Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Takřka na den přesně je to teď čtvrtrok, co byl 3.března z vedení pražské Státní opery ministrem kultury Jiřím Besserem odvolán Radim Dolanský, a co bylo stejným rozhodnutím stejného politika předáno řízení tohoto operního domu do rukou řediteli Národního divadla Ondřeji Černému. Co se tehdy odehrávalo za zavřenými dveřmi ministerstva? A co ve Státní opeře? Zdaleka nejen to je téma následujícího rozhovoru s Radimem Dolanským.
Přesné okolnosti, za kterých jste byl před čtvrt rokem odvolán z čela pražské Státní opery, zůstaly dodnes ne zcela vyjasněny. Buďte alespoň teď, s odstupem času, konkrétnější. Například ministr Besser tehdy řekl, že jste mu „něco slíbil“. I dnes jen málokdo tuší, co přesně to bylo. Co tedy?
Je to trochu složitější. Jak všichni víme, můj předchůdce, dirigent Oliver Dohnanyi, vedl operu několik měsíců, ovšem nedařilo se mu umělecky, už vůbec ne manažersky. Jeho rozhodnutí o odstoupení jsem považoval za správné, i když bylo ministrem, zřejmě, vynucené. Olivera si jako dirigenta velmi vážím, jsem dokonce přesvědčený o tom, že to s operou myslel dobře, ale obklopil se špatnými lidmi, kterým slepě důvěřoval, a to ho nakonec stálo místo.
Špatní lidé – koho přesně tím myslíte?
Svým poradcům říkal tým strategického plánování. V týmu působil například Luděk Golat, doktor Josef Herman a další. Golat je sice starý praktik, ale myslel víc na sebe a zajištění své rodiny, než na divadlo samotné. Herman je zase pouze teoretik, který se plete do toho, čemu nerozumí a působí tím spíš škodu, než užitek. Pánové byli za své „služby“ královsky odměňováni, scházeli se téměř denně, za první tři měsíce sice stačili naplánovat sezony do roku 2022, ale nikdo nevěděl, co se v opeře bude dít na konci roku 2010! Navíc teprve po asi třech měsících tohoto „vedení“ si všimli toho faktu, že Státní opera Praha je ve ztrátě -tenkrát 15 milionů korun . Další měsíc trvalo, než s tím něco začali dělat. A co vymysleli? Vyškrtali většinu hostů, tím nadmíru přetížili sólisty Státní opery, vážně se zabývali takovými nesmysly, jako že v rámci šetření například zakážou zaměstnancům jezdit výtahy směrem dolů, přestane se do provozní budovy kupovat toaletní papír a podobně. To by snad ještě nebylo ani tak hrozné, ale oni zároveň uvažovali o asi šesti, sedmi nových premiérách v roce 2011, čemuž jsem za dané situace už vůbec nerozuměl. Přiznávám, že třeba se zajímavými inscenátory, ale fakt byl ten, že pražská Státní opera si z finančních důvodů nemohla dovolit ani jednu takovou premiéru! Pokud by Dohnanyi začal s uzavíráním smluv na tyto nové produkce, Státní operu by to finančně úplně položilo.
No a jak to tedy bylo s oním slibem, který jste měl dát ministrovi?
Bohužel jsem se neshodl s panem ministrem už při předávání mého jmenování. Tenkrát mi oznámil, že Státní opera Praha končí 30. června 2011. Byl prostě přesvědčený, že v Praze pro Státní operu není místo. Podařilo se mi ho přemluvit, aby lhůtu prodloužil do konce tohoto roku. Následně jsem s náměstkem Zdráhalem domluvil ještě další půlrok. Můj plán byl ten, že jsem chtěl pana ministra v tom krátkém čase, který nám zbýval, přesvědčit, že soubor Státní opera Praha má své kvality a rozhodně tady má své místo.
Teď, s odstupem několika měsíců, jistě dokážete s větším nadhledem popsat, jaké jste tedy podnikl hlavní kroky ve funkci pověřeného ředitele?
