Teitelbaum se narodil v roce 1939 a na Haverford College vystudoval hru na klavír. Ve studiu pokračoval na Yale University už v oborech hudební teorie a skladby. Jako stipendista prestižní Fulbright Foundation absolvoval s průběhu studií několik zahraničních stáží a stipendijních pobytů (1964 a 1965 – Itálie: Goffredo Petrassi a Luigo Nono, 1967 a 1968 – Japonsko: studium gagaku a shakuhachi). Pozdější ze dvou italských pobytů se pro něj stal stěžejním.
Italská léta přinášejí v Teitelbaumově tvorbě zvrat, během něhož začíná experimentovat s programováním a elektronickou úpravou zvuku. Po boku pianistů jako Alvin Curran a Frederic Rzewski zakládá soubor Musica Elettronika Viva (MEV), který jako jeden z prvních ansámblů začíná ke zpracování akustického zvuku využívat syntezi.
Hlavní význam Teitelbaumových snah o rozvoj elektroakustické-hudby lze spatřovat v tvorbě takzvané Brainwave Music, metody, která ke tvorbě hudebního artefaktu využívá monitoring tělesných funkcí publika jako například záznamy grafů nervové aktivity nebo záznamy EKG. Jakkoliv se tvůrčí přístup vyvěrající z této metodologie může jevit čistě a samoúčelně technicistní, opak je, podle Teitelbaumových vlastních slov, pravdou. „Mým přístupem k umění hudební tvorby si od začátku kladu za cíl proniknout do plného potenciálu lidského nevědomí.“
V roce 1970, v reakci na svá japonská studia, založil svoji World Band, multi-kulturní soubor složený z členů z Indie, Japonska, Korey, Blízkého východu a Severní Ameriky. Od roku 1988 až do své smrti vyučoval Teitelbaum na new yorkské Bard College, kde vedl hudební katedru fakulty múzických umění.
