Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Právě dnes večer se na české operní scény vrací jeden z předních představitelů verismu, Umberto Giordano (1867-1948). Jeho méně známou operu Fedora uvádí v premiéře Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Zatímco v zahraničí Giordana znají alespoň díky jeho celkem pravidelně dávanému Andreu Chénierovi, u nás ani ten příliš nezdomácněl. Například v pražském Národním divadle se Chénier hrál jen v jediném nastudování, v roce 1897. Již zmíněná Fedora ani jiná z dalších Giordanových oper se na naší první scénu nikdy nedostala.
Tím spíš je třeba ocenit nynější dramaturgii ostravskou, protože i partitura Fedory za pozornost rozhodně stojí. Hudebního nastudování ostravské inscenace se ujal a její dnešní premiéru bude řídit Zbyněk Müller, známý především z pražského Národního a z poslední doby i z košické Filharmonie.
Čí to byl vůbec nápad přijít s Fedorou? Pokud ne váš, rozmýšlel jste se dlouho, zda „do toho“ jít?
Nabídku nastudovat Fedoru jsem dostal od hudebního ředitele ostravské opery Roberta Jindry. Dílo jsem předtím neznal, nicméně možnost nastudovat veristickou operu jsem přivítal zvláště pár let poté, co byla z repertoáru pražského ND stažena Cileova Adriana Lecouvreur, která mne jako dirigenta nesmírně bavila. A samozřejmě, že je to pro mě určitá výzva, protože když se zde něco více než sto let nehrálo, pak může mít tato ostravská inscenace svým způsobem podíl na tom, jak to u nás bude s Fedorou dál.
Fedora byla alespoň zpočátku – soudě podle dobových pramenů – prakticky stejně oblíbená, jako Andrea Chénier. Dá se dnes vůbec najít důvod, proč se to časem změnilo?
To opravdu netuším. Zdá se mi však pravděpodobné (a v tomto ohledu vidím analogii s některými skladateli či přímo konkrétními díly symfonického repertoáru, teď zrovna mě napadá například Skrjabin), že Fedora náleží do té kategorie oper, jejichž úspěch či neúspěch velmi závisí na kvalitě provedení, čímž myslím zejména obsazení hlavních rolí ( Fedory a Lorise ) pokud možno zpěváky světových jmen, poskytujících neznámé opeře jakousi záštitu, ale i režijní pojetí a samozřejmě hudební nastudování, které vytěží maximum především z momentů melodických a dramaticky vypjatých. Je to zkrátka dílo, nad nímž je potřeba se zamyslet a které nedá svůj úspěch lacino. Svou roli jistě také hrají různé hudebně estetické názory a v různých dobách odlišná kritická hodnocení verismu jako hudebního stylu. Pokud mám dále uvažovat nad tím, proč obliba této opery v historii kolísala (nutno říci, že v posledních letech se Fedora na jeviště tu a tam vrací), musel bych se snažit najít její slabiny, což dělám krátce před premiérou nerad, protože teď Fedoře opravdu upřímně věřím.
Ví se, že Giordano čekal na svolení Sardoua ke zhudebnění Fedory rozhodně ne krátkou dobu. Myslíte, že toto „čekání“ se mohlo – ať už v dobrém či naopak – na konečné podobě Fedory projevit?
Domnívám se, že čekání má u skladatelů většinou kladný vliv – vezměme si třeba Janáčka – kdo ví, jak by to s jeho tvorbou vypadalo, kdyby se nemusel za své myšlenky tak tvrdohlavě a urputně prát a tolik let žít v nejistotě a odmítání. Giordano byl sice také odmítnut, ale čekal na svolení pouze sedm let, a přestože nevím, co v té době dělal, troufám si tvrdit, že jako skladatel mohl jen získávat zkušenosti a dozrávat. Tudíž – pokud se to nějak projevilo, pak asi v dobrém.
Měl jste možnost nějaké inscenace Fedory sám vidět? Ať už třeba tu vídeňskou, která se ještě před pár lety ve Staatsoper hrála, nebo alespoň nějaké na DVD nahrávkách? Pokud ano, co hlavně vás jako diváka, resp. posluchače nejvíc zaujalo?
Živou inscenaci jsem neviděl, DVD nahrávky znám dvě, jednu z La Scaly, druhou z MET, obojí s Mirellou Freni a Plácidem Domingem. Nejdříve jsem slyšel inscenaci z MET. První dojem, který je dobré si pamatovat, protože takový má u neznámých děl naprostá většina posluchačů (a nemůžete si ho nikdy vyvolat znovu), byl ten, že již kouzelně zasněné úvodní takty krátké předehry mne okamžitě vtáhly do děje, který jsem díky klasické režii pochopil bez předchozího studia ihned. První jednání překvapivě brzy skončilo a působilo vlastně buď jako jakýsi prolog, nebo jako pohled kamsi do minulosti. Teprve ve druhém jednání jsem nabyl dojmu, že začíná něco souvislejšího, nebo že teď jsme teprve v přítomnosti, zhruba v polovině druhého jednání mne zaujala klíčová scéna, kdy Fedora unáhleně píše udávací dopis. Dále jsem coby posluchač i divák jen v napětí až do konce očekával, co se ještě přihodí a jak to celé dopadne. Tolik tedy první dojem, který ve mně okamžitě vyvolal touhu začít se touto operou zabývat.
Jak vy osobně hodnotíte partituru Fedory? Ať už z hlediska melodické invence, instrumentace, či obtížnosti?
Partitura Fedory je psaná s lehkostí a zkušeností operního skladatele. Je poměrně pestrá – řekl bych, že v ní lze nalézt většinu vyjadřovacích prostředků, které měli skladatelé v té době k dispozici. Myslím, že pro Giordana bylo důležitější hudbou vystihnout či charakterizovat situace na scéně, než za každou cenu udržet stylovou jednotu. Místy je tato charakteristika snad až příliš prvoplánová či jednoduchá a pokud byla výše řeč o hledání slabin Fedory, pak toto by mohla být pro případné „očerňovatele“ voda na jejich mlýn; například když kočí vypráví, že slyšel dva výstřely a pak už jen ticho, okamžitě máme v orchestru dvě fortissimo pizzicata a pak předepsanou pomlku lunga, když potom „muž utíkal tak rychle, že poznat jsem jej nedokázal“, musí se ozvat rychlé sestupné kvartové kroky ve smyčcích, náraz do dveří je ilustrován nápadně silným sforzatem, záplava smíchu a polibků hraním sul ponticello, překotné hledání dopisu provází v orchestru rychlé quasi barokní fugato, a spousta dalších hudebních popisů, a netýká se to jenom jednotlivostí – druhé jednání začínáme v pařížském salónu, což je charakterizováno vzletným francouzským valčíkem, dále pokračuje píseň ruská, na jevišti se objevuje též klavír a na něj sólo hrající „potomek a následovník Chopinův“ Lazinski, ve třetím jednání slyšíme pro změnu trochu alpského folklóru, akordeon a malého savojského chlapce, protože děj se přesunul do Švýcarska.
Co se týče melodické invence – pokud by si chtěl někdo udělat názor na tuto operu jen na základě Lorisovy árie „Amor ti vieta“, tak by se dost spletl – tato melodie se objevuje jako téma lásky ještě v orchestrální mezihře, kdy Fedora píše osudný udavačský dopis, a pak jako malá reminiscence na konci opery. Podobně nasládlou hudbu však již dále nacházíme jen zřídka a je ke cti skladatele, že s něčím takovým uvážlivě šetřil (toto je například určitý neduh výše zmíněné Cileovy Adriany, kde je občas „přeslazeno“).
Nejdůležitější a dramaticky nejvyhrocenější jsou scény Fedory s Lorisem – tam převládá v lyrických momentech italská zpěvnost s měkkou a příjemně se poslouchající instrumentací (smyčce, dřeva v dobře znějících polohách a harfa s rozkládanými akordy), dramatická místa, kde „jde do tuhého“, jsou řešena drsnými vpády žesťů a pro tento styl typickým a častým předpisem „col canto“, kde přestává být podstatné metrum a tempo do značné míry podléhá spádu jevištní akce, obvykle dosti rychlému.
A když jsme u té rychlosti, řekl bych, že rychlost a stručnost je zde výrazná – skladatel se zkrátka s ničím moc nezdržoval – scéna, na kterou by Giuseppe Verdi potřeboval dvacet minut, se zde odehraje opravdu ve zlomku tohoto času a hudba, která se opakuje, je podruhé vždy předepsána výrazně rychleji než poprvé. Z toho vyplývají občas i určité potíže s jevištními akcemi – Giordano jim na několika místech tempem hudby určil času méně, než kolik by reálně potřebovaly – Fedora například v závěru vypíjí jed, ale zároveň musí zpívat „nezabíjej mě, podívej, to je smrt“ a ještě do toho vykřiknout – no zkuste to všechno zároveň….
Pokud bych měl říci, co je pro mne na Fedoře nejobtížnější, pak asi spojit vše dohromady tak, aby se nemohl dostavit dojem určité nejednotnosti či roztříštěnosti, ke kterému svádí výše zmíněná rozmanitost použitých prostředků, nýbrž aby měl posluchač zážitek z hudební pestrosti. To je při tomto nastudování jedním z mých cílů.
Jak dlouhá a jak intenzivní byla vaše osobní příprava na Fedoru před započetím zkoušek v divadle?
Fedorou jsem se zabýval průběžně a různě intenzivně přibližně rok – studium oper začínám vždy u klavíru, kde se naučím co možná nejlépe všechny pěvecké party a hrou klavírního výtahu se snažím do sebe celek co nejlépe vstřebat. Pokračuji již s partiturou v ruce úvahami nad tempy a nad charaktery postav a způsoby, jak co zpívat, přemýšlím nad dynamikou a různými detaily. Někdy si poslechnu nahrávku, ale obecně se jimi moc neřídím a snažím se hledat klíč ke správné interpretaci pochopením zákonitostí partitury a stylu, v poslední fázi studia již nahrávky ani poslouchat nemohu, protože mi ruší moji představu, která je již zcela konkrétní.
Jaká bude ostravská inscenace? Na jaké koncepci jste se s režisérem Gáborem shodli? Dělali jste v partituře nějaké úpravy?
Koncepce pana režiséra Gábora mne velmi potěšila v tom, že mi zapadla do prvního dojmu z opery, o kterém jsem před chvílí mluvil; a sice pohled od třetího jednání směrem zpět, tedy uvažování retrospektivní a práce se vzpomínkami. Myslím, že to bude velmi působivé. Pro mne jako pro dirigenta je též velmi podstatné, že je to režisér, který respektuje potřeby pěvců a dbá na to, aby se všichni opravdu dobře cítili v tom, co dělají. Je to také dle mých zkušeností první režisér, který přišel na ansámblovou zkoušku u klavíru se zpěváky a zajímal se o to, co po nich chci a jak to bude korespondovat s tím, co po nich bude chtít on. Zní to velmi logicky, jako by to tak mělo normálně být, ale praxe je zcela jiná.
Úpravy jsme nedělali (kromě obvyklých zásahů do dynamiky) takřka žádné, operu hrajeme celou, bez škrtů.
