Tanečník, choreograf, pedagog, režisér a zakladatel Pražského komorního baletu Pavel Šmok, který zemřel před rokem, 4. dubna 2016, je považován za legendu svého oboru. Nastudoval kolem stovky baletních titulů, šedesát ve světové premiéře. K nejznámějším patří Listy důvěrné, Nedbalky, Sinfonietta, Fresky Piera della Francesca, Kreutzerova sonáta nebo Z mého života. Pavel Šmok vedl Pražský komorní balet dvě desítky let, ovlivnil mnoho tuzemských tanečníků. Spolupracoval s operou, muzikálem i činohrou.
Průkopník moderního tance se narodil v roce 1927 v Levoči v rodině českého stavebního inženýra. Po vyhlášení Slovenského státu v roce 1939 se rodina přestěhovala do Prahy. Dospívající Pavel Šmok byl divadelním ochotníkem, tancoval folklor, závodně bruslil a zářil v ledních revuích. K baletu se dostal v Divadle E. F. Buriana, kde hrál. Po absolvování tanečního oddělení Pražské konzervatoře pak působil jako sólový tanečník v pražské Armádní opeře a v Plzni.
Později se Pavel Šmok stal šéfem baletu v Ústí nad Labem a tři sezony pracoval i v Ostravě. V roce 1964 se stal spoluzakladatelem souboru Balet Praha, který měl být „experimentální laboratoří československého baletního umění“. V roce 1970 přijal Pavel Šmok angažmá v Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezony. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet. Soubor se postupně stal nejznámějším českým tanečním souborem na světě. Pavel Šmok se dožil osmaosmdesáti let.
