Louskáček pro děti a s dětmi v pražské Hybernii

  1. 1
  2. 2
Těžko na divadelních prknech hledat inscenaci, která by byla tak univerzálně přijímaným symbolem adventního a vánočního času. Louskáček, to je skoro jako kouzelné zaříkadlo. Pohádka a první seznámení s divadlem, nebo také dlouholetý zvyk, dvou i třígenerační. Všechna divadla se přizpůsobují poptávce. Od mnohasouborových kolosů národních scén až po taneční studia, málokdo odolá, aby takovou stálici nenasadil, ať už z důvodů obchodních nebo ze sentimentu či ze zvyku.
Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček, vánoční sen - First International Ballet School - Divadlo Hybernia Praha 2016 (foto M. Malis)
Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček, vánoční sen – First International Ballet School – Divadlo Hybernia Praha 2016 (foto M. Malis)

V nabídce představení pro děti nyní v Praze figuruje verze Louskáčka, která sice není určena pro náročného diváka, pro něhož je „zlatá kaplička“ druhým domovem a který má na celou sezonu předplacenou operní lóži jako hrabě Monte Christo, nicméně stojí za povšimnutí, protože za určitou prostotou této inscenace stojí kus poctivé pedagogické i režijní práce. Louskáček, vánoční sen je uváděn v Divadle Hybernia – neplést ovšem s Louskáčkem, kterého v témže prostoru provozují čeští tanečníci pro potěchu turistů. Tenhle je trochu jiný, takové divadlo „od dětí, pro děti a s dětmi“.

Duší projektu je soukromá baletní škola First International Ballet School Veroniky Iblové. Své členy a studenty do projektu zapůjčila velmi pestrá skladba dalších škol a souborů – plzeňský balet Divadla J. K. Tyla, Bohemia Balet, Taneční centrum Praha i Taneční konzervatoř hl. m. Prahy. Už jen při pohledu na tuto směsku je jasné, že nemůžeme k inscenaci přistoupit jako k repertoárovému dílu, ale spíš jako k události. Jako k něčemu, co vzniklo díky setkání lidí, kteří si uprostřed adventního shonu našli čas na společný projekt, který je přitom jednorázový a neslibuje ani valného výdělku. Spíš jej můžeme vnímat jako komunitní aktivitu, jako divadlo, ve kterém jednou převážila sociální funkce nad všemi ostatními. Což je samo o sobě pozitivní.

Tým zastřešuje režijní ruka Gustava Skály, který je zkušeným a obratným tvůrcem. Myslí na dětského diváka i dětského interpreta a vytváří balet jako jednoduchou a srozumitelnou podívanou, u které se ani malé dítě nenudí. Choreografie se chopili, zřejmě trochu na poslední chvíli, protože plakáty vyvěšené po Praze informují jinak, Veronika Iblová spolu se šéfem plzeňského baletu Jiřím Pokorným. Inscenace je prováděna z praktických důvodů na nahrávku, jeviště divadla omezuje svým skromným prostorem možnosti větší sborové akce (dvanáct sněhových vloček je opravdu maximum kapacity) a je obtížné sladit dohromady tanečníky několika generací s početným zástupem malých dětí z baletní školičky – a přesto, přesto tahle kombinace funguje a diváky baví.

Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček, vánoční sen - First International Ballet School - Divadlo Hybernia Praha 2016 (foto M. Malis)
Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček, vánoční sen – First International Ballet School – Divadlo Hybernia Praha 2016 (foto M. Malis)

Jednoduché scéně pomáhají kostýmy z dílny Josefa Jelínka, které dodají výpravného lesku každé inscenaci, kde se objeví jeho jméno jako člena týmu. Tipuji sice, že alespoň částečně půjde o materiál z fundusu Národního divadla či jiné scény, která disponuje rozsáhlejší garderobou, ale výsledek je sourodý a vkusný. Choreografie je přiměřeně jednoduchá a je také pedagogickým výstupem. Louskáček je uchopen ve své nejobvyklejší podobě – jako příběh o dvou nedočkavých dětech, excentrickém strýčkovi Drosselmayerovi, který konstruuje fantastické loutky, o Klárčině snu o princi Louskáčkovi.

První jednání patří dětem z baletní školy, i těm nejmenším v předškolním věku, a jejich bezprostřední projev a odvaha je odzbrojující. Nejsou na ně kladeny přehnané nároky, ty nejmenší se učí jen pochodovat a orientovat v prostoru, sestavit se do nejzákladnějších formací. Dospělí tanečníci jsou zde především proto, aby jim poskytovali zázemí a případně nasměrovali nebo povzbuzovali, když dítě začne tápat. Strýčka Drosselmayera, který se převléká za kouzelníka a na scénu přivádí své oživlé loutky, nezbytný atribut hoffmannovských libret (a mimochodem i velmi malé děti si s izolovaným pohybem imitujícím loutky skvěle poradily, přitom nejde o až tak samozřejmou věc), tančí Viktor Svidró. Je to tanečník disponovaný a charismatický, který sice již neprojevuje ambice zabývat se náročným klasickým repertoárem a velkými rolemi – což je opravdu škoda – ale svoje přednosti nezastře ani v případě jako je tento, ačkoli více hraje, než tančí. A zdá se, že s dětmi si rozumí velmi dobře.

Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček, vánoční sen - First International Ballet School - Divadlo Hybernia Praha 2016 (foto M. Malis)
Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček, vánoční sen – First International Ballet School – Divadlo Hybernia Praha 2016 (foto M. Malis)

Stejným způsobem choreografové dávají volnost i ostatním – například oživlí cínoví vojáčci jsou praxí pro starší studenty Tanečního centra Praha, myší vojsko se rekrutuje z řad dětí z baletní školy i z Tanečního centra Praha, vločky tančí studentky konzervatoře státní a květinový valčík členové plzeňského baletního souboru. Ti také předvádí národní tance a to už jde o naprosto regulérní variace, s přehledem zvládnuté. Zatímco Klárka u vánočního stromečku je svěřena dívce z baletní školy, dospělou Klárku a Louskáčka tančí podle zaběhlého úzu dospělí tanečníci. Rosa Maria Pace je členkou Bohemia Baletu a jako partner přijel sólista z regionálního italského Balletto di Firenze, Leonardo Velletri. Pro správnou partnerskou souhru by ale potřebovali delší čas zkoušení, tanečník si zjevně ještě nebyl jistý, jak pracovat s těžištěm své partnerky, a také zvedačky byly dost silové. Jistě zde působí i omezený prostor jeviště, v němž pár trochu budí dojem dvojice dospělých natěsnaných v domečku pro panenky. Ale dívejme se na to spíš jako na užitečnou praxi. Pro děti v inscenaci účinkující musí být takové setkání velkou událostí.

Inscenaci prostupuje humor možná někdy i nechtěný, ale ozdravný. Přes některé pochopitelné nedostatky toto rodinné divadlo kypí životem a pozitivní atmosférou. Nehraje si na něco, čím není – a to je velmi důležité. Divadlo bez přetvářky a také divadlo, v němž nikdo nepředstírá, že umí více, než umí. To má někdy větší hodnotu než dokonalý umělecký výkon.


Hodnocení autorky recenze: 80%

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Čajkovskij: Louskáček, vánoční sen (First International Ballet School Praha 2016)

[Total: 12    Average: 4/5]

Související články


Napsat komentář

Reklama