Ve věku třiaosmdesáti let zemřel v neděli filmový režisér Juraj Herz, známý autor snímků s přídechem hororu i specifického humoru. Dílo Juraje Herze se řadí k československé nové vlně, mezi jeho nejznámější filmy patří filmová adaptace románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol.
Juraj Herz se setkal i s operou. V pražském Národním divadle režíroval Straussova Růžového kavalíra, v hudebním nastudování Jiřího Kouta. Inscenace byla na repertoáru od listopadu 1996 až do poloviny roku 2000, Baronem Ochsem byl Luděk Vele (a v reprízách také Kurt Rydl), jednou z Maršálek Linda Watson.
Ke známým Herzovým dílům patří také televizní film Sladké hry minulého léta, drama Petrolejové lampy, pohádka Panna a netvor nebo první český horor Upír z Feratu. Herz byl autorem více než pětadvaceti celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech. Před osmi lety dostal na filmovém festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. O rok dříve obdržel za své celoživotní dílo také ocenění Český lev.
Juraj Herz se narodil 4. září 1934 ve slovenském Kežmaroku. Jako židovský kluk prošel koncentračním táborem, prostředí Ravensbrücku ho inspirovalo v osmdesátých letech k natočení dramatu Zastihla mě noc o osudu komunistky Jožky Jabůrkové.
Vždy říkal, že hrůzu má rád a pohrává si s ní ve svých filmech. Jeho filmy zneklidňují, fascinují a děsí. Jako filmový režisér byl ale samouk, studoval fotografii na Umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a poté režii a loutkoherectví na DAMU v Praze. Filmovému řemeslu se později v Praze učil od režisérů Zbyňka Brynycha a Jána Kadára. Předtím v letech 1960 a 1961 působil jako herec a režisér v pražském divadle Semafor. Od roku 1961 pracoval jako asistent režie a později i jako režisér v Praze na Barrandově.
