Zemřel významný sběratel zvukových nahrávek Gabriel Gössel

Po dlouhé nemoci v Praze zemřel 2. dubna ve věku 76 let sběratel zvukových nahrávek a starých zvukových přístrojů Gabriel Gössel. Na výslovné přání zesnulého se poslední rozloučení uskuteční v úzkém rodinném kruhu. Média o tom informovala manželka Eva Gösselová.
Gabriel Gössel (foto Mona Martinů)

Jeho celoživotní práce významně přispěla k zviditelnění českých historických nahrávek v zahraničí a položila základy pro vytváření podmínek pro uchování zvukového kulturního dědictví v České republice,“ uvedl na stránkách projektu Nový fonograf manažer Filip Šír.

Se sbírkou gramodesek, gramofonů, fonografů a jejich válečků začal Gössel již v 70. letech 20. století. Později se specializoval zejména na český repertoár a na historii tuzemského zvukového průmyslu. Díky tomuto shromáždil rozsáhlou sbírku šelakových gramodesek s historicky zajímavými nahrávkami. Věnoval se osvětové a publikační činnosti, spolupracoval s českými muzei a dalšími zájmovými spolky. Osvětové texty na téma historie záznamu zvuku v českých zemích publikoval v tuzemských i zahraničních odborných periodikách.

V letech 1999 až 2006 uváděl Gössel na Českém rozhlasu (ČRo) 2 stanici Praha pravidelný týdenní pořad Fonogram GG, v němž představoval zvukové portréty interpretů z oblasti převážně populární hudby minulosti. Zabýval se též přepisy starých zvukových záznamů na moderní nosiče.

V roce 2013 začala spolupráce s Filipem Šírem na první ucelené publikaci mapující historii prvního ryze československého gramofonového vydavatelství ESTA. Kniha vyšla v roce 2014 pod názvem Český katalog nahrávek gramofonové firmy Esta 1930-1946. O rok později vypracoval s Šírem publikaci Recorded Sound in Czech Lands. Spolupráce obou autorů vyústila v dílo Sto plus jedna etiketa: nahrávky na gramodeskách z éry mechanického záznamu zvuku 1900-1926, které bylo loni vydáno Národním muzeem.

Původním povoláním byl Gössel chemik. Kvůli problémům s StB nedokončil vysokoškolská studia. Věnoval se překladům technických textů. Později začal překládat také beletrii, například některé prózy Stephena Kinga nebo Orwellovu Farmu zvířat, kterou vydal po srpnové okupaci 1968 také jako samizdat. V srpnu 1968 se zúčastnil obrany budovy Československého rozhlasu. V pozdějších letech se zapojil do samizdatové činnosti, kde spolupracoval s okruhem lidí kolem Václava Havla. Zde se podílel na vydávání samizdatové edice Expedice.

Mohlo by vás zajímat