Zemřela Jelena Obrazcova, jedna z největších mezzosopranistek druhé poloviny minulého století

Aktualizováno 

Legendární ruská operní diva Jelena Obrazcova dnes zemřela ve věku pětasedmdesáti let v jedné z německých nemocnic, kde se léčila. Oznámila to ruská média. Podle dostupných informací byl bezprostřední příčinou jejího úmrtí infarkt.Mezzosopranistku Jelenu Obrazcovu, držitelku mnoha ocenění, skvělé výkony v moskevském Velkém divadle brzy katapultovaly na nejslavnější světové operní scény. Z více než stovky rolí, které během své dlouhé kariéry ztvárnila, byla asi nejznámější Carmen, a to ta po boku španělského tenoristy Plácida Dominga.

Jelena Obrazcova se narodila 7. července 1939 v Petrohradě, kde jako malé dítě přežila útrapy blokády tehdejšího Leningradu. Zpěvu se věnovala od dětství, již od devíti let vystupovala v dětském pěveckém sboru. Po ukončení základní školy vystudovala zpěv na Leningradské konzervatoři, během studia se úspěšně zúčastnila několika mezinárodních pěveckých soutěží. Na konci studia již poprvé vystupovala v moskevském Velkém divadle, kde v prosinci 1963 debutovala jako Marina v Musorgského opeře Boris Godunov.Zlomovým bodem v jejím životě se stal rok 1962, kdy zvítězila na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Helsinkách a na sovětské celosvazové soutěži mladých zpěváků Michaila Ivanoviče Glinky v Moskvě. Kariéra jedné z nejlepších světových operních pěvkyň druhé poloviny minulého století ji zavedla do celého světa, pravidelně zpívala v těch nejvěhlasnějších operních domech a festivalech, jako je milánská La Scala, newyorská Metropolitní opera či Salcburský festival.

Její Carmen opakovaně aplaudovalo také někdejší Smetanovo divadlo v Praze (dnes Státní opera), zpívala tu i Azucenu v Trubadúrovi, recitál měla i na Pražském jaru, zpívala též v Bratislavě. Během své dlouhé kariéry se Jelena Obrazcova uplatnila v dlouhé řadě rolí, od Rossiniho Rosiny až po Brittenova Oberona, od Mafry z Chovanštiny po řadu verdiovských úloh, například Eboli, Ulriku či Amneris, byla též vynikající Santuzzou v Sedláku kavalírovi, Dalilou nebo Hraběnkou v Pikové dámě.

Jelena Obrazcova vydala více než padesát hudebních nosičů s nahrávkami ruských i světových autorů. Spolupráci s ní vyhledávala řada významných dirigentů, jako byl Herbert von Karajan, Claudio Abbado nebo Giuseppe Sinopoli. Mnozí významní umělci, kteří měli to štěstí s ní spolupracovat, o ní hovořili v samých superlativech; například Franco Zeffirelli o ní napsal: „V mém životě jsem zažil tři významná setkání: Anna Magnani, Maria Callas a  Jelena Obrazcova, která během natáčení mého filmu Sedlák kavalír vykonala zázrak.“

Jelena Obrazcova se věnovala také pedagogické činnosti. Od roku 1999 organizovala v Petrohradě soutěž mladých zpěváků, která nese její jméno.V posledních letech se Jelena Obrazcova potýkala se zdravotními problémy, loni pak s přechozeným zápalem plic. Kvůli tomu nakonec muselo být zrušeno i její vystoupení v moskevském Kremelském paláci v prosinci loňského roku. 
Foto archiv