Zubin Mehta potěšil Prahu Straussem i Dvořákem

Program, který v Rudolfinu 19. září uvedla Staatskapelle Dresden se slavným dirigentem Zubinem Mehtou, byl dramaturgií s rukopisem mistra. Velmi šťastně spojil úvodní energickou, hravou a moderně svěží předehru Paula Hindemitha k opeře Neues vom Tage s Dvořákovým Koncertem h moll pro cello a vše završil velkolepou Straussovou Sinfonií domestica.

V komorní partituře Hindemithovy předehry předvedli v zatím prořídlých řadách orchestru své umění zvláště sólisté na dechové nástroje (pikola, skvělý fagot ad.). Jejich výkon předznamenal vysokou úroveň, kterou měla dechová sekce ve všech skladbách večera, a v Dvořákovi či Straussovi vynikla ještě více.

Sólistou slavného Dvořákova Koncertu h moll byl mladý koncertní mistr drážďanské  Staatskapelle, mládenec s německým jménem, ale exotickým vzhledem Isang Enders. Narodil se ve Frankfurtu, v korejsko-německé rodině hudebníků a jeho talent byl tak přesvědčivý, že získal již ve dvaceti letech dlouho neobsazený post koncertního mistra v drážďanském orchestru. Isang Enders je technicky velmi dobře vybavený hráč, intonuje přesně a hraje pekelně rychle. Dvořáka pojal s téměř paganiniovskou virtuozitou, což fascinovalo zdejší publikum zvyklé na romanticky rozvleklé interpretace. Enders šlapal v rytmu, jako loajální člen orchestru a ve spoustě míst, kde cello nehraje přímo prim, přenechal vedení na orchestru, aniž by se přes něj snažil vyniknout. Na jedné straně je to sympatické, na druhé straně to působilo někdy až uspěchaně. Na oltář rychlosti padlo mnoho hezkých fines a detailů, které mám v koncertu ráda a zde jsem je neslyšela. Svůj podíl na tom asi měla i kvalita zvuku jeho vzácného historického nástroje (Giuseppe Gagliano 1720), který má sice hezkou barvu, ale zastřené výšky, které se příliš nenesou sálem a na velký moderní orchestr stačí jen tak tak.

Nelze ale říct, že by Enders byl jen „technikář“ bez výrazu, zvláště pomalé části, výrazné i jímavé kantilény dokazovaly jeho svrchovanou muzikalitu a cit pro Dvořákovu hudbu. Publikum se rázem stalo jeho fanoušky a vytleskalo si jako přídavek Sarabandu Johanna Sebastiana Bacha ze 6. suity D dur, BWV 102.

Zubin Mehta dirigoval Dvořáka zpaměti a velmi energicky, využil každou příležitost rozezpívat orchestr do velké dynamiky. Jeho gesto je rázné, ale přiměřené a elegantní, žádné dramatické kreace s taktovkou k dosažení orchestrálního fortissima nemá zapotřebí. Po přestávce orchestr uvedl Sinfonii domestica op.53 Richarda Strausse. Je to vlastně jejich domácí skladatel, se Straussem je pojilo šedesát let společné pouto a v Semperoper, kde drážďanská Staatskapelle působí, premiérovali devět jeho oper. Strauss svou „Domáckou symfonii“ věnoval synovi „Bubimu“ a hudebním jazykem v ní portrétoval členy své rodiny. Zpočátku je to opravdu intimní hudba plná individuálních témat, hlasů a nápadité instrumentace, její pestrost budí představu živých dějů, jež se odehrávají ve skladatelově domácnosti. Nebyl by to ale Strauss, aby jeho partitura postupem času nenabobtnala do ohromující šíře, síly a dramatického patosu. Sinfonie se mění v nekonečný jednolitý proud bouřlivých zvukových vln, které procházejí celým orchestrem a navazují jedna za druhou asi tři čtvrtě hodiny. Je to krásná skladba a Mehta se v ní mohl opřít o excelentní výkon orchestru – o sehrané a ladící žestě, dřeva, skvělou koncertní mistryni, která hraje v závratných výškách čisťounce (také ve Dvořákovi měla krásné sólo). Však také měli všichni sólisté na závěr, jak je dirigent vyvolával z řad, aplaus jako skutečné hvězdy večera. I Strausse dirigoval Mehta zpaměti a nejinak to bylo i v přídavku – Dvořákově Slovanském tanci č. 8 (Furiant). K němu Mehta přidal i kapku nonšalantní uvolněnosti a showmanství, jak jej známe z jeho světoznámých novoročních přenosů z Vídně. Jeho večer se stal bezesporu vrcholem Dvořákovy Prahy.

Hodnocení autorky recenze: 90%

Dvořákova Praha 2012
Staatskapelle Dresden
Dirigent: Zubin Mehta
Isang Enders (violoncello)
19. září 2012 Dvořákova síň Rudolfina

program:
Paul Hindemith: Neues vom Tage – předehra
Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll op. 104
Richard Strauss: Sinfonia Domestica op. 53
přídavky:
Johann Sebastian Bach: Sarabanda ze Suity č. 6 D dur BWV 102
Antonín Dvořák: Slovanský tanec č. 8

www.dvorakovapraha.cz

Foto Dvořákova Praha

Hodnocení

Vaše hodnocení - Staatskapelle Dresden, Z.Mehta (Dvořákova Praha 2012)

[Total: 8    Average: 3.9/5]

Související články


Napsat komentář