Zdevastovaný zámek v Brtnici probouzí Antonio Vivaldi a potomci bývalých majitelů z rodu Collalto
Brtnice je malé město na Vysočině, které i s okolními částmi udává cca 3 500 obyvatel. Název obce pravděpodobně odkazuje k medvědům brtníkům spojeným s vývojem včelařství v kraji. Brtnice vzkvétala díky píli obyvatel i zdejším šlechtickým rodům. Od 14. století tu měl sídlo rod Valdštejnů, který tu vybudoval mocný hrad a v polovině 16. století ho přestavěl na renesanční zámek. Protože Zdeněk z Valdštejna byl za účast na stavovském povstání uvězněn na Špilberku, kde zemřel, přešel zámek v roce 1623 jako konfiskát do majetku rodu Collaltů.
Collaltové sídlili na Brtnici až do roku 1945. Poté zámek čekal stejný osud jako mnoho podobných sídel. Zemědělská výroba, armáda a jiné podobné aktivity se podepsaly na stavu zámku, stejně jako další více než třicetileté spory o jeho vlastnictví po roce 1989. Přesto obec zajistila nové střechy a postupně je zámek opravován z vícezdrojového financování. Spolek Zámek Brtnice se snaží nejen o jeho sanaci, ale i propagaci a rehabilitaci a hledá majitele, který by zajistil celkovou rekonstrukci. Spolek zastupuje španělský muzikolog a houslista žijící v České republice Eduardo García Salas, který je obdivovatelem Antonia Vivaldiho a houslisty Karla Halíře. Přes ně se dostal k Brtnickému hudebnímu inventáři, ve kterém bylo objeveno posledních patnáct houslových koncertů a jedna symfonie z dílny Vivaldiho.
V 18. století se na zámku ve velkém provozovala hudba. Tehdejší majitel Thomas Vinciguerra Collalto (1710–1769) byl nejen dobrým hospodářem, ale i milovníkem hudby a jeho služebnictvo bylo současně i výkonnými hudebníky. A to včetně členů rodiny i hraběnky, která působila jako zpěvačka. Hudba byla tmelícím prvkem nejen hraběcí domácnosti, ale i celého regionu, jehož obyvatelé (především kantoři) se účastnili hudebního života. Vznikalo zde mnoho skladeb, a proto byl pořizován Brtnický hudební inventář, první velký soupis světské hudby na Moravě, který patří k významným hudebním památkám u nás. Věnovala se mu historička Theodora Straková a díky jejímu výzkumu dnes o hudebním dění na Brtnici víme téměř vše. I to, že provozování hudby pokračovalo v dalších stoletích, a to nejen na zámku, ale i v kostele, v paulánském klášteře a v „podzámčí“. I ve 20. století zde vzkvétal amatérský i profesionální hudební život a po válce zde byl založen orchestr a mužský pěvecký sbor. Hudebního dění se účastnili všichni obyvatelé, včetně nejznámějšího rodáka z Brtnice, vídeňského architekta Josefa Hoffmanna.
Právě barokní hudba a dílo Antonia Vivaldiho byly na brtnickém zámku v sobotu 26. června opět tím tmelícím prvkem, který přitáhl k jednomu „stolu“ bývalé a současné majitele zámku, představitele města, kraje, památkáře i podnikatele, kteří mají zájem na jeho rehabilitaci. Na koncert přijeli i představitelé šlechtického rodu Collalto e San Salvatore, zastoupené především Isabellou, hraběnkou Collalto e San Salvátore, princeznou de Croÿ. Přijela s manželem, belgickým princem Guillaumem de Croÿ, se dvěma sestrami Giulianou a Maríí Trinidad s rodinami a s bratrancem Carlem Ottavianem Casanou Collaltem v doprovodu manželky. Potomci rodu, kteří již dobu na zámku nemohou pamatovat, si s úžasem a nepochopením prohlíželi kdysi mocné sídlo, které hostilo mladičkou Marii Terezii a ze kterého dnes zůstaly jen holé zdi s narušenou statikou. Akce se zúčastnili také Francesco Fanna, přítel rodiny Collalto a ředitel Italského institutu Antonia Vivaldiho.
Koncert se konal v bývalé konírně s otlučenými, vlhkými zdmi, prorostlými plísní, byl vytvořen provizorní prostor, který nepostrádal genius loci. Zde vystoupili mladí umělci: Morzinská Kapella, svým jménem upomínající na Vivaldiho podporovatele, hraběte Václava z Morzinu, a spolu s ní houslisté Olga Šroubková a Roman Patočka, loutnista Karel Fleischlinger a fagotista Ondřej Šindelář. Slovem prováděli Alena Veliká a Marek Šulc.
Bohužel průvodní slovo nebylo nazvučeno a mladí moderátoři nevládli uměním mluvit srozumitelně na prostor. Naštěstí byl jejich text doslovně uveden v programu, který našel každý účastník akce na své židli. Text obsahoval zajímavé informace o životě skladatele Antonia Vivaldiho i jeho mecenáše a hudebníka hraběte Morzina, pro kterého složil Vivaldi svou nejslavnější skladbu, soubor houslových koncertů Čtvero ročních dob.
Zazněly skladby, které byly nalezeny právě v Brtnici. Úvodní Koncert pro smyčce a basso continuo D dur RV 123 vystřídal Koncert pro housle, smyčce a basso continuo B dur RV 371, který s Kapellou zahrál mladý houslový virtuos Roman Patočka. Krásný čistý tón mistrovských houslí se poněkud nepotkával s laděním historických houslí souboru, ale houslista zvládl situaci s nadhledem. Koncert pro loutnu, dvoje housle a basso continuo D dur RV 93 „Pro hraběte Jana Josefa z Vrtby“, což byl další český šlechtic, milovník umění; v Praze ho připomíná Vrtbovská zahrada. Skladba byla napsána pro Morzinovu kapelu a čistým tónem loutny ji virtuózně přednesl Karel Fleischlinger. Následně se představila v Koncertu pro housle, smyčce a basso continuo e moll RV 273 mladá houslistka Olga Šroubková. Již zpočátku dala najevo, že je vůdčí typ a se vším si ví rady. Pokynula spoluhráčům k přeladění nástrojů a jejich souhra byla rázem intonačně vyrovnaná. Její přednes byl plný výrazu, pevný a čistý tón jásal a svítil zvukovou špičkou. Její housle z dílny Rasti da Martin z roku 2009 daly jasně najevo svoji zvukovou převahu.
Po přestávce zazněl Koncert pro smyčce a basso continuo g moll RV 157, následoval Koncert pro housle, smyčce a basso continuo B dur RV 367 s dedikací „Pro hraběte Collalto“, který přednesl s Kapellou houslista Roman Patočka. Sólový part je technicky náročný, místy působil jako instruktivní a zacílený na techniku, zajímavý byl závěrečný duet s violou. Další zajímavostí byl Koncert pro fagot, smyčce a basso continuo g moll RV 496, který Vivaldi napsal pro fenomenálního fagotistu Morzinovy kapely Antonína Mösera. Tento večer se sólového partu skvěle zhostil Ondřej Šindelář. Posledním avizovaným číslem programu byl Koncert pro housle, smyčce a basso continuo h moll RV 390, což byla další příležitost pro houslistku Olgu Šroubkovou. Nastoupila opět s energií a požadavkem na přeladění nástrojů a pak už se posluchači mohli nechat unášet virtuózní přehlídkou techniky i muzikantského výrazu. Znělé a nosné pizzicato, stříbrná melodie, niterný výraz, to vše strhlo Kapellu a samozřejmě i návštěvníky koncertu. Nadšené ovace si vysloužily přídavek, kterým byla 1. věta z Dvojkoncertu pro dvoje housle d moll RV 565 Antonia Vivaldiho.
Morzinská Kapella, která vystupovala na akci, je stejně jako originální soubor hraběte Morzina složená z profesionálních hudebníků. Čtvery housle, viola, cembalo, violoncello, kontrabas, fagot, teorba a loutna, to je klasické složení hudebníků hrajících na historické nástroje. Jejich předností je měkký a líbezný zvuk, problémem je udržet ladění, zvlášť v prostoru nabitém vlhkostí, která intonaci komplikuje. Přesto se podařilo vytvořit atmosféru plnou nadšení a euforie, která pomohla ve všech účastnících vyvolat přátelskou náladu. Snad to pomohlo i k porozumění mezi všemi zainteresovanými stranami, které by mohlo vést ke společnému nalezení možnosti rehabilitace a rekonstrukce zámku tak, aby se opět mohl stát centrem kultury a společenských setkání v Kraji Vysočina.
Il Tesoro italiano della Boemia
26. června 2021, 18:00 hodin
Zámek Brtnice
Program:
Antonio Vivaldi: Koncert pro smyčce a basso continuo D dur RV 123
Antonio Vivaldi: Koncert pro housle, smyčce a basso continuo B dur RV 371
Antonio Vivaldi: Koncert pro loutnu, dvoje housle a basso continuo D dur RV 93 „Pro hraběte Jana Josefa z Vrtby“
Antonio Vivaldi: Koncert pro housle, smyčce a basso continuo e moll RV 273
=přestávka=
Antonio Vivaldi: Koncert pro smyčce a basso continuo g moll RV 157
Antonio Vivaldi: Koncert pro housle, smyčce a basso continuo B dur RV 367 „Pro hraběte Collalto“
Antonio Vivaldi: Koncert pro fagot, smyčce a basso continuo g moll RV 496
Antonio Vivaldi: Koncert pro housle, smyčce a basso continuo h moll RV 390
přídavek:
Antonio Vivaldi: 1. věta z Dvojkoncertu pro dvoje housle d moll RV 565
Účinkující:
Olga Šroubková – housle
Roman Patočka – housle
Ondřej Šindelář – fagot
Morzinská Kapella
Alena Veliká, Marek Šulc – průvodní slovo
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]