V první řadě bylo třeba zrušit všechny ty předdomluvené zahraniční inscenátory, na které jsme skutečně neměli finance. Následně bylo třeba ze dne na den vymyslet nový dramaturgický plán. Cokoli jsem tenkrát rozhodoval, vždycky jsem při tom musel myslet na fakt, že jsme ve ztrátě již 18 milionů korun! Musel jsem přijít s návrhem krizového scénáře, ovšem s jednou prioritou – umělecky jsme neměli jít dolů, ale právě naopak. Narychlo jsme vrátili na repertoár Lucii di Lammermoor, což bylo nutné spíše z provozních důvodů. Pozval jsem domácí inscenátory k realizaci baletu Giselle – mimochodem jsem vděčný šéfce baletu a zároveň choreografce Haně Vláčilové, dirigentovi Tomáši Braunerovi a celému souboru za jejich mimořádně povedenou práci! Vznikla nádherná inscenace, která prokázala kvality našeho baletního souboru, klasický balet k nám prostě patří. Dále jsem zařadil na repertoár nového Trubadúra. Tady jsem domácí tým posílil dirigentem Janem Lathamem-Koenigem. Titul je obsazený – až na dvě výjimky – výhradně našimi sólisty. Chtěl jsem tady předvést hudební kvality našeho ansámblu. Dirigent Koenig byl správná volba, užíval jsem si každou minutu strávenou na zkouškách. Po hudební stránce jsme na premiéře zažili malý zázrak. Co se týká inscenátorů, můj vděk nezná mezí – pánové Jelínek, Cukr a Dautovský vytvořili inscenaci s téměř nulovým rozpočtem, na víc prostě nebylo. Smekám před nimi! Uvědomoval jsem si, že soubor musí především pracovat a to s co nejlepšími umělci. Podařilo se mi získat Gerda Albrechta, se kterým teď Státní opera Praha nastuduje projekt pro operní festival v Litomyšli. Přizval jsem ke spolupráci mladého italského dirigenta Gianlucu Marcianiho, jehož hudební pojetí Traviaty byl neskutečný zážitek pro soubor i pro diváky. S režisérem Thaddeusem Strassbergerem měl Marciani nastudovat v roce 2012 Sedláka kavalíra a Komedianty. Nevím ale, jestli tento projekt teď bude zrealizován. Skvělá dirigentka Elisabeth Fuchs převzala taktovku v Mozartově Kouzelné flétně a s naším ansámblem doslova kouzlila. Postupně jsme začali s přeobsazováním sólistů tak, aby každý časem zpíval výhradně svůj obor. Po japonském turné jsme připravovali bonbónek – tým Koenig, Bogza, Vasileva měl připravit koncertní provedení Wagnerova Lohengrina. K tomu ale už nedojde, protože můj nástupce místo toho vrací původně pro rok 2010 naplánovanou Weberovu a Mahlerovu operu Tři Pintové. Změny u divadla nelze očekávat ze dne na den, ale myslím, že jsme vykročili správným směrem. Po celou dobu jsem komunikoval se sólisty, dirigenty, uměleckou radou sboru i orchestru. Mé záměry všichni pochopili a podpořili mě.
Giselle i Trubadúr se skutečně setkaly s velkým ohlasem jak u odborné kritiky, tak u diváků. Další vaše plány rozhodně alespoň na první pohled vypadaly zajímavě, jenže jak to bylo s finanční stránkou věci?
Sestavením reálného rozpočtu jsem svoji práci začal. Jen mé první zásahy po nástupu do funkce okamžitě ušetřily divadlu náklady něco přes třicet miliónů korun. Státní opera Praha je téměř denně vyprodaná, což nám zvedlo tržby. Pokud by můj nástupce dodržel, co jsem započal, Státní opera nejen že skončí na konci roku s vyrovnaným rozpočtem, ale ještě pokryje i ztrátu z loňského roku, nakonec ve výši 13 milionů korun.
To, co říkáte, zní velmi přesvědčivě a slibně. Jak přesně na to reagovalo ministerstvo? Co se dělo dál?
