Zlatá Praha a tanec v 59. ročníku

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
V sobotu 24. září skončil 59. ročník televizního festivalu Zlatá Praha. Ve videotéce nabídl 88 soutěžních filmů a 2 nesoutěžní, z nichž se letos pouhých 16 týkalo tance a pohybového umění. V rámci kategorie záznam jevištní inscenace byl Českým křišťálem oceněn balet Alenka z Opéra national du Rhin choreografické dvojice Amir Hosseinpour a Jonathan Lunn. Ve světové premiéře pak byly uvedeny dokumenty o divadelní budově NDT Divadelní dějství v režii a produkci Jiřího Kyliána a portrét Nikola Márové: portrét primabaleríny Martina Kubaly.

Martin Kubala, Nikola Márová a Jiří Kylián na Zlaté Praze (foto Česká televize)

Světu tance byl z pohledu slavnostních premiér věnován páteční večer. Od 19.00 byl v sále Nové scény Národního divadla uveden dokument Jiřího Kyliána Divadelní dějství, jenž sledoval 35 let života divadelní budovy předního nizozemského souboru současného tance NDT. Film se opíral o rozhovor Kyliána s architektem prvního světového divadla věnovaného čistě tanci Remem Koolhaasem a byl ve své podstatě citlivým (a procítěným) rozloučením s prostorem, který byl svědkem vzestupu a světové slávy NDT. Kylián s Koolhaasem se vraceli do 80. let, kdy bylo rozhodnuto, že divadlo vznikne, vzpomínali na okolnosti a problémy, které stavbu provázely, i na manažera Carla Birnieho, který samostatné divadlo doslova vydupal ze země.

Na dokumentu byla znát osobní zainteresovanost Jiřího Kyliána, což je pochopitelné. Bylo nicméně zajímavé poslouchat člověka, který při odchodu z NDT nechtěl, aby soubor několik let tančil jeho choreografie, protože byl přesvědčen, že by se měl stále posouvat vpřed a hledat nové taneční cesty, a který tvrdí, že divadlo by nemělo být muzeem, najednou toužit po zachování odkazu a připomínky mimořádné éry v podobě budovy, jež podle všeho měla mimořádný genius loci… Osobně mi rovněž ve filmu znatelně chyběla zmínka důvodu stržení původního divadla (soubor, administrativa a taneční škola nyní sídlí v novém komplexu, který vyrostl hned za původním domem), ke které se jen částečně vyjadřuje anotace celého dokumentu a k níž v Praze přítomný Jiří Kylián lakonicky dodal, že šlo o rozhodnutí politiků, kteří se chtějí zapsat do historie (což se mi přece jen zdá poněkud zjednodušující).

Pozoruhodné bylo i porovnání pohledu obou umělců, zatímco Kylián byl mnohem sentimentálnější, Koolhaas k celé situaci přistupoval mnohem pragmatičtěji a kliničtěji a rozhodně nepůsobil jako umělec, kterému před očima bourají jeho dítě (navíc prvorozené). Fascinující mi každopádně přišla jedna z jeho posledních poznámek na téma udržitelnosti a ekologie, která podle mě stála docela v rozporu s jeho vyrovnaností s faktem, že budovy již nejsou tak nesmrtelné jako dřív. Postavit budovu s vidinou jejího života na 40, 50 let se mi zrovna moc udržitelné nezdá…

Nikola Márová a Martin Kubala (foto česká televize)

Na Kyliánův dokument navázal již tradiční portrétista našich tanečníků a choreografů, kameraman a režisér Martin Kubala. Tentokrát se v jeho hledáčku ocitla (a chce se říct konečně!) primabalerína Baletu Národního divadla Nikola Márová, kterou Kubala sledoval během pro ni turbulentní sezony 2021/2022, která se celá točila kolem baletu Romeo a Julie a otázky, zda se tanečnice konečně dočká své vysněné role.

Po delší době se jednalo o nesmírně vyrovnaný snímek s velmi dobrou dramaturgií a obloukem, kterému se podařilo vykreslit jak samotnou Nikolu Márovou, tak svět života v baletním souboru. V dokumentu vystupovala celá řada osobností, které dokreslovaly celkový obraz (namátkou Michal Štípa, bývalý manžel Alexandre Katsapov i ten současný, Jan Mára, Tereza Podařilová, Daria Klimentová nebo Jiří Kylián a Jaroslav Slavický), byla to však zejména samotná primabalerína, jež svou otevřeností a autenticitou držela celý film pohromadě.

Původní záměr dokumentu a jeho plánované vyvrcholení bylo zcela jasné. Sledovat sezonu jedné z předních českých tanečnic, kterak se triumfálně v závěru kariéry představí v roli Julie, která jí v minulosti tolikrát unikla. Závěr by byl trochu americky happyendový, ale patrně by pohladil a člověk by odcházel s pocitem spokojenosti a jistého uspokojení. A jakkoli hrozí, že budu znít ukrutně cynicky, výsledku paradoxně nejvíce pomohl samotný život a překážky, které se před Márovou vršily jedna za druhou, a nakonec doopravdy její premiéře coby mladé Kapuletky zabránily (prozatím). Díky tomu se divák skutečně cítil součástí příběhu, cítil s hlavní protagonistkou, na konci se mu možná chtělo frustrací bušit hlavou do zdi, ukázalo mu to ale, jaká také může být realita tanečního umění. A to prostě vždy nutně nekončí ovacemi ve stoje na otevřené scéně.

Těch se nicméně Nikola Márová před zcela zaplněným hledištěm Nové scény dočkala a diváci byli z úst šéfa Filipa Barankiewicze ujištěni, že 8. října už ale opravdu. Tak snad už teď, několik dní před plánovaným představením, nikoho (opět) nenapadne, že bychom třeba mohli vyzkoušet změnu partnera…


Videotéka aneb záznamy, dokumenty a taneční filmy
Po po strop nabitých letech, kdy festivalová videotéka nabízela reálně tolik minut tanečních dokumentů, záznamů a filmů, že nebylo možné je všechny fyzicky zvládnout odsledovat, se letošní Zlatá Praha umírnila a nabídla šestnáctku titulů z tuzemska i zahraničí.

Českou scénu zastupoval jednak Kafka: Proces choreografa Maura Bigonzettiho v podání Baletu Národního divadla v Praze s hostujícím Ondřejem Vinklátem v hlavní roli Josefa K. (recenze divadelní premiéry zde), jednak krátký film Kapka (Drop) v podání Baletu Národního divadla Brno. Ten choreograficky ztvárnily členky souboru Barbora Bielková, Carolina Isach a Kristýna Kmentová, režie se ujal jejich kolega Martin Svobodník a vše zatančili členové brněnského ansámblu. Film točící se kolem tématu klimatické krize, sucha a životadárné vody se odehrával převážně v brněnských katakombách, které dodávaly dílu patřičnou atmosféru a poté, co se v druhé půli filmu uklidnila i kamera a netočila se každých několik střihů o 180 stupňů, jednalo se o příjemnou miniaturu, v níž autorky prokázaly jasný choreografický potenciál.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments