Znovuobjevenou skladbu Mozarta a Salieriho natáčí Český rozhlas, odvysílá ji už v neděli

Český rozhlas v neděli na stanici Vltava odvysílá znovuobjevenou skladbu, jejíž části zkomponovali Wolfgang Amadeus Mozart a Antonio Salieri. Skladbu, o níž historikové věděli, ale dlouho ji považovali za ztracenou, identifikoval nedávno německý muzikolog ve sbírkách Českého muzea hudby. Libreto je dílem básníka Lorenza Da Ponteho a na hudební stránce se podílel ještě skladatel, o němž odborníci vědí jen to, že se jmenoval Cornetti.

“Společná skladba Mozarta a Salieriho bude premiérově natočená v Českém rozhlase a odvysíláme ji v exkluzivní světové premiéře na stanici Vltava. Věříme, že si získá pozornost posluchačů. Těší nás spolupráce s Národním muzeem, které nám umožnilo skladbu, která byla dlouho považována za ztracenou, zařadit do našeho vysílání,” řekl k zítřejší premiéře ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Skladbu pro cembalo a soprán v podání cembalo – Lukáš Vendl, soprán – Irena Troupová, natáčí Český rozhlas dnes. Odvysílá ji v neděli 13. března od 16:45 v pořadu Ad libitum.

Skladba s názvem Per la ricuperata salute di Ophelia vznikla k oslavě zpěvačky, která interpretovala díla obou slavných skladatelů. Skladbu potvrzující nikoli rivalitu, ale spolupráci dvou proslulých hudebních skladatelů ztotožnil v Českém muzeu hudby německý muzikolog a skladatel Timo Jouko Herrmann. Odborníci o díle věděli, považovali ho však za ztracené. Herrmann loni bádal v on-line sbírkách muzea v souvislosti se svou prací na Salieriho katalogu děl. V seznamu děl objevil i název dnes prezentované skladby, který díky svému dlouholetému bádání o Salierim znal.

Skladba vznikla v roce 1785 k příležitosti uzdravení oblíbené anglické zpěvačky Nancy Storace působící ve Vídni, která byla ceněnou interpretkou Salieriho a Mozartova díla. O hlas přišla při premiéře opery, v níž účinkovala. Událost inspirovala k napsání radostné písně k uzdravení pěvkyně Lorenza da Ponte, autora libreta k Mozartově zřejmě nejslavnější opeře Don Giovanni.

Libreto se dostalo do sbírek Národního muzea v padesátých letech dvacátého století jako konfiskát, zpracováno bylo poprvé v roce 1976.