Je Čertova stěna operní omyl?
Bedřich Smetana po sobě zanechal bohatý operní odkaz. Na rozdíl od Prodané nevěsty nebo Libuše se však Čertova stěna na operních jevištích objevuje jen zřídka.…
Srstka Jiří
Přední český znalec uměleckého práva a divadelních problematik. Narodil se v roce 1958. V roce 1982 absolvoval pražskou Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a získal titul JUDr. V letech 1994-2002 byl ředitelem Národního divadla. Jeho docentská habilitace na DAMU vyšla knižně pod titulem Autorské právo a práva související v roce 2019. V roce 2012 obdržel profesuru. V roce 2002 se stal ředitelem DILIA – divadelní, literární a audiovizuální agentury, která spravuje autorská práva tvůrců divadelních děl. Působení zde ukončil v roce 2020 odchodem do důchodu.
Profesor Srstka se pravidelně vyjadřuje na stránkách Opery PLUS k málo probádaným oblastem hudebního divadla a právních otázek.
Žil Bedřich Smetana na vysoké noze? Smetanovy příjmy očima dnešní ekonomiky
Profesor Jiří Srstka, známý český odborník na umělecké právo, emeritní ředitel agentury Dilia, která spravuje autorská práva hudebních a divadelních umělců, provedl v letošním Roce…
Boj o ostatky Bohuslava Martinů
Profesor Jiří Srstka, přední znalec uměleckého práva a problematiky hudebního divadla, ve svém článku detailně popisuje strasti po smrti Bohuslava Martinů. Převoz jeho ostatků ze…
Proč Janáček přes 30 let nemohl uvést svou první operu Šárka?
Laická veřejnost se často mylně domnívá, že první operou Leoše Janáčka byla Její pastorkyňa. Není tomu tak, primát Janáčkových operních opusů drží Šárka, pak následuje…
Výlety Leoše Janáčka do měsíce a do 15. století
Poslední inscenace Janáčkových Výletů páně Broučkových v pražském Národním divadle se setkala s širokým ohlasem publika i kritiky. O vzniku i formální a obsahové podobě…
Operní vzpomínka na Juraje Herze
Operní vzpomínka na zesnulého režiséra Juraje Herze bude poměrně krátká, jelikož režíroval ve svém životě jen jednu operu, a to Růžového kavalíra od Richarda Strausse…
Dehonestace opery pohledem právníka
Časté pobouření v operním světě způsobují operní inscenace, jež jsou extravagantní, násilně aktuální, pobuřující, skandální a já nevím jaké ještě. Musím se v úvodu tohoto…
Opera a Jiří Bělohlávek
Je jasné, že v přívalech vzpomínek na uměleckou dráhu zesnulého pana dirigenta Jiřího Bělohlávka je upřednostňována především jeho koncertní činnost a opera zůstává tak trochu…
Hvězdná čtyřka
Asi se lze bez problémů shodnout na čtyřech jménech největších českých hudebních skladatelů: Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. Jmenovaní nebyli jen…
Honba za vysokým cé
Fanoušci opery jistě znají výraz vysoké cé, o odbornících nemluvě. Je předmětem mnoha rozprav, ať skrytých či zjevných. Tajemné a „pošeptmé“ diskuze se většinou týkají…
Káťa Kabanová: Janáček versus Ostrovskij
Je nad veškerou pochybnost jasné, že Leoš Janáček (1854–1928) byl ke kompozici Káti Kabanové inspirován a „popoháněn“ láskou ke Kamile Stösslové. Nasvědčuje tomu již samotný…
Podivuhodný příběh Janáčkovy opery Osud
Janáčkova opera Osud, která vznikla bezprostředně po jeho první slavné opeře Její pastorkyni, bývá na operních scénách uváděna zřídkakdy, a to zřejmě kvůli prapodivnému ději,…
Operní snobové aneb Co si o tom mám hergot myslet!
Operní snobové jsou neodmyslitelnou a pozitivní součástí operního života. Operu prožívají nejen na divadelních představeních (a to zejména na premiérách), ale i na různých besedách,…
Všichni příbuzní její pastorkyně
Když Leoš Janáček dne 22. února 1903 přehrával své umírající dceři Olze celou Její pastorkynina klavír, jistě netušil, že se tato opera stane trvalou hvězdou…
Legrace v opeře
Vesele nadepsaný článek začnu trochu pochmurně. Poslední dobou se stalo určitou módou hrát operní díla v jejich původní podobě. Určitě nejen já jsem byl svědkem v mnoha…
Černá Janáčkova opera Z mrtvého domu
Poslední Janáčkova opera Z mrtvého domu zažívá v posledních letech nebývalou renesanci. Uvádějí ji přední světové operní domy a znám mnoho lidí, kteří tvrdí, že jde o…
Pražské operní přesuny v historickém kontextu
Otevření pražského Národního divadla po jeho požáru v roce 1883 znamenalo jistě výrazný akt emancipace českého národa. Dá se v nadsázce říci, že do té…
Transformace Státní opery Praha – hledání podoby
V úvodu tohoto článku nutno předznamenat, že současná podoba Státní opery Praha (dále jen SOP) je průsečíkem mnoha faktorů, ba i náhodných, a to včetně…
Akustické siločáry opery
Operní svět, ať laický nebo profesionální, pochopitelně velice rád diskutuje o úrovni operních představení, posuzuje hudební či jevištní nastudování toho kterého operního opusu a řeší…
Opera jako schizma
V úvodu této krátké úvahy předesílám, že níže uvedené obsahuje pouze mé subjektivní představy, které nikomu nevnucuji a o kterých si už vůbec nemyslím, že…
O+