Hlavní role jsou bezpochyby velmi obtížné, vždyť i proto je zpívali a zpívají největší světoví pěvci. Jak Fedora, tak i Loris kladou obrovské nároky zejména na dramatickou složku výrazu, zpěváci musí být stoprocentně „v roli“ a zároveň být schopni racionálního uvažování, což je zejména na konci třetího dějství v situaci, která hraničí s šílenstvím, snad téměř nemožné. Jejich party nejsou tak rozsáhlé, ale je to celé jakoby koncentrováno, zhuštěno.
Ostravské obsazení je dle mého názoru zvoleno velmi dobře – jako Fedoru uslyšíte Nanu Miriani (dříve se jmenovala Kavtarashvili, pod tímto jménem zpívala ještě v Praze Verdiho Lady Macbeth), což je zpěvačka, které je Fedora vlastní povahově i hlasově, alternuje Zuzana Šveda (při zkouškách mě velmi potěšila výrazovými schopnostmi a tvárností), Lorise ztvární Gianluca Zampieri v alternaci s Tomášem Černým, v dalších důležitých rolích se představí Roman Janál, resp. Jakub Kettner a Agnieszka Bochenek-Osiecka, resp. Marianna Pillárová.
Jak hodnotíte své zkušenosti z práce s orchestrem ostravské opery?
Zkouškový proces s orchestrem byl poměrně náročný. Jednak Fedoru nikdo neznal (a fáze toho prvního seznamování, tedy s notami, trvala trochu déle, než bych si přál), dále bylo potřeba do not doplnit spoustu dynamiky, frázování a jiných detailů, za které jsem ovšem velmi rád, protože na to v opeře obecně z časových důvodů leckdy v dostatečné míře nedojde, v této souvislosti musím ovšem orchestr pochválit za to, že je schopen na detailu pracovat. Příkladná spolupráce je s koncertními mistry, kteří pro mne byli dobrými a aktivními partnery při hledání optimálních řešení. Přestože některé věci by se ještě zlepšovat daly (a já jsem prý trochu perfekcionista, málokdy úplně spokojený), myslím si, že jsme se nakonec dopracovali k hezkému kompaktnímu zvuku, který bude Fedoře ku prospěchu a velmi se těším na premiéru jako na moment, kdy již není potřeba se koncentrovat na to, co, jakým způsobem a kdy vylepšovat (neboť v tom vlastně tkví podstata a obtížnost zkoušení) a je možno více se věnovat hudbě samotné a prožitku, který s tím souvisí.
Poměrně často dirigujete v pražském Národním, jste šéfdirigentem košické Státní filharmonie, do toho Ostrava – jak to všechno zvládáte?
Tak samozřejmě je jasné, že nemohu být na více místech současně. V Košicích, kam se vždy velmi těším, jsem své koncerty v této sezóně naplánoval tak, abych měl čas na Fedoru, v Národním divadle jsem na některá představení a zkoušky musel přijet. Přiznám se, že někdy to bylo hodně náročné – po Hoffmannových povídkách (což je představení tak obtížné, že mám pocit, jako bych na tom dirigentském stupínku nechal vždy kus života) ráno ve čtyři vstávat a jít na první Pendolino do Ostravy, to bych asi dlouho nevydržel. Blíží se závěr sezóny a s ním i občasné myšlenky na dovolenou, nicméně do konce června mě v Košicích ještě čeká Requiem od M.Haydna (mimochodem krásné dílo, zpívat bude vedle dalších i Peter Mikuláš), Korsakovova Šeherezáda, Musorgského Kartinky a Martinů Fresky Piera della Francesca, což jsou všechno obtížné partitury. Ale teď, těsně před premiérou, mne v noci budí jen Fedora.
Děkuji za rozhovor a k premiéře ostravské Fedory přeju za čtenáře Opery Plus Zlomte vaz!
Fedora
Dirigent: Zbyněk Müller
Režie: Peter Gábor
Scéna: Jozef Ciller
Kostýmy: Katarína Holková
Pohybová spolupráce: Kristýna Černá
Sbormistr: Jurij Galatenko
Orchestr a sbor opery NDM Ostrava
Premiéra 14.dubna 2011 Divadlo Antonína Dvořáka Ostrava
Kněžna Fedora Romazoff – Nana Miriani / Zuzana Šveda
Komtesa Olga Sukarev – Agnieszka Bochenek-Osiecka / Marianna Pillárová
Kníže Loris Ipanoff – Tomáš Černý / Gianluca Zampieri
De Siriex, diplomat – Roman Janál/ Jakub Kettner
Dimitri, chlapec – Veronika Höpflerová / Tatiana Pituchová
Desiré, komorník – Josef Moravec / Václav Morys
Baron Rouvel – Pavel Ďuríček / Rudolf Medňanský
Cirillo, kočí/Boroff, lékař – Michal Křístek / Martin Štolba
Gretch, policejní inspektor – Martin Gurbaľ / Bogdan Stanislaw Kurowski
Loreck, chirurg – Jaroslav Kosec / Václav Živný
Nicola, podkoní – Pavel Kozel / Vlastimil Nitschmann
Sergio, podkoní – Aleš Burda / Petr Němec
Michele, dveřník – Petr Jonszta / Jan Rychtář
Boleslao Lazinski, klavírista – Michal Bárta / Jozef Katrák
Malý Savojan – Jan Dunděra / Jakub Jendřejek
foto Martin Popelář
Vaše hodnocení této inscenace:
Související články
- Brittenova Gloriana? Úžasné drama, tvrdí dirigent Zbyněk Müller
- Zbyněk Müller: Opera vyměněná za filharmonii
- Operní panorama Heleny Havlíkové (32)
Komentáře: 53
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
23. května 1912 se narodil francouzský hudební skladatel a klavírista Jean FRANCAIX (+ 25.9.1997)
- Milan Červeň: Dobrý večer, k délce Straussovi Elektry uváděné v Brně. To, že má nahrávka Carla Böhma pod 100 minut a...
