Žádné flákání, makat budeš

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Rozhovor s mezzosopranistkou Veronikou Hajnovou 


Vaší pedagožkou byla na bratislavské VŠMU někdejší přední slovenská mezzosopranistka Ľubica Baricová. Jak na ni vzpomínáte a hlavně – co vám do vašich začátků dala?

Především mne naučila ovládat hlas. Také v sobě mít pokoru k hudbě a být k sobě přiměřeně kritická a přitom si být vědomá svých kvalit, a to s hrdostí. Mám v životě velké štěstí, že jsem potkala právě Ľubu Baricovou. Je to vzácný člověk. Vážím si jí a mám ji moc ráda. Během studií jsme se sblížily i lidsky, byla jako moje druhá máma.  Stále je mým hlasovým pedagogem, rádcem a přítelkyní v jedné osobě.

Jak jste se vůbec ke zpívání dostala? Pocházíte z hudební rodiny?

Talent jsem určitě zdědila po tátově mamince. Ta ještě v devadesáti letech zpívala jako slavíček. Pak jsem také od první třídy až do maturity na gymnáziu byla jedním z brněnských dětí, odchovaných Ivanem Sedláčkem v Kantiléně. Tam jsem načichla hudbou nemálo. Ale po gymnáziu jsem šla na Pedagogickou fakultu v Brně a ani ve snu mne nenapadlo, že bych se hudbou nebo dokonce její interpretací živila; s kamarády jsem tehdy bláznila v brněnské rockové kapele. Během prvních dvou semestrů jsem ale zjistila, že nemám nejmenší chuť ze sebe udělat úču – alespoň tak na mne tehdy tato škola působila. A tak jsem poslechla hlasy, které mi našeptávaly zkusit konzervatoř. Magda Kožená, která tehdy byla na VŠMU, mi poradila, kam a za kým v Bratislavě jít, já se tam vypravila a nakonec se úplnou náhodou dostala právě do třídy k paní Baricové. Ta si mne vzala do parády a už jsem byla lapená… Na konzervatoř tehdy vzali z asi šedesáti uchazečů pět chlapců a mne. U Ľubky Baricové jsem potom pokračovala i na VŠMU a jsem u ní stále…

Svoji kariéru jste začínala v Plzni. Jaké to byly z vašeho pohledu začátky? Hodně jste se ve vašem prvním angažmá naučila?

Jéje, já byla tak ráda, když mne pozvali do Plzně… Ve čtvrtém ročníku VŠMU jsem se rozhodla začít zkoušet předzpívání do divadel a hned napoprvé se to povedlo. Během pátého ročníku jsem měla přechodné bydliště na dálnici D1 a 2 a jezdila hostovat do Plzně. To byla škola života. Už jen proto, že jsem za zády neměla paní profesorku a musela jsem si poradit sama. Byla tam v angažmá báječná parta lidí, kteří mne mezi sebe přijali, cítila jsem se mezi nimi dobře. A to, že jsem před vstupem na velké jeviště měla zkušenost z toho menšího, bylo později k nezaplacení.Po Plzni následovala pražská Státní opera, a to v době, kdy se již dostávala do hluboké existenční krize. Jaká to byla zkušenost? Váš pohled na tu dobu?

Do Prahy jsem přišla v sezoně 2004/2005. Tehdy se ale o krizi tolik nemluvilo nebo alespoň ne tak otevřeně a já to tedy nevnímala. I dnes si o potížích divadel českých myslím svoje. Ale to by bylo na jiný článek… Navíc jsem kromě intenzívní práce v divadle měla roční batole. Moje kapacita byla stoprocentně naplněná.

Dosavadní soupis vašich rolí je až nečekaně pestrý: zahrnuje Mozartovu Dorabellu i Wagnerovu Venuši, Cherubína i třeba Azucenu či Carmen. Povězte, ve kterém typu partů se cítíte nejlépe, nejpřirozeněji?

Tedy, když to vidím takto vedle sebe – Mozart – Wagner – musím uznat, že to vypadá bláznivě. Můj hlas asi není ten mozartovský. Ale já končila školu s Rossiniho Italkou v Alžíru a s Cenerentollou jsem se dostala na Belveder ve Vídni, za Donizettiho Favoritku (tedy árii) jsem dostala i cenu. Potom jsem ale v Čechách byla okamžitě zařazena do dramatického oboru („na Mozarta máte příliš velký a barevný hlas…“). Ale přesto si myslím, že stále umím udržet svůj hlas na uzdě a Mozarta zpívat stylově. Samozřejmě nesmím mít den předtím Amneris. Kromě toho, kdybych pořád necvičila Mozartovy a Rossiniho árie, což dělám kvůli technice a hlasové hygieně, nebyla bych ty své dramatické postavy zvládla s nadhledem. Nicméně když jste mne přiměl o tom přemýšlet, musím říci, že nejraději zpívám Azucenu a Amneris. Ale i Carmen. Vlastně je mám ráda všechny. Každou trochu jinak.Jak hodně zvažujete výběr nových rolí? Připravujete je sama?

Na tuto otázku je jednoduchá odpověď a už jsem o tom vlastně mluvila. Kromě toho, že paní Baricová je mým hlasovým pedagogem, radím se s ní o všem zásadním. Když řekne, jdi do toho, vím, že to zvládnu. Však také, kdo může můj hlas znát lépe? V divadle spolupracuji s klavíristkou Jelenou Noskovou, takže mám dvoje uši, které mne drží na (doufám) správné cestě.

Jakým směrem myslíte, že se váš hlasový vývoj bude dál ubírat? Budou to party dramatičtější, dejme tomu typu již zmíněné Venuše, kterou jste naposledy překvapila v Praze?

Opravdu nemám ambice stát se wagnerovskou pěvkyní. S Wagnerem mám jen dvě zkušenosti. Loni mne pozval ke spolupráci pan dirigent Lenárd, abych s ním a orchestrem Českého rozhlasu zazpívala árii Isoldy. A árie není role! I když v přímém přenosu do rádia… No a teď Venuše. Ale k ní jsem se dostala vlastně náhodou. Původně obsazená Janis Birth odstoupila z inscenace a dirigent Hilary Griffiths navrhl jako možnou rychlonáhradu mne. Paní Baricová řekla: „To zvládneš…“ A tak jsem to zvládla. Za měsíc a půl. Takže jsem předvedla jen tolik, kolik se za tu dobu dalo. Odpovědně přiznávám, že kontrolka mi v hlavě svítila po celou dobu výstupu, rozhodně ji nemám nazpívanou a uloženou v těle na mnou oblíbeného „autopilota“. To bude, až ji zazpívám po x-té… Vzhledem k tomu, že jádrem mého repertoáru jsou dramatické role Verdiho, nevím, kam bych měla směřovat a nestat se „dramatickou umělkyní“, která umí vyrábět jen velké tóny a posléze zvuky. (smích) Naopak jsem ráda, když se mně stále stejně dobře zpívá Leonora z Donizettiho Favoritky, anebo jsem schopná přidat si veselé koloraturky do jinak poměrně fádní role v opeře Maria di Rohan od stejného skladatele, která měla premiéru před nedávnem v Brně. Ovšem všecko závisí také na tom, jaké nabídky přijdou. Rozhodně však zůstávám stát pevně na zemi a cvičím a cvičím…

Nejbližší nové role? A pak ty, které jsou zatím jen v podobě snů, zbožných přání?

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na