Výtečná Waltraud Meier s písněmi v Drážďanech

Zdaleka nejen Waltraud Meier, ale i Vesselina Kasarova, John Tomlinson, Anne Schwanewilms, René Pape. S recitály těchto pěveckých hvězd se můžete potkat během jedné jediné sezóny v Semperově opeře v Drážďanech, nehledě na řadu dalších koncertů se zvučnými jmény, konaných jak přímo v opeře, tak i na dalších místech saské metropole. O některých z těchto událostí jsme psali na počátku sezóny, celý článek najdete zde.


Už dlouhá léta uznávaná především wagnerovská matadorka Waltraud Meier, která se stále drží v obdivuhodné formě a stále snese ta nejpřísnější kritéria hodnocení, se tentokrát v Semperově opeře představila s písňovým recitálem. S programem do puntíku stejným, jaký je na jednom z jejích CD, vydaném před dvěma lety – výběrem z písní Franze Schuberta a Richarda Strausse.

Jakkoli mám k některým jistě skvěle vystavěným sopránovým operním rolím přece jen pořád mezzosopranistky Waltraud Meier v posledních letech výhradu, pramenící spíš z mého osobního vkusu, totiž že její hlas v nejvyšších polohách vykazuje dosti slyšitelné vibráto, je nutno hned zkraje dodat, že v případě komorního repertoáru se věci mají přece jen jinak. Díky „jen“ klavírnímu doprovodu může Meier „ubrat“ na síle, na tlaku na hlas, zklidnit se, a tak ve spojení s vynikající technikou jsou její tóny až na dvě tři místa (nepříliš povedený Mahler v jednom z přídavků) krásně kulaté, zkázněné, nevykazující známky jistého „přepětí“. Pravda, léta strávená s operou se úplně nezapřou, intimní charakter řady písní by bezpochyby unesl méně hutný styl zpívání (například Schubert Die Forelle) , ale na druhou stranu v jistých momentech (třeba R.Strauss Cäcilie) to může být i výhodou pro osobitější interpretaci, odkrývající v té které kompozici jindy tak trochu zapadlé valéry, či zdůrazňující dramatičtější momenty zpívaného textu. Vrcholem večera se přitom v podání Waltraud Meier bezpochyby staly Čtyři poslední písně Richarda Strausse, kdy klavírní doprovod namísto obvyklého orchestrálního jejich punc niterné výjimečnosti ještě podtrhnul.

Závěrečné ovace vstoje pak bezpochyby patřily i rovnocenému partnerovi hvězdy večera, o generaci mladšímu výtečnému mnichovskému klavíristovi Josephu Breinlovi, který s Meier koncertuje už delší dobu, je s ní očividně dokonale sžitý, a který má za sebou úspěšná sólová vystoupení v řadě prestižních světových sálů, od londýnské Wigmore Hall až po newyorskou Carnegie Hall.


Závěrečný povzdech cestou domů: Škoda přeškoda, že (nejen) Praha je na písňové recitály už dlouhá léta tak skoupá. Ještě že (nejen) mnohem kulturnější Drážďany jsou prakticky za rohem…
 
Liederabend
Waltraud Meier (mezzosoprán)
Joseph Breinl (klavír)
Sächsische Staatsoper Dresden – Semperoper 9.12.2009
 
program:
-Franz Schubert:
Wehmut op. 22 Nr. 2 (von Collin)
Die Forelle op. 32 (Schubart)
Gretchen am Spinnrade op. 2 (Goethe)
Nachtstück op. 36 Nr. 2 (Mayrhofer)
Erlkönig op. 1 (Goethe)
-Richard Strauss:
Cäcilie op. 27 Nr. 2 (Hart)
Winterweihe op. 48 Nr. 4 (Henckell)
Wie sollten wir geheim sie halten op. 19 Nr. 4 (Graf von Schack)
Morgen! op. 27 Nr. 4 (Mackay)
Die Nacht op. 10 Nr. 3 (von Gil zu Rosenegg)
Befreit op. 39 Nr. 4 (Dehmel)
Zueignung op. 10 Nr. 1 (von Gilm zu Rosenegg)
Dem Unendlichen Lfg. 10 (Klopstock)
– – –
-Richard Strauss:
Vier letzte Lieder
Frühling (Hesse)
September (Hesse)
Beim Schlafengehen (Hesse)
Im Abendrot (Eichendorff)

Mohlo by vás zajímat