Vládní návrh zákona zakotvuje nový typ právnické osoby, veřejnou kulturní instituci, jako další možnost k příspěvkovým organizacím. Příspěvkové organizace především nemohou dlouhodobě finančně plánovat, neboť jsou v první řadě závislé na každoročním příspěvku od zřizovatele, stojí v důvodové zprávě. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) bude nová forma vhodná zejména pro větší divadla nebo symfonické orchestry.
Sněmovna zamítla až na jeden sérii pozměňovacích návrhů Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO), které podle ní vycházely z připomínkového řízení a měly odstranit „slabá místa zákona“. Pokorná Jermanová uspěla jen s úpravou, podle níž bude schvalovat smlouvu o výkonu funkce člena správní rady výhradně zřizovatel. Přenos této působnosti na dozorčí radu tak nebude možný. Baxa uvedl, že velká většina úprav poslankyně ANO by vedla ke zvýšení dohledu zřizovatele. Není to podle něj v souladu se záměrem, podle kterého mají být veřejné kulturní institucí od zřizovatelů více oddělené. Pokorná Jermanová označila předlohu za nedokonalou. Až bude hnutí ANO ve vládě, zákon změní tak, aby byl použitelný, uvedla.
Na návrh kulturního výboru dolní komora pozměnila evidenci pracovní doby členů uměleckých souborů. Veřejná kulturní instituce bude zaznamenávat jen rozvrženou práci, tedy zejména společné zkoušky a představení, a nikoli také individuální přípravu umělců. Podle návrhu Pavla Svobody (TOP 09) poslanci odstranili možný střetu zájmů mezi ředitelem veřejné kulturní instituce a členy její správní rady při uzavírání smlouvy o výkonu jejich funkce.
Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce bude podle návrhu zákona správní rada, kterou jmenuje zřizovatel. Správní rada jmenuje ředitele, kontrola bude v pravomoci dozorčí rady jmenované zřizovatelem. Veřejné kulturní instituce tím nemají být pod politickým vlivem. Jejich řízení se bude podle předlohy účastnit odborná veřejnost, ve správní radě bude mít aspoň třetinové zastoupení.
„Zřizovatel bude financovat veřejnou kulturní instituci podle víceletého finančního plánu, na který bude navazovat každoroční rozpočet. Stát se bude moci finančně podílet na činnosti veřejné kulturní instituce zřízené územním samosprávným celkem, naopak územní samosprávní celek se bude moci podílet na činnosti státem zřízené veřejné kulturní instituce,“ stojí ve zdůvodnění.
Veřejnou kulturní instituci by mohl založit stát, kraj nebo město či obec. Přeměna současných příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce má být dobrovolná, na rozhodnutí zřizovatele.
