Začíná Hudební festival Znojmo. Letos podesáté

Rozhovor s prezidentem festivalu Jiřím Ludvíkem 

Desátý ročník – to si v den jeho zahájení určitě zaslouží zevrubnější ohlédnutí. Jaké to vaše je? Jak se festival vůbec vyvíjel? Svojí profilací, programováním, rozsahem, ale i financováním?

Od začátku jsme se rozhodli pro festival zaměřený na starší období. Naše dramaturgie byla vymezena Monteverdim z jedné a Beethovenem z druhé strany hudební časové linky. Každý rok je zároveň spojen s přípravou velkého scénického díla. Pokud budu počítat letošek, tak se nám podařilo uskutečnit osm operních projektů a dva hudebně-taneční. Od třídenního festivalu jsme se dostali až do letošního ročníku, který má dnů devatenáct, ale optimální je festival kolem patnácti koncertních dnů. A financování festivalu? Na to vám každý šéf festivalu řekne: Je to složité… My jsme se vydali cestou velkého množství partnerů. A letos, kromě velké podpory města, kraje a ministerstva, máme téměř osmdesát partnerů. Což si dokážete představit, jak náročné je se se všemi třeba jen potkat.

Z čeho máte při tom desetiletém bilancování největší radost? A je něco, co z těch dosavadních ročníků naopak považujete za krok vedle?

Toto je pro mě velmi těžká otázka… Největší radost mám asi z toho, že město Znojmo, které před vznikem festivalu bylo kulturně málo významným centrem, se na kulturní mapě našeho státu jasně rozsvítilo. Kroky vedle si nemůžeme dovolit a snažíme se velmi přímě a rázně kráčet za naším cílem. Tím je festival s unikátní dramaturgií, který je tvůrčí a nepřekupuje hotové programy, ale vytváří nové kulturní hodnoty.

Co je podle vás to hlavní, čím si Hudební festival Znojmo získal oblibu svého publika? Máte přesnější představu o tom, kdo jsou vaši návštěvníci?

Postmoderna je pro mě vícevrstevnost a tam cílí i náš festival. Odborník ocení unikátnost operní stagiony v rámci České republiky, zkušené hudební publikum najde hudební perly, globalismem ovlivněný divák hledá cross-overy a totální hudební abstinent se k hudbě dostane přes víno, které dává našemu festivalu další unikátní rozměr. Takže naši návštěvníci jsou obrovsky různorodou skupinou.

Ještě k financím: S jakým rozpočtem váš festival momentálně pracuje a jaké zdroje financování převažují?

Rozpočet dosahuje (při porovnání nákladů na operní premiéry v kamenných divadlech směšných) pět milionů korun za celý festival. Financování je asi z jedné třetiny municipální a dvou třetin jsou soukromé zdroje. Tento poměr je podle mě velmi zdravý. Ale sehnat na operu, která je divácky velmi náročným projektem, soukromé zdroje, je opravdu úkol, nad kterým občas sám kroutím hlavou.

Letošní desátý ročník festivalu je věnovaný dvoustému padesátému výročí úmrtí Jeana-Philippa Rameaua. Jak vypadají přípravy na jeden z klíčových projektů, provedení jeho opery Platée? A v jakém provedení ji návštěvníci uslyší?

V moderním, autentickém, vinařském, francouzském, českém… No zkrátka opět ta mnohovrstevnost. Komediální žánr nám v tomto dává ještě větší prostor. Přípravy jsou letos extrémně náročné. Představte si, že se do Znojma sjedou umělci od Paříže až po Budapešť, kterých je do kupy s celým týmem téměř sto, a od 7. do 27. července spolu tvoří těleso, které má mimo kamenné divadlo vytvořit operu, která byla složena pro francouzský královský dvůr. Ale všechny nesnáze se nám daří řešit díky úžasným spolupracovníkům a díky umělcům, kteří do Znojma jedou dělat opravdový kumšt bez kompromisů. Milovníci opery se stanou součástí obrovské tvůrčí energie, která jak hledišti, tak jevišti přináší často nečekaný zážitek. Zároveň se diváci mohou těšit na dvě pěvecké hvězdy z Francie – Jeana-Françoise Lombarda a Romaina Championa a zároveň na francouzskou režii v podání Constance Larrieu. To jen aby bylo jasné, že to s tou Francií myslíme vážně. (smích)

Není škoda, že takový projekt, jakým Platée je, se zahraje jen třikrát? Nebo jste pro něj našli nějaké další „uplatnění“?

Je to škoda, ale to víte… Znojmo je daleko, moc dramaturgů ho nezná a takto náročný projekt někam přenést je extrémně finančně náročné. Navíc statní divadla takový výjezd mohou udělat takzvaně za čárku, u nás se ale vše platí – to se pak těžko konkuruje… Ale pokud bude mít někdo zájem, velmi rádi budeme hrát naši Platée až do roztrhání těla.

Bude Rameau zastoupen i v dalším programu?

Ano, Francie se zračí v projektu Tour de Rameau, v Koncertě při svíčkách a v dalších místech programu. Celý festival je letos věnován ještě Roku české hudby. Takže je to takový francouzsko-český hudební dialog.

Pro letošek chystáte také světovou premiéru symfonické básně Vladimíra Franze Morava. Jaká je geneze jejího vzniku a co o její partituře můžete prozradit?

S Vladimírem jsme na tomto projektu spolupracovali již několik let. Rok české hudby nás motivoval k jeho finální realizaci. Celá skladba je obohacena o prvky moderní hudby a jak jinak o moravský cimbál. Myslím, že jak muzikanti, tak diváci se mají na co těšit. Není to jen o řece, ale o příběhu země, kterou tento tok protéká.

Jaké další bonbonky byste z letošního programu vyzvedl?

MozART Group, Karel Růžička, nový žánr postfolkór a kapela, která ho vytvořila – Ponk, Pavel Šporcl a jeho patronát festivalu snad není ani třeba připomínat, cellistka Michaela Fukačová, která se vrací ke svým znojemským kořenům.

I letos pořádáte dobročinný koncert na záchranu zámku v Uherčicích. Jak vůbec rekonstrukční práce pokračují a kolik toho ještě k záchraně objektu zbývá? Kdo všechno kromě vašeho festivalu se na nich podílí?

Pokračují pomalu, ale je vidět, že zámek se začíná zvedat z prachu. Zbývají ještě desítky milionů korun s tím, že kromě nás podporují zámek ještě britští přátelé českých památek. Letos můžou diváci na koncert Pavlíny Senić přijet a podpořit rekonstrukci zámku za zvuku árií z Prodané nevěsty a Rusalky.

Díky za vaše odpovědi, ať se letošní jubilejní ročník vydaří!

Vizitka:
Jiří Ludvík (1979) se narodil ve Znojmě. Je prezidentem Hudebního festivalu Znojmo, primášem Cimbálové muziky Antonína Stehlíka, pedagogem, producentem, dramaturgem, aktivistou.

Absolvoval Gymnázium Dr. Karla Polesného Znojmo a poté Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové – obor hudba a historie.

Zakladatel Hudebního festivalu Znojmo, Znojmo Jazz Festu a Festivalu vína VOC se kromě unikátní produkce oper na Hudebním festivalu Znojmo zabývá kulturní produkcí na akcích českého biatlonu, folklorem ve Znojmě a okolí. Také se věnuje pedagogické činnosti na znojemském gymnáziu, kde vede místní pěvecký sbor, a při folklorním souboru Dyjavánek vede dětskou cimbálovou muziku.

www.hudbaznojmo.cz

Foto archiv Hudebního festivalu Znojmo