Někdy v půlce ledna jsem byl pozvaný na ministerstvo, tam mi byla představená Daniela Gadasová, koordinátorka fúze Státní opera Praha s Národním divadlem. Ta mně oznámila, že prý skončíme na konci června 2011, začne velká rekonstrukce Státní opery Praha, přes prázdniny proběhnou rekonkurzy v obou souborech a na základě těchto rekonkurzů vznikne jeden soubor, který od září bude po dobu rekonstrukce Státní opery Praha působit v historické budově Národního divadla. Následně jsem byl pověřený připravením plánu spojení majetku obou institucí, plán měl být hotov do 15. února, ke spojení majetků mělo dojít k 1. 1. 2012. Takže jsem to tedy nebyl já, kdo dohodu porušil…
Co jste na tento scénář ministerstva říkal?
Myslel jsem, že špatně slyším. Na takovém jednání mně především chyběla diskuse, zdálo se, že je vše rozhodnuté. Navíc jsem postrádal druhou stranu – tedy ředitele Národního divadla, doktora Ondřeje Černého, proto jsem požádal o další schůzku, kde bychom se sešli všichni. Byl jsem naivní, očekával jsem, že ředitel Černý se ke mně přidá a vysvětlí paní Gadasové a náměstkovi ministra panu Zdráhalovi, že tento plán je nerealizovatelný a především nesmyslný. On místo toho ale začal přitakávat a slepě plnit úkoly.
Vy jste plán spojení obou divadel nepřipravil a zadání ministerstva tak nesplnil…
Stále jsem doufal v možnost diskuse. Proto jsem v rekordně krátkém čase přišel s vlastním návrhem samostatné existence Státní opera Praha. Víte, souhlasím s tím, že Státní opera v posledních několika letech procházela uměleckou krizí. Traviata u nás střídá Aidu, Nabucca, Rigoletta atd… Jedno představení se nám podaří, úroveň následujících tří ale není zrovna nejlepší. Tuto realitu si uvědomujeme ve Státní opeře všichni, všichni víme, že dál to takto už nejde a něco se stát musí. Ale má to být zánik souboru? Nesmysl. Vždyť i v poslední době jsme dokázali nastudovat spoustu skvělých inscenací – Candide, Smrt v Benátkách, Prsy Tirésiovy a Lidský hlas, Peer Gynt, Hélène, Tristana a Isoldu… A právě díky těmto úspěšným premiérám jsem nikdy nepochyboval o kvalitách našeho souboru. Jde jen o to tu „premiérovou“ kvalitu přenést na reprízy. Na vyřešení tohoto problému jsem se chtěl soustředit se dvěma osobnostmi světového operního nebe – dirigentem Janem Lathamem-Koenigem a ředitelkou Královské opery v Londýně paní Elaine Padmore. Máme společně připravený plán, který by „pouhou“ změnou systému organizování zkoušek a uvádění repríz velmi rychle pozvedl kvalitu představení. Bohužel, není zájem…
Pan ministr vám mimo jiné vyčítá, že prý jste jeho stranického kolegu ministra financí Kalouska žádal o jeho odvolání. Je to pravda?
(smích) Je pravda, že mně to pan ministr vyčítá, je pravda, že jsem měl schůzku s ministrem Kalouskem, není ale pravda, že bych kohokoli žádal o odvolání pana Bessera. Pan Besser mi to vyčetl, když mě odvolával, nenechal si to ale vysvětlit, jen mi ukázal kravatu, kterou prý dostal od pana Kalouska, a řekl k tomu, že jsou přátelé…
Jak to tedy bylo?
Moje setkání s panem ministrem Kalouskem dohodly odbory, proto, abych zjistil názor pana ministra na naši věc. Po celou dobu naší schůzky byl přítomen odborový šéf pan Jaroslav Zavadil. Jistě by dosvědčil, že o žádném odvolání nepadlo ani slovo. Pana ministra Kalouska jsem potkal už jednou, v Královské opeře v Londýně. Oba jsme byli turisté, on s manželkou seděl o pár řad v hledišti za mnou. To ale bylo 5. prosince, v té době jsem vůbec netušil, že bych se mohl stát pověřeným ředitelem Státní opery Praha, proč bych tedy měl žádat pana Kalouska o odvolání pana Bessera? Proč bych vůbec měl žádat ministra financí, aby odvolal ministra kultury? Celé to nedává smysl! Někdo mě zkrátka chtěl u ministra Bessera znemožnit a mého setkání s ministrem Kalouskem takto zneužil.
