vraždy a vztahu s mladou sopranistkou Zuzanou. Příběh reflektuje jen málo z historických reálií a s charaktery jak historických, tak fiktivních postav, je tu rozvinut detektivní příběh, jehož vyústění inspiruje Mozarta ke kompozici opery Don Giovanni. Pro českého diváka je film zajímavý tím, že zde (podobně jako v Amadeovi) hraje řada českých herců (Klára Issová, Jiří Mádl, Kryštof Hádek, Anita Ešpandrová, Claudia Vašeková, Alena Doláková či Martin Ešpandr), v hudebních scénách hrají čeští hudebníci (ačkoliv hrají na historické nástroje, v soundtracku žel slyšíme interpretaci moderní) a nechybí ani české exteriéry a interiéry.

Trailer filmu Mezihra v Praze

Jak vidíme, mozartovských fantazií vzniklo mnoho a jistě ještě mnoho vznikne. Kvalitní literární, divadelní či filmová fikce, inspirovaná historickou skutečností, přináší divákovi zvláštní požitek, pokud je divák s historií obeznámen a ocení tak autorovu kreativní hru s historickými fakty. Horší je, pokud autor vytvořil fikci, protože látku nedostatečně prostudoval. Muzikologové nám k tomu jistě podají odborný výklad…

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments