Ve věku 73 let nečekaně zemřel v pátek 22. července 2022 rakouský dirigent maďarského původu Stefan Soltész. Během prvního dějství opery Mlčenlivá žena Richarda Strausse v národním divadle v Mnichově zkolaboval za dirigentským pultem. Pomoc mu ihned poskytli lékaři přítomni na představení, při převozu do nemocnice však zemřel.
Bavorská státní opera následně na svých webových stránkách napsala: „S hrůzou a velkým zármutkem oznamujeme, že zemřel Stefan Soltész. Zemřel večer 22. července 2022 poté, co zkolaboval během dirigování opery Die schweigsame Frau od Richarda Strausse v Národním divadle. V myšlenkách jsme s jeho manželkou Michaelou.“
Irská mezzosopranistka Tara Erraught na sociálních sítích uvedla: „Je těžké uvěřit, že to píšu. Po tak nádherném, zábavou naplněném zkouškovém období jsme se včera večer konečně dočkali představení Die Schweigsame Frau v Bayerische Staatsoper. Vynikající herecké obsazení, vše pod vedením skvělého mistra Stefana Soltésze. Meastro onemocněl, ve finále prvního dějství zkolaboval a velmi smutně zemřel. Meastro Solteszi, bylo a vždycky bude velkou ctí s vámi pracovat. Když jsme se před mnoha lety poprvé setkali, vzal jste každého z nás pod svá zkušená straussovská křídla, učil jste nás, vždy s velkým humorem, a společně jsme vytvořili několik neuvěřitelných představení. Děkuji vám! Kéž nyní odpočíváte v pokoji.“
Obdobně na milovaného přítele zavzpomínal výkonný ředitel Bavorské státní opery Serge Dorny: „Jsem hluboce zarmoucen zprávou o kolapsu a smrti Stefana Soltésze. Ztrácíme nadaného dirigenta, ztrácím dobrého přítele. Mé myšlenky jsou s jeho ženou Michaelou.“
Soltész se narodil 6. ledna 1949 v maďarské Nyiregyháze a od čtyř let se učil hrát na klavír. V roce 1956 odešla jeho rodina do Vídně, kde se v deseti letech stal členem chlapeckého sboru Wiener Sängerknaben. Od čtrnácti let studoval klavír, dirigování a skladbu na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst.
Působil jako asistent Karla Böhma, Christopha von Dohnányiho a Herberta von Karajana. V roce 1971 zahájil svou kariéru jako kapelník v Theater an der Wien a dále působil jako dirigent ve Vídeňské státní opeře a opeře ve Štýrském Hradci. V letech 1983–1985 byl Soltész jmenován dirigentem v Hamburské státní opeře a v letech 1985–1997 v Deutsche Oper Berlin. V roce 1997 se stal generálním hudebním ředitelem Essenské filharmonie a uměleckým ředitelem Aalto Music Theatre. Essenská opera byla během jeho působení v roce 2008 časopisem Opernwelt prohlášena za „Operní dům roku“ a essenská filharmonie pod jeho vedením dvakrát získala titul „orchestr roku“. V Essenu působil až do konce sezony 2012–2013, kdy ho ve funkci vystřídal český dirigent Tomáš Netopil. Na jevišti Bavorské státní opery, které se mu stalo osudným, debutoval roku 1995.
Stefan Soltész dirigoval v mnoha významných světových operních domech, včetně Oper Frankfurt, Teatro dell’Opera di Roma, Státní opery v Budapešti, Teatr Wielki ve Varšavě, Velkého divadla v Moskvě, Grand Théâtre de Genève, Pařížské opery a Opery v Curychu.
Soltész nebyl prvním dirigentem, který v Národním divadle v Mnichově během představení zemřel. Dne 20. července 1968 zde zemřel dirigent Josef Keilberth na infarkt během druhého dějství festivalového představení opery Richarda Wagnera Tristan a Isolda. Tehdy i dnes se při této příležitosti opakovaně připomíná skladatelův výrok: „Zachrání mě jen průměrné výkony! Z těch dokonale dobrých se musí lidé zbláznit.“ Také italského dirigenta Giuseppe Patanè postihl na scéně tohoto divadla infarkt a to 30. května 1989, bylo mu 57 let. Na programu byla tehdy opera buffa Gioachina Rossiniho Lazebník sevillský.