- Gregor Samsa: omlouvám se, ale takové povrchní hodnocení sukova zrání bych na tomto webu nečekal… příště,...
- Ares: U paní Drápelové je problém, že vše řeší analyticky vpořádku, ale bez citu, empatie, jen studená kritika. Za...
- mlady posluchac: No já se taky musím přidat k předchozím dvěma komentářům ohledně Sukova Zrání. Jenom jsem chtěl...
- hanka: jamka: samozřejmě že na divadle je to něco jiného. Proč by nemohla zpívat koncertně cokoli, co zvládá? Máte...
- hanka: Paní Havlíková zjevně byla na jiném koncertě paní Gruberové než paní Drápelová, aspoň podle toho, co jsem se...
- landau: Nedá mi to a přeci jenom sem musím napsat svůj první komentář, ačkoliv jsem na zde probíraném koncertu nebyl....
- jamka: Samozrejme , že je pani Drápelová vedle, ale nech si to so svojou kritikou hodne užíva… Nezbadať, že to...
- erwin: Souhlasím s konstatací okolností koncertu. S čím ovšem nesouhlasím je Vaše hodnocení Sukova Zrání. Bohužel je...
- Janci: Ač je paní Drápelová velmi často vedle, jak ta jedle,tentokrát to tak je. Ne že bych si myslel, že Edita...
Edita Gruberová znovu na Pražském jaru
Loučení legendy s legendou Edita Gruberová se v sobotu ještě jednou vrátila na Pražské jaro....
VíceJiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Wagnerovský kongres 17.– 20.5.2012 v Praze
Fedoru mela na dramaturgickem planu SOP v obdobi Evy Randove – k jeji realizaci vsak jiz nedoslo, po neprodlouzeni smlouvy Evy Randove byl puvodni dram-plan vyrazne zmenen.
Ano, a známá byla tehdy i jména hlavních představitelů: Fedoru měla zpívat Tamara Kucenko a Lorise tenorista Popov.
Robert
Zase zajímavý rozhovor. Těší mne vždy, když je z odpovědí cítit zájem o věc, chuť do práce. I v tomhle případě je to znát. Ostrava je v současnosti asi na špičce regionálních operních divadel.
Ostrava???
O špici bych raději pomlčela. Jednak maj minimum vlastních sólistů a úroveň repríz značně kolísá a není o ně zájem.
Jana
Ostrava si úroveň drží,i když to má teď poněkud těžší,to že má málo sólistů ve stavu je pravda.Snad se to v budoucnu zlepší.Také dramaturgie pro Ostravu není moc šťastná,ono těch málo hraných oper je přece jen na l sezónu hodně.
Jana Kolářová
Jano,
navštěvujete i jiné operní scény? Jana
Měla jsem možnost vidět Fedoru v 90. letech ve Vídeňské státní opeře, a to s Agnes Baltsou v roli titulní roli. Lorise zpíval v jednom přestavení Plácido Domingo, ve druhém José Carreras. (Oba pány mám i v nahrávce – Carrerase s Evou Marton, Dominga s Mirellou Freni). Mohu stoprocentně potvrdit, že úspěch této opery závisí na kvalitě zpěváků v hlavních rolích, ale také na schopnosti orchestru zahrát tak, aby typicky veristická hudba (se všemi svými nedostatky) působila emočně vypjatě, nikoliv povrchně a lacině. Moc přeji ostravské inscenaci úspěch, na českých jevištích je Giordano zřídka k vidění (doufám, že budu mít možnost některé představení navštívit).
Krásná opera, mimořádně zdařilá, strhující příběh. Znám taky z Vídně, škoda že Ostrava je tak z ruky. E.
Byla jsem včera na premče a pěvecky nic moc. Zejména Zampieri nezpíval, ale křičel. Celkem slušná režie, ale jinak NUDA, NUDA, NUDA. Na oblastní scénu jednoznačně velké sousto. Jana
Také jsem byl včera na premiéře. Připadalo mi to,jako by si režisér nevěděl rady.1. a 3. jednání mě neoslovilo,trochu lépe na tom bylo 2. jednání. Pěvecky se mi líbila N. Miriani,ale herecky byla dost bezradná. Zato A. Bochenek podala velmi pěkný pěvecký i herecký výkon. Solidní výkon podal p. Zampieri. Orchestr hrál pěkně,ale chyběla mi tam atmosféra.
Jo, máte pravdu. Něco mezi Traviatou a Oněginem. :-( Pro běžného diváka je režie natolik nezáživná, že již v říjnu to vidím na tichou derniéru.
Moc jsem nepochopil, proč byla z ostravské opery vyhozena výborná T.Teslia, která by Fedoru zvládla pěvecky i herecky na výbornou. Velkým zklamáním byl pan Janál, Zampieri, ale i Křístek. Bochenek zpívala slušně, ale na hlas moc tlačí a herecky připomínala Madame B. Orechetr zněl sterileně a bezradně.
Je to těžké inscenovat. Je to takový klasicky přihlouplý srdcervoucí veristický příběh. Ale i tak je Ostrava na špici. Janál není na všechno vhodný a Zampieri díky tomu, že zpívá kdeco si pomalu ničí hlas a odchází.
Inscenace má osvětovo-oblastní charakter. Poučí, možná i překvapí, ale fanoušek nebo znalec opery si na své určijtě nepřijde.
Paní Teslia jako Fedora,dnes??? Tak u toho bych rozhodně být nechtěla! Měla jsem tu smůlu,že jsem jí několikrát v konečné fázi slyšela jako Cizí kněžnu(která je vedle Fedory "čurda") a bylo to otřesné. Hlas už pouze šustil,výšky křičela-já osobně jsem z výkonu paní Miriani naprosto fascinována. Byla famozní a nikdy jsem tak úchvatný hlas v Ostravě neslyšela! A to už jsem tu ledacos slyšela. Pro paní Janu : to že se vedení rozhodlo některé členy v ansámblu již nemít velmi kvituji,protože mnohé výkony byli už opravdu pouze smutnou vzpomínkou na staré časy a za hranicí snesitelnosti. Kvalitu představení neurčuje počet členů souboru,ale to jaké to představení je! Proto gratuluji ostravské opeře-byl to ohromný zážitek! Pavla
Pavlo, Pavlo!
V "konečné fázi" zpívala paní Teslia velice málo a Cizí knežnu nanejvýš jedenkrát. Jednalo se o starší inscenaci, která se již nehrála. Každopádně lze paní Tesliu zařadit mezi velice zkušené pěvce a po neuvěřitelných třiceti letech operního provozu měla právo zpívat(dočasně) v indispozici. Nikdo Vám zde nehaní paní Miriam, byť v hlase má již začínající šelest a ve spodních polohách se doslova trpí. Ostravská Fedora představuje slušný oblastní standart, ale o ohromném zážitku bych radeji nehovořil, protože to zavání samochválou.
Já ale nejsem umělkyně,ale letitá abonenka ostravského divadla,tudíž se těžko mohu v tomto případě "samochválit". Pouze jsem si dovolila napsat svůj názor na včerejší večer a reagovat na názor Váš. Pavla
Pokud se vedení rozhodlo kvůli kvalitě propustit sólisty,má na to právo.Ale bylo by zahodno soubor doplnit o nové kvalitní umělce. Ostravská opera měla kdysi 30 sólistů,po různých reorganizacích byl stav snížen na 19,což umožnilo alternaci.Ono mít samé hosty,musí být pro operu dosti finančně náročné.Pro Vás je paní Miriani zpěvačka,kterou ještě Ostrava neslyšela.Máte pravdu.Zpívá velmi pěkně,ale takových v Ostravě v poslední době už zpívalo hodně.Např. A. L. Bogza,V. Mayfatova,T. Caruzo a další.
Jana K.
Souhlasím s paní Pavlou, že někteří sólisté měli značné problémy. Ale na druhou stranu, nikdo nemládneme a kdo by do Ostravy šel, že. Je to město, které i z hlediska kvality života značně pokulhává. Současný stav ostravské opery je ovšem druhým extrémem. Celý repertoár stojí a padá na hostujících sólisteh a dirigentech a dokonce i její šéf sedí na dvou židlích. Proto ani nevím, zda je vůbec možné hovořit o ostravské opeře, protože jediné co je ostravské je budova DADu a část sboristů a členů orchestru.
Paní Jano K.,
zcela se podepisuji pod Váš názor. V Ostravě zpívalo vždy mnoho zajímavých pěvců a současná pražská elita to rozhodně nespasí. Otravská opera má asi za sponzora důlní společnost, nebo majitele naftových vrtů, protože tolik hostů si nemůže dovolit ani ND se SOP dohromady. Miroslav
Mně se představení líbilo,není podstatné,jestli vystupují kmenoví sólisté nebo hosté.Ostrava operu dělat umí,musíme vycházet z příběhu,který je zde takový,jaký je.Spíše mne překvapilo,že nebylo vyprodáno,a na druhou premieru je zatím avizovaná návštěva ještě slabší.Přitom na operu se v Ostravě vždy chodilo..
Ostrava je opravdu v opeře špičkopu. A je to paradox, protože město havířů nemá předpoklady pro velkou kulturnost. I přesto je zde návštěvnost vysoká a kvalita v mnohém předčí třeba nynější SO Praha.
Jan
Asi máte pravdu, ale včera nám s manželkou bylořečeno, že sál DADu je věčně poloprázdný a když je plno, tak se jedná o koupené představení, nebo jsou lístky rozdávány-prodávány za 20Kč. Přišlo nám to dost nefér, protože zatím žadné slevy nemáme. Až za rok bude manželka v důchodu, tak slevu možná získáme. Miroslav
to Jana
Ostrava je městem havířů? To asi ne, uhlí se tam netěží od roku 1994. SOP bych tolik nehanil, má jisté problémy, ale ve srovnání s Ostravou je to pořád první liga.
No jsou z těch havířů teď různí podnmikatelé :-). SOP má různé problémy, ale kvalita je podprůměrná. Proti téhle Fedoře a jejím sólistům by neměla SOP šanci. Viz postřehy pana Šimáčka z běžných repríz SOP :-). Na Ostarvskou operu nemjí ani náhodou .-)
JJ
Důležité je, že si to myslíte. Prozatím to ovšem vypadá tak, že 80% hostujících sólistů v Ostrave je práve ze SOP. :-D
A to je právě škoda.Protože větší část hostů z Prahy za moc nestojí.Např.p.Šrejma,Moravec,Škvárová,Sibera a další.Ještě,že zde hostují pí Šveda,sl Ballová,Z. Marková,Juhasz. Už dlouho jsem neviděl p.M.Gurbaĺa,to byl Silvio.
Zdeněk
To, že by se dobrým sólistům do Ostravy nechtělo,nevěřím. Vždyť jsme měli ve stavu V.Popova,V Mayfatovou,I. Noszczyk,A.Zwierko.Hostoval p. Kuk,Bednarek,Škurhan,Chmelo,S. Jung,A.Grasso,J.Bernáthová,Y.Tannenbergerová a další.V Ostravě se vždy dělala dobrá opera a zpěváci u nás rádi zpívali.Zítra jdu na Fedoru,tak jsem zvědavá.
Jana K.
Zdeňku, nevíte náhodou, kdy a kam odešla Zuzana Marková? Nebo také dostala padáka? Je to báječná sopranistka, ale z Ostravy se doslova vypařila.
Pan M.Gurbaľ je v Košicích, ale proč již nehostuje v Ostravě je další záhadou. Vedení ostravské opery dělá vše proto, aby odehnalo diváky. Na zítřejší druhou premiéru Fedory je divadlo téměř prázdné. Asi se opět najede na rozdávání vstupenek za 20Kč. V operetním a činoherním souboru se prý jedná o běžnou praxi.
Prosím, neposuzujte, kolik sólistů je domácích a kolik hostů. V dnešních divadlech jsou jiné smluvní vztahy než v minulosti a soubor o 30 domácích členech je naprostou utopií. Spíše hodnoťte kvalitu účinkujících.
Fedoru jsem nikdy živě neviděl, je to trochu problematická opera, ale může být dobrá – moc se těším.
Spíše než s pěveckými výkony a hudebním nastudováním mám v Ostravě problémy s režií – viz Šárka/Ariadna – to byla hrůza, nepřijal jsem ani Werthera. Ten byl velice vzdálen Massenetově poetice. Proto jsem zvědav na Fedoru a upřímně se těším. Dramaturgie ostravské opery se mi líbí, byť si myslím, že neznámých titulů je v jedné sezóně příliš, ale pokud budou chodit diváci, proč ne! Je mi to milejší, než když se dokola pořád omílají Travita, Rigoletto, Carmen, Giovanni, Oněgin a podobné tituly.
ZÁVAŽNÁ KRIZE OSTRAVSKÉ OPERY
Původně jsem nechtěl do této diskuse vstupovat, ale musím reagovat na řadu předešlých příspěvků. Prozatím zde nikdo nezmínil to zásadní, a to že ostravská opera je zavlečena do chronické umělecké, organizační a hlavně lidské krize, která směle překoná dění na současné politické scéně. S běžným divákem nikdo nekomunikuje (viz.záhadně propuštění umělci bez jediného slova rozloučení), dramaturgický plán je připravován na základě vizí,tužeb a snů pánů Nekvasila a Jindry a rozpočet divadla se směle drasticky překračuje. Je opravdu záhada, kde ostravské divadlo získává finance na přehršel premiér, nových i obnovených, na hostující sólisty, sboristy, dirigenty, ale i na režiséry, scénogryfy, na tištěné materiály a na nesmírně levné vstupenky za 20Kč. Běžnému ostravskému divákovi již dávno došla trpělivost a do divadla zkrátka nechodí. Je totiž otráven a uražen, protože přišel o své hvězdy (například petice na podporu T. Tesli měla 457 podpisů) a nemá potřebu podporovat sólisty z Prahy, kteří nepřinášejí žádnou kvalitu. Je to škoda, ale pro mě osobně ostravská opera již dávno neexistje. Raději si zajdu na přenosy z MET, nebo sedím doma. Na různé ty Šárky/Ariadny (inscenace je již naštěstí stažena), Werthery a Fedory (obě velmi špatně pěvecky obasazené)je i těch 20Kč škoda. Dušan
Krize ostravské opery? Třeba onomu Wertherovi bouřlivě aplaudovala Praha, ND i pochopitelně SoP by ho mohly závidět. A nepsal tady někdo, že Teslia se nedala už poslouchat? Buďte rádi, co v Ostravě máte. Karel
Za Golata tam bolo lepsie? Len sa pytam…
Karel
Buřlivé :-D potlesky ještě neznamenají, zejména v ČR, že se jedná o kvalitu. Nadšení pražským divákům neberu, ale u titulu jako je Werther se toho dá docílit snadno. Neexistuje totiž srovnání. D.
Musím přiznat,že jsem také do diskuze nechtěl vstupovat,ale příspěvek pana Dušana mě natolik rozhořčil,že musím! Je zajímavé,že pan Dušan ví,že se rozpočet divadla velmi překračuje,ale už neví jakým způsobem se financují projekty. Tzn.neví vlastně nic,pouze fabuluje. Pro mne osobně změny které nastaly především v operním souboru vítám,protože už jsem ušetřen výkonů, které již nešli mnohdy přijímat ani s určitou úctou k jejich bývalým výkonům. (viz.paní Teslia)S potěšením sledovat opery,které jsou zajímavé,nevšední-tak tomu je v ostravské opeře koneckonců dlouhá léta(viz.Soffio,Vita,Vlčice). Posuzovat pěvecké obsazení je jistě subjektivní názor,ale za sebe musím konstatovat,že v tomto ohledu hudební ředitel přinesl hmatatelnou,a především slyšitelnou změnu. Tolik báječných pěvců,které jsem v této sezóně slyšel i při běžných reprízách mě o tom přesvědčilo. Vnímám to tak,že Ti kteří jsou a byli výborní zůstali,ti jejichž výkony již nebyly přijatelné odešli-a tak to snad má být? Já jsem platící divák a chci si večer užít a ne vzpomínat na staré časy,když jim to zpívalo! Pokud se snažíte o srovnání s MET(to je nyní móda),je to asi jako kdyby jste si koupil lístek do kina na přenos a zpívala tam nyní Toscu Caballe! Pokud si vedení volí dramaturgii podle svých snů a vizí jak píšete,je to pro mě víc umělecké než uvádět tituly podle toto jaký z toho kápne někde kšeftíček(to je odpověď na poslední příspěvek nad). Já vlastně ani nerozumím tomu proč se ta dramaturgie posuzuje jako nějak netradiční. Uvádění českých oper i méně známých je snad povinností Národních divadel, Werther je opera kterou zná a hraje celý svět,je smutné že se tak zřídka dostane k nám, Fedoru uváděla v době celkem nedávné opakovaně Vídeňská státní opera,Zürich atd.To samé platí o Cardillacovi-na tom si cením předvším odvahu tento titul přivést do ČR-kéž by v Praze měli takovouto dramaturgii! Ano,Werther v Praze zabodoval,získal cenu ředitelky festivalu,pozitivní ohlasy byly patrné. Myslím,že i zde na Opera plus.Patrně jsou všichni hluší a slepí,že! Takže shrnutí za sebe : pane Dušane, cítím z Vašeho příspěvku spíše osobní averze a nikoliv relevantní názor. Držím palce ostravské opeře a těším se dnes na Fedoru,přiznávám tu jsem ještě neviděl,ovšem ohlasy které se na premiéru ke mě ze všech stran dostávají jsou nadšené-mohu se tedy těšit.Tomáš
AD D.: Ale ale, srovnání že není? Nerad se chlubím, ale Werthera znám z Vídně i z Paříže – tam ze 2 inscenací. Takže když říkám, že Werther ostravský byl velmi dobrý na to, že jde o oblastní divadlo, tak vím co říkám. Karel
Tak proč na operu chodí v Ostravě teď tak málo lidí? Werther,Falstaff,ještě,že hrají Orfea,Carmen Traviatu a teď se blíží Nabucco. Tyhle opery a opereta plní hlediště. Ale bohužel pražští umělci zatím moc nepřesvědčili. Jsem rád Tomáši, že aspoň Vás ano.
Zdeněk
Pane Tomáši, nepletete si náhodou paní Tesliu s paní Vaníčkovou? Paní Teslia je ta, která ještě nedávno zachraňovala brněnskou operu, přinejmenším od roku 1999 do roku 2007, je to ta která naročila CD s Moravskou filahrmonií, je to ta která jezdila velká turné do USA a Japonska. To že byla chybně obsazena do Figarovy svatby, nebo zpívala věci mimo svůj hlasový obor je druhá věc a v ČR se běžně provozuje. A když jsme tak konkrétní, místo Tesli měla být raději odejita paní Pillárová, nebo pan Živný, protože to se už opravdu nedá poslouchat. Vaše nadšení pro ostravskou operu Vám neberu. Nic neplatíte a za nic neodpovídáte, salóní komentáře jsou dnes moderní. Uvidíme časem, prozatím je sál ostravské opery prázdný, nebo se plní na základě polopodvodů-čestné vstupenky,nebo vstupenky za 20Kč, nebo naháněním lázeňských hostů z Darkova. Pojem ostravský divák, který byl vyhlášen a existoval za Golata i Racka se difinitivně vypařil. D.
Zdeňku, na operu se v Ostravě nechodí? Ano, nechodí, protože chybí OSOBNOSTI, jak ve vedení, tak i mezi sólisty. Orfeus v ostravské opeře je z nouze ctnost, protože panu Nekvasilovi se podařilo potuchu rozprášut celý soubor, včetně orchestru. Carmen s Traviatou jsou klasické operní hitovky na které chodí i lidé, kteří operu nesnáší.
Vážení přátelé, je samozřejmé že Traviata,Nabucco,Carmen jsou představení,která jsou vyprodaná,tak je to všude. Nicméně se k těmto hitovkám musí hrát i něco pro užší spektrum-Národní divadlo nemůže být TV Nova! A v tomto ohledu si počíná opravdu dobře-repertoár je na oblastní poměry neuvěřitelně pestré a vyvážené. Nejsou v našem divadle osobnosti? Pan Mastro,Dřízgová,Bochenek nejsou osobnosti? Patří léta k pilířům ostravské opery a DODNES jsou schopni na vysoké úrovni vytvořit skvělé kreace. Souhlasím s tím,že pan Živný a Pillárová nepodávají v posledních letech zrovna nejlepší výkony a také mě zarazilo,že prošli. Radek
Co mi to tu chcete namlouvat-paní Teslia byla špatná už před několika léty(Figarova svatba,Manon Lescaut)-proč tedy nezachraňuje od 2007 do dnes Brněnskou operu a vlastně žádnou
:-) Souhlasím plně s panem Tomášem,napsal to trefně.
V Ostravě se na operu chodí a chodilo vždy podle stejného klíče a tím je ABO. Vyjímku tvoří samozejmě repertoárové stálice jako Traviata,Nabucco,Carmen-tyto věci právě současné vedení vrátilo zpět na repertoár a tím vyvážilo projekty nové-velmi rozumné řešení. Co se návštěvnosti týče : již dlouhá léta jsem předplatitelem NDM, a je to po celou dobu stejné-hlediště plní abonenti. Pamatuji se na představení Dalibora kde sedávalo kolem 100 diváků o Vitě ani Soffio nemluvím-ani ve snu by mě však nenapadlo porovnávat tuto skutečnost s návštěvností výše zmíněných titulů. Osobně jsem příliš nepřijal inscenaci Šárky a Ariadny,ovšem po hudební stránce to rozhodně bylo velmi povedené představení, Werther mě doslova nadchnul po stránce hudebního nastudování a pěveckých výkonů-jsem tedy i za sebe rád,že inscenace uspěla v Praze a přinesla pro ostravskou operu cenu.Připomínat velkolepí úspěch obnovené Pastorkyně je zbytečné-navíc představení s paní Urbanovou bych dokonce označil triuální. Bylo cítit a hlavně slyšet,že paní Urbanová je prostě ještě jiný level a proto mě velice těší,že v příští sezóně bude opět zpívat! A tak bych mohl pokračovat dále. Ostravská opera vždy měla kvalitní pěvce jak své tak hostující. Ti dobří,kteří mají ještě co nabídnout zde jsou stále,noví přicházejí. Pavel
Radku, pan Mastro byl výborný, ale doslova se uřval jeho výkony mají sestupnou tendenci. Paní Dřízgová je minimálně obsazována a mnohé role jsou mimo její hlasový obor (Carmen-M., Šárka)a paní Bochenek je dobrá, ale zpívá moc často a poslední dobou ztrácí přirozenou lehkost. I její herectví začíná být trošu "diblíkovské".
Byla jsem na premiéře Fedory, DĚKUJI za inscenaci,za paní Miriani a krásný zážitek. To je vše co k tomu chci nasat! Radka
pro Anonym 12.30
Vidím, že paní paní Tesliu nesnášíte. Na oblastní poměry zpívala úžasně a to, že dnes nezpívá ještě neznamená, že by nebyla dobrá. Dala si zkrátka pauza a možná se věnuje jiným a přínosnějším věcem, než zpívání před poloprádným hledištěm v Ostravě, nebo v Brně.
Jano Kolářová, ex tajemnice opery NDN, je ti to zapotřebí? Lenka Ž.
Lenko Živocká a co? Že si stále myslím, že Ostrava si drží úroveň. Já si to nejen myslím,ale i tomu věřím. Ale chybí mi tam doplnění souboru.
Pro anonym 16.dubna 10.29: ….. neví jakým způsobem se financují projekty. Tzn. neví vlastně nic, pouze fabuluje….
Ostravské divadlo je prozatím zřizováno městem a z 99% ho dotuje magistrát. Něco málo přihodí kraj a ministerstvo. Sponzoři jsou bezvýznamní…..
Pro anonymní 0:52
Patnáct (15) hostů na jednu inscenaci nepovažujete za utopii? Pane, paní, Financování divadla je stále stejné a opravdu nezáleží zda je rok 1960, nebo rok 2011. Na vše je nutné si vydělat a ne rozhazovat z cizího.
Pěkné představení sobotní II. premiéry.Hezké kostýmy,scéna,slušná réžie,sice mne v některých místech rušila projekce,ale je dobře,že jsem mohla vidět operu,která se moc nehraje. Skvělý nápad,kdy Fedora s Lorisem zpívá jen za doprovodu klavíru na jevišti. Pane Bárto bravo. Také Z. Šveda mne na konci dojala.Má tuto roli velice hezky herecky propracovanou.Je to pěvecká kláda.Pěkný výkon podali G.Zampieri,J.Kettner.
Ale kdybych si měla vybrat mezi Fedorou a Sedlákem kavalírem,tak dám přednost Sedlákovi pro jeho větší hudební náboj,není zde kousek hluchého místa.
Jana K
Kostýmy jsou hezké a Kettner zpíval moc dobře (mnohem lépe něž Janál). Ostatní nic moc, Šveda sice dojímá, ale opera je o pěvecké technice, že. Jinak jsou tam pěkné režijní seky. Orchestr hrál divně. Na celé galerii jsme seděli s manželkou sami a o přestávce oděšlo půl balkónu.
G. Zampieri: Definitivně odcházím z Ostravy na protest proti odvolání ředitele Golata. Najednou je panáček zpátky a zpívá obě premiéry?
Komentář se mi ztratil, tak znovu…Po přečtení některých příspěvků jsem smutná. Lidi, vy si nevážíte toho dobrého, co v Ostravě máte? Toho, že vám vedení opery nabízí nová, podnětná díla? A krásné hlasy? Werthera jsem viděla v březnu v Praze a byl vynikající, lidé bouřili, byla jsem uchvácená, to byl počin! A ocenila to i porota festivalu! To je málo? Budete tu machrovat s lepším provedením Werthera tam a onde? Nás v Praze hodlá ND dusit Mozartem, ve Stavovském už nebude nic jiného, jinak běží dokola Verdi, Bizet, z českých autorů od Smetany Prodaná, od Dvořáka Rusalka. A dokola… pro turisty, aby byli diváci, turisti to chtějí.. a na to se platí ND z daní? To je osvěta diváka? Jakobína viděla naposled Praha v roce 95; Dvě vdovy, Hubičku, Tajemství – to dávají tak v cizině s českými pěvci, v Praze ne.
Za to u vás Fedora – nelitovala jsem a jela jsem se podívat na úterní představení a byla jsem nadšená! Paní Švéda, pan Zampieri – vynikající výkony, plnokrevné, byla jsem dojatá. A máte mladé hlasy, např. pan Křístek je velice nadějný, všimla jsem si ho i druhý den v Orfeovi, tam je potenciál!
A že na Fedoru chodí málo diváků? Na to, že u vás nestavíte na turistech, bylo divadlo obdivuhodně plné, ze dvou třetin. A na představení se byl podívat dirigent Bělohlávek, tak mu to asi stálo za to!
Opeře chybí mladí poučení diváci všude – ale to není vina vedení vaší opery:-). V rodinách se nezpívá, nehraje, děti neintonují, neznají jednu písničku a v dospělosti mají jít na Fedoru? Ale – z druhé strany, to se má divadlo přizpůsobit a taky snižovat laťku?
U vás uvidíte příští sezónu Cardillac, Armidu – lze jen závidět!
Přeji vám i sobě mnoho dalších tak hlubokých zážitků, jaké mi nabídla ostravská Fedora a předtím Werther.