Dehonestace opery pohledem právníka

  1. 1
  2. 2
Časté pobouření v operním světě způsobují operní inscenace, jež jsou extravagantní, násilně aktuální, pobuřující, skandální a já nevím jaké ještě. Musím se v úvodu tohoto článku trochu zastat režisérů, kteří tak činí, a to z toho důvodu, že známé operní evergreeny byly již inscenovány mnohokrát a každý režisér (až na výjimky) se snaží najít nějaký osobitý přístup k takovému opernímu opusu. Stejně tak je možno říci, že tradiční režiséři již skoro vymřeli, a pokud nějaký režisér konzervativní přístup k opeře zkusí, většinou se to nepovede. Někdy dokonce až tak, že je operní inscenace k smíchu. Skandální operní režie pak vyvolávají hutnou odezvu v médiích, což dotyčnému režisérovi není z hlediska jeho publicity na škodu. Inu špatná zpráva rovná se zajímavá zpráva, pozitivní zpráva je nezajímavá zpráva, že?


Inscenace opery Rusalka v režii Stefana Herheima (2012)

Když již píši o skandálních operních režiích, musím dodat, že pokud kupříkladu inscenace Rusalky přenesená do blázince má svou logiku, určitý smysl a návaznost na děj, může to být i strhující podívaná. A vůbec kategorizování operních inscenací na extravagantní, skandální et cetera má malý význam, jelikož každá inscenace je prostě jiná. Tedy pokud režisér neookopíruje nějakou jinou inscenaci. Většinou v takovém případě jde o plagování nápadu či nápadů a to je těžko právně postižitelné. Je také nutno podtrhnout, že šíře interpretačního prostoru u divadelních představení včetně operních představení z hlediska žánru je velice široká, jak o tom krásně píše Karel Čapek ve své eseji O divadle. Porovnejme to třeba s prózou, tam je interpretační prostor nulový.

Nicméně v souvislosti s pobuřujícími inscenacemi dotčení a uražení diváci poté, co inscenaci vybučí, vznáší spousty právních dotazů. Kupříkladu, jak je možné takovou skandální inscenaci „pustit“ na scénu? Což neexistují žádné právní postupy, které by něčemu takovému urážejícímu a zcestnému zabránily? Ano, o tom má být tento článek, byť se mi ruka chvěje, abych ho v následujících řádcích nepřehltil právním ptydepe. Právní problematika vížící se ke skandálním představením je hustá jako pavučina.

Před další text vytýkám, že se v naznačené problematice prolíná několik právních rovin. Jde především o to, zdali se již jedná o dílo volné (sedmdesát let po smrti autora), nebo dílo, kde ještě trvají majetková práva autorská. U děl, která jsou chráněná (ano, i tak to lze říci), je situace jednodušší v tom, že dědicové autora dejme tomu mohou pobuřující inscenaci zabránit neudělením souhlasu (licence) k užití díla (operního opusu). Hraje tady však čas v tom smyslu, že chytré divadlo si licence obstará ještě dávno předtím, než se inscenace začne zkoušet, v době, kdy dědicové autora ani náhodou netuší, jak bude inscenace vypadat. Pokud se jim po její realizaci nebude pozdávat, je už, dejme tomu, pozdě, protože by museli od licenční smlouvy odstoupit, a to z nějakého důvodu, nikoli však z toho, že se jim inscenace nelíbí.

Zažil jsem však i případy, kdy dědicové odmítali podepsat licenční smlouvu do té doby, než budou vědět o inscenaci něco bližšího. Jako příklad z praxe lze demonstrovat zakázání Bílé nemoci v režii Miroslava Macháčka v roce 1980 ve Stavovském divadle ze strany dědiců po Karlu Čapkovi. Pozor, jsme doposud stále v oblasti majetkových práv autorských a shora uvedené nelze zaměňovat s nárokem autora na integritu díla.

Antonín Dvořák: Rusalka – režie Martin Kušej – Bayerische Staatsoper 2010 (zdroj BSO / foto Wilfried Hösl

Intengrita díla je již termín z kadlubu osobnostních práv autorských, kdy jde o škrty, dopisování, scelování a já nevím co ještě ohledně konkrétního operního opusu. Stručně řečeno jde o zásahy do partitury, a to i do libreta. Schválně píši o nároku autora, nikoli dědiců, protože osobnostní práva autorská zanikají smrtí autora, až na dvě práva, o kterých bude ještě řeč. Dědicové autora si však uvedené právo na ochranu integrity také vynucují tak, že v licenční smlouvě (jsme zpět v majetkových právech autorských) zakáží jakkoli do díla zasahovat. Tak kupříkladu nositelé autorských práv po Dmitriji Šostakovičovi v licenčních smlouvách nepřipouštějí, aby se jakkoli míchaly dohromady Lady Macbeth z Mcenského újezdu a Jekatěrina Izmajlovna, tedy dvě verze jedné opery. Znovu zdůrazňuji, že uvedené se týká díla a jeho změn, nikoli vlastní režie, která dílo intepretuje na divadelní scéně, ale oba mohou v jedné inscenaci splývat.

Uvedená problematika se však především v praxi nazírá z titulu osobnostních práv autorských, někdy i z hlediska všeobecných osobnostních práv podle občanského zákoníku. Jde totiž o to, že podle § 11, odst. 3) autorského zákona má autor právo bránit užití svého díla způsobem snižujícím jeho hodnotu. To je poměrně nešťastná formulace, kterou jde těžko ve vztahu k realitě vykládat. Škoda, že zákonodárce nepoužil přímo pojmosloví Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, jež používá výrazů „zkomolení“ či „znetvoření“. Těchto výrazů jde dle mého soudu použít alespoň podpůrně pro výklad terminologie obsažené v českém autorském zákoně. V praxi se pak obecně používá výraz dehonestace díla.

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta – Schloss Hallwyl 2009 (foto Bernhard Fuchs)

Je jasné, že problém „českého výrazu“ spočívá v jeho výkladu. Moc by mne zajímalo, v čem spočívá hodnota třeba Prodané nevěsty. Odpusťte, ale já, pokud odhlédnu od obecných floskulí, to skutečně nevím. Je snížením hodnoty Prodané nevěsty to, že ve třetím jednání nepřijedou komedianti, ale pojízdný nevěstinec? Je snížením hodnoty Prodané nevěsty to, že Jeník je představován zpěvákem zasloužilého věku, Kecal pak mladíčkem, který vlastně svádí Mařenku? Je snížením hodnoty Rusalky to, že se škrtnou scény s Hajným a Kuchtíkem? Mimochodem v tomto případě jde o splynutí práv majetkových (práva na integritu díla) s osobnostními, jak uvedeno výše, a ve světě se to běžně děje. Není proto divu, že v soudní praxi nenajdeme ani jedno rozhodnutí na toto téma, a nevím, zdali bylo vůbec někdy uplatněno, a to i bez žaloby u soudu.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments