Libreto k Dvořákově a Kvapilově Rusalce

  1. 1
  2. 2


Pokud se po představení Rusalky optáte diváků, o čem že vlastně Rusalka je, dostane se vám většinou odpovědi, že o věrné lásce Prince a Rusalky, která nemohla být naplněna, protože Princ byl pozemský člověk a Rusalka víla z pohádky, což dost dobře nejde dohromady, včítaje v to hlavní záplatku opery. Při bližším vyptávání zjistíte, že diváci představení většinou nejsou schopni konkrétně vnímat libreto Rusalky až na známé věty, jako kupříkladu „Měsíčku na nebi hlubokém…“, že je vlastně neslyší a ani slyšet nechtějí, jsouce zcela opanováni hudbou a vlastní inscenací, jež svou vizuální podobou diváka také zahlcuje. Je toho na diváka vlastně až příliš moc – hudba, zpěv, kulisy, kostýmy, protagonisté a jejich vizáž, herecké výkony a já nevím co ještě. Zabývat se konkrétní podobou libreta v průběhu inscenace Rusalky je tak až nepřípadné, respektive skoro nemožné. Tedy důvody pro to, že diváci nejen obsah opery Rusalka neznají a nesledují libreto ve všech jeho záhybech, jsou minimálně tři. V přívalu hudby nejsou schopni jednotlivá zpívaná slova a věty vůbec rozeznat, emoce hudby je taková, že převažuje zcela nad zpívaným textem, který se zdá být druhotným a hlavně se divák domnívá, že obsah opery je jednoduchý, že ho zná a že v jednotlivostech se není zapotřebí jím více zabývat.

0 0 vote
Ohodnoťte článek
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


17 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments