Wolfgang Amadeus Mozart – generátor peněz

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Ať zavítáte do jakéhokoliv významného operního sálu nebo do koncertní síně, na programu bude jistě Mozart. Mozartovo dílo má v repertoáru každá operní diva, všechny významné operní domy, každá filharmonie. Pravidelně se točí dokumenty o Mozartovi, mezi životopisnými filmy o klasických skladatelích je nejslavnějším oscarový Amadeus. Několik evropských měst je silně spojeno s Mozartovým odkazem a v nich se na každém rohu prodávají hrníčky, propisky s hudebníkovou podobiznou, nesmíme zapomenout ani na světově proslulé Mozartkugeln, tedy Mozartovy koule. Mozart znamená byznys. Pojďme si, třeba nyní během letní dovolené, projít vývoj tohoto byznysu od Mozartova života až po dnešek.
Wolfgang Amadeus Mozart – malba od Barbary Krafft (zdroj archiv)

Wolfiho finanční zdraví
Mozart téměř celý život stál na hraně dluhové propasti, nebo přímo v ní. Ovšem patřil k elitě a díky koncertování během mládí měl vždy možnost si vypůjčit (což často dělal), nebo získat nějaké prostředky vlastní produkcí, zaměstnáním v hudební branži (např. být kapelníkem či skladatelem na nějakém šlechtickém či církevním dvoře). Typická byla pro Mozarta ve finanční oblasti nepravidelnost. To je i příklad zakázek a cest do Prahy – šlo o vítaný příspěvek do rozpočtu, ovšem nikoliv pravidelný.

Nedostatek prostředků pro Mozarta znamenal spíše riziko stěhování, nutnost nepříjemnou finanční situaci řešit a obavu o ztrátu životní úrovně. Samozřejmě uspokojení základních životních potřeb bylo v 18. století mnohem náročnější než dnes a nedostatek míval často i zásadní zdravotní dopady. Problémem byl též Mozartův životní styl a pověstná neusazenost. Ovšem neusazenost byla dána i vysokými ambicemi a nešlo jen o samotného Mozarta, ale též o ctižádostivost jeho otce. Některé pracovní možnosti se totiž nezdály pro Wolfgangův talent adekvátní ani Leopoldovi Mozartovi. Oba mířili výše. Proto nakonec Mozart začal trvale žít a tvořit ve Vídni.

Mozart na každém hrnku
Nestabilita Mozartova příjmu je v ostrém kontrastu s tím, co Mozart pro určitou oblast ekonomiky znamená dnes. Samotná Mozartova rodina a jeho potomci jen do určité míry mohli těžit z jeho odkazu v podobě biografií či díky participaci v jiných oborech spojených se jménem Mozart a s hudbou. Oproti dnešnímu byznysovému potenciálu byly výnosy Mozartovy manželky a dětí zanedbatelné.

Z ekonomického hlediska má Mozart několik dopadů a ty je nutné roztřídit.

V první řadě Mozartův odkaz přitahuje lidi k hudbě a k příběhu tohoto skladatele, z čehož profitují umělci a lidé zabývající se jeho hudbou. Poptávka po Mozartovi motivuje připravovat představení, koncerty, Mozartovská matiné a festivaly, vydávat knihy, nahrávat jeho hudbu. Dále započítejme výnosy z prodeje CD, výnosy z přehrávání Mozarta na internetu, například na kanálu Youtube. Mozart se ovšem příliš neuchytil jako svatební melodie, Figarova svatba i krásná svatební árie Zerliny z Dona Giovanniho nemají příliš mravní kontext. Nesmíme zapomenout na odměny umělcům – sólistům a dirigentům, provozovateli kulturních institucí, těm všem náleží případný zisk.

Mozartův odkaz se navíc přizpůsobuje moderní době, například rozvoji turistiky. Nelze totiž opomenout „turistické koncerty“, které lákají turisty na koncerty složené z nejznámějších „pecek“, jde tedy sice o Mozartovu hudbu, často s předraženým vstupným, byť dramaturgicky je hodnota mizivá.

Mozart je rovněž tématem mnoha knih, filmů (nejde jen o Formanova Amadea, ale řadu evropských televizních inscenací) či dalších pop-kulturních derivátů. Ve městech, kde Mozart působil (Vídeň, Salzburg a zčásti i Praha), je poměrně rozvinutý byznys se suvenýry s Mozartovou podobiznou či s mozartovskými tématy.

Poptávka tak generuje mzdy zaměstnanců a administrativy kulturních zařízení, hradí jejich provoz. Lidé zaplatí za vstupenky, kromě mezd zúčastněných náleží odměna hudebníkům. Návštěvníci také kvůli hudbě cestují, bydlí v hotelích, snídají, obědvají a večeří. Mozart tak pomáhá živit i pracovníky mimo „kulturní sektor“.

Zisk z Mozarta mají samozřejmě ti, co vyrábějí a prodávají Mozartovy koule, provozují Mozartova muzea, jako je například hojně navštěvovaný Mozarthaus ve Vídni (Mozart zde v nejlepším období obýval téměř celé patro, muzeum dnes zabírá celý dům) a samozřejmě Mozartovo rodiště Salzburg.

Salzburg – Obchod se suvenýry (ilustrační foto)

Generátor peněz aneb analýza nemožná
I přes velké množství oblastí, kde se Mozart ekonomicky projevil, se můžeme pokusit dílčí a velmi hrubé odhady. Velmi zhruba lze odhadnout význam pro pražské Národní divadlo a jeho scény. Jak vyplývá z výroční zprávy Národního divadla za rok 2018, opera měla celkem 310 představení. Pravidelně každý rok bývá zhruba 60 mozartovských představení na prknech převážně Stavovského divadla (záleží na tom, zda jde o původní opery nebo o komponované večery zaměřené na operu, kde většinou Mozartova hudba hraje prim). Zhruba 20 % z představení činí stabilně Mozart – ovšem pouze z operní produkce. Ta však bývá nákladnější, nejen co do mzdových nákladů sólistů, ale opera se neobejde bez orchestru a sboru. Vstupenky na operu jsou ale též dražší než například na činohru. Celkově se na všech scénách Národního divadla loni odehrálo 914 představení, takže Mozart tvoří cca 6 % z ročního rozpočtu ve výši 1,2 mld. Kč této instituce.

Ovšem bez detailního náhledu do účetnictví nezjistíme, jaké přesné provozní náklady náležejí pro zajištění Mozartovských představení. Dále by bylo nutné odhadnout domácí a přespolní návštěvníky. Pomocí dotazníkového šetření bychom například zjistili základ pro odchod poměru domácích a přespolních návštěvníků, zjistili bychom změny chování kvůli představení, například vínko po opeře. Výsledná hodnota by byla ale velmi hrubým odhadem.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na