Během zkoušky popravčí scény, v níž byl pěvec ke křeslu připevněn na obou zápěstích, v pase i na kotnících, se prolomilo opěradlo. Manuův trup se nekontrolovaně propadl dozadu o devadesát stupňů, zatímco dolní část těla zůstala pevně znehybněna. Tenorista uvedl, že křeslo selhalo již při předchozích zkouškách v Aucklandu. Vedení dokonce na nebezpečnou rekvizitu sám opakovaně upozorňoval, úprava však byla pouze provizorní.
Zranění pěvce přinutilo odstoupit ze všech plánovaných představení na Novém Zélandu i ze světové premiéry v belgické Opéra Royal de Wallonie-Liège. Následně zahájil kampaň s názvem „Představení musí pokračovat: ale na čí úkor?“, v níž požaduje přísnější prověřování scénických prvků, doložitelné technické zkoušky rekvizit a zakotvení bezpečnostních záruk přímo do uměleckých smluv.
Vedení New Zealand Opera v oficiálním prohlášení událost potvrdilo a vyjádřilo nad zraněním lítost. Podle zástupců souboru byla rekvizita po předchozích připomínkách upravena a otestována, přičemž po mechanické poruše na generální zkoušce byla okamžitě vyřazena. Divadlo rovněž uvedlo, že pěvci nabídlo podporu i účast na řádném prošetření incidentu.
Manu však tvrzení divadla rozporuje. Zdůraznil, že ze strany vedení nepřišla žádná omluva, nikdo se ani nezajímal o jeho zdravotní stav a to ať osobně nebo telefonicky. Pěvec navíc poukázal na předchozí porušení ochrany osobních údajů ze strany vedení ohledně jeho zdravotního stavu, což zásadně narušilo jeho důvěru v instituci.
Podobné incidenty ukazují, že nespolehlivá technika a podcenění bezpečnostních pravidel dokáží proměnit zkoušky i představení v nebezpečnou zónu. Ne vždy jde však pouze o mechanické selhání – hranice mezi působivou scénografií a tragédií bývá často až mrazivě tenká. Pohled z hlediště může vypadat úchvatně, ale stačí vteřina nepozornosti nebo špatně vyhodnocený pohyb a světla ramp vystřídá houkání záchranky. Důkazem může být například tragédie, kdy v roce 2021 zemřel přímo na jevišti během představení opery Sadko sedmatřicetiletý člen souboru Velkého divadla v Moskvě Jevgenij Kuleš. Osudným se mu stala výměna kulis, kdy se kus vážící skoro dvě tuny spustil přímo na něj.
Zatímco tato tragická událost ukazuje odvrácenou tvář složité jevištní techniky, jiné nehody mají na svědomí nepozornost a nekompromisní zákon zemské gravitace, který si svou daň vybere bez ohledu na probíhající představení.
