Výlety Leoše Janáčka do měsíce a do 15. století

  1. 1
  2. 2
Poslední inscenace Janáčkových Výletů páně Broučkových v pražském Národním divadle se setkala s širokým ohlasem publika i kritiky. O vzniku i formální a obsahové podobě díla uveřejňujeme zasvěcené postřehy Jiřího Srstky, ředitele divadelní, literární a audiovizuální agentury Dilia.
Leoš Janáček: Výlety páně Broučkovy – Alžběta Poláčková (Etherea) – ND 2018 (zdroj ND / foto Patrik Borecký)

Výlety páně Broučkovy zaujímají v operní tvorbě Leoše Janáčka prazvláštní místo. Jedná se o opery dvě, propojené vlastně pouze postavou Matěje Broučka včetně toho, že je předurčeno, které postavy jsou v první a druhé opeře obsazeny stejně. V případě Výletů jde dále zcela bezkonkurenčně o nejdelší operu Leoše Janáčka a to v pořadí čtvrtou, započítáváme-li Janáčkovy prvotiny Šárku a Počátek románu. Janáček tedy složil Výlety páně Broučkovy po Její pastorkyni a prapodivném Osudu. Výlety jsou jedinou operou Leoše Janáčka, která měla premiéru v Národním divadle a zřejmě se jedná o titul, který Janáček skládal (včetně tvorby libreta) nejdéle. V případě Výletů se tak dostal do rozporu se svou známou větou: „Já pišu snadno a rychle“. Dále jde o jedinou komickou operu z pera Leoše Janáčka a o operu, jež byla a je nejméně hrána (vyjma zmíněných prvotin a Osudu). S úsměvem na líci lze též říci, že v případě Výletu páně Broučkova do měsíce jde asi o světový rekord, co se počtu zúčastněných libretistů týče, v neposlední řadě však také o to, že Janáček složil hudbu k části opery, nemaje vůbec libreto.

Leoš Janáček začal komponovat Výlet páně Broučka do měsíce v roce 1908, shodou okolností právě v roce, kdy zemřel autor předlohy Svatopluk Čech ve věku 62 let. Ten těžko mohl tušit, že na jeho tehdy slavná díla o Matěji Broučkovi (bylo jich více než Výlet do měsíce a Výlet do 15. století) bude zkomponována opera, ve které bude dokonce on jako postava účinkovat a to na začátku Výletu páně Broučka do 15. století. To, že se Janáček zapomněl optat dědiců Svatopluka Čecha, zdali souhlasí s adaptací jeho románu do podoby opery, netřeba snad ani zmiňovat.

Kompozice Výlet páně Broučka do měsíce trvala Janáčkovi neuvěřitelných 9 let, zatímco návazně Výlet páně Broučka do 15. století komponoval také neuvěřitelných 9 měsíců. Právě v tomto opusu došlo k tomu, co bylo naznačeno výše, a sice to, že libretista František Serafínský Procházka nestačil dodávat Janáčkovi vzhledem k jeho rychle postupující kompozici další části libreta, takže Janáček komponoval v předstihu, nemaje text v ruce. Poté co ho od Procházky obdržel, dosazoval libreto do již složené hudby a pochopitelně ho i upravoval. Těžko najdeme v dějinách opery obdobný případ.

Leoš Janáček: Výlety páně Broučkovy – Jaroslav Březina (Brouček) – ND 2018 (zdroj ND / foto Patrik Borecký)

Jak lze usoudit z časového rozmezí kompozice Výletů, nebyla to doba pro Evropu jednoduchá, jelikož v roce 1914 vypukla 1. světová válka a hned po jejím ukončení zachvátila starý kontinent španělská chřipka. Janáček se v tomto období zejména soustředil na uvedení své opery Její pastorkyně v Národním divadle, o čemž byly napsány stohy literatury, zejména ohledně závěru opery, který překomponoval tehdejší šéf opery Karel Kovařovic a vyžádal si za to 1% tantiémy na úkor Janáčkův. Její pastorkyně pak byla uvedena na Národním divadle v roce 1916 a do slova a do písmene se rozlétla po celém světě. Teprve po uvedení Její pastorkyně v Národním divadle se Janáček stal světově uznávaným skladatelem. Výlety páně Broučkovy byly v Národním divadle premiérovány 23. 4. 1920 a nedosáhly zdaleka takového úspěchu, jako Její pastorkyně. Premiéru dirigoval Otakar Ostrčil, který zaskočil za šéfa opery Karla Kovařovice, jenž zanedlouho po premiéře Výletů zemřel a na jeho místo nastoupil právě Ostrčil. Inscenaci režíroval ředitel Národního divadla, Gustav Schmoranz. Ten byl zdaleka nejdéle působícím ředitelem Národního divadla v jeho historii a to neuvěřitelných 22 let (1900 až 1922) a předstihl tak i prvního ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šubrta (1883 až 1900). Janáček také neopomněl dedikovat Výlety prvnímu prezidentovi Masarykovi. Inscenace Výletů se dočkala deseti repríz, což ve srovnání s reprízovaností Její pastorkyně vskutku nebylo mnoho. Na jeviště Národního divadla se Výlety vrátily až v roce 1949.

Janáčkovi bylo v roce premiéry Výletů 66 let a dalo by se říci, že byl v rozkvětu sil. Nikdo netušil, kolik světových děl se mu ještě až do jeho smrti v roce 1928 podaří složit. Nicméně život Janáčka značně podrásal a to především v důsledku smrti obou jeho dětí (po malém Vladimírovi v roce 1904 umřela i jeho starší dcera Olga), včítaje v to též rozpad manželství, pokud ho on sám nezpůsobil a na který reagoval nejrůznějšími milostnými vztahy, jež měly na druhou stranu blahodárný vliv na jeho tvorbu. Na Janáčkovi se jistě podepsala již zmíněná 1. světová válka třeba také tak, že po Brně se rozšířila šeptanda o tom, že všichni členové brněnského rusistického kroužku, jehož byl také předsedou (byť rusky uměl spoře) budou zatčeni a souzeni, jelikož oslavují nepřátelskou mocnost a kují pikle proti mocnářství.

Leoš Janáček: Výlety páně Broučkovy – Jaroslav Březina (Brouček) – ND 2018 (zdroj ND / foto Hana Smejkalová)
Reklama
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na