A jaký měl tedy pan ministr Kalousek názor na „vaši věc“? Co jste tehdy zjistil?
Prý mu bylo řečeno, že Státní opera Praha stojí stát ročně 120 milionů korun. Když ji na dva roky zavře, za ušetřené peníze ještě budovu zrekonstruuje. Nakonec jsme se tomu oba zasmáli. Přiznávám, že jsem se trochu přemáhal, protože představa, že takto mu tu „naši věc“ někdo prezentoval, mě spíš vyděsila.
Jaká je z vašeho pohledu současná realita? Co podle vás bude dál se Státní operou?
Zřizovatel mlčí. Podle neoficiálních zpráv pokračují na přípravě spojení souborů. Doufejme tedy, že už je přešel ten nápad s likvidací souboru Státní opery. Stejně ale považuji spojení za nesmyslný, chybný a těžko navratitelný krok.
Jakými konkrétními argumenty máte svůj názor podložený?
Velmi stoupnou náklady na provoz a ke zvýšení úrovně představení v obou operních domech pouhým spojením ansámblů nedojde. Státní opera Praha má své problémy, o kterých jsem se již zmínil, problémy provozně umělecké. Ale i Národní divadlo má své velké problémy – je to bezedná díra na peníze. Než nějaké nesmyslné spojování, raději bych se soustředil na jmenování takových ředitelů do obou institucí, kteří ty problémy začnou řešit – každý po svém, každý ve svém. Až se problémy na obou místech vyřeší, až zřizovatel spravedlivě srovná finanční dotace obou domů. Může dojít k zajímavému, zdravému uměleckému soupeření obou operních a baletních domů. Něco, na co vlastně divák čeká. Víte, za velkou slabinu spojování považuji také to, že kromě doktora Srstky, který se ale z agentury Dilia do divadla určitě nevrátí, v Česku není osobnost, která by si vůbec s vedením dvou operních a dvou baletních ansámblů a tří velkých divadelních budov poradila. Nezlobte se, ale je směšné očekávat, že těmi osobnostmi má být tým Černý – Rocc a naopak tým Koenig – Padmore posíláme domů. Při troše nadsázky to je podobné, jako kdyby pan ministr měl na výběr mezi trabantem a mercedesem, ale vybral si trabanta.
Tým Koenig – Padmore je tedy podle vás již ze hry? A jak to je teď vůbec s vámi, je přece jen stále ještě zaměstnaný ve Státní opeře nebo už nejste?
Dirigenta Koeniga zve ředitel Černý v nejbližší době na večeři, třeba se pánové na nějaké spolupráci dohodnou. Co se týká paní Padmore, několikrát ji žádalo o schůzku Ministerstvo kultury, vždycky ale bez mého vědomí, což paní Padmore nechápe. Naposledy jsem se s ní sešel před pár dny v Londýně. Pokud vím, na výzvy ministerstva nereagovala. A co se týká mě? Jsem ochotný pokračovat v práci, kterou jsem započal, s týmem, který jsem oslovil, a s plnou podporou celého našeho souboru. Řekněme si to ale na rovinu, zřizovateli se nehodím do krámu, jsem pro ně personou non grata… Když mě pan ministr odvolal, ředitel Černý mně mezi čtyřma očima sdělil, že jeho prioritou je „dostat mě co nejdřív z divadla“. Následně mě sesadil z funkce manažera opery a nabídl mi pozici produkčního, což podle zákoníku práce musel udělat. Chtěl jsem provoz řádně předat, navíc jsem vyhověl žádosti zaměstnanců a pozici jsem tedy přijal. Ředitel Černý mi následně vzal celé osobní ohodnocení, aby uspíšil můj „dobrovolný“ odchod z divadla. Tuším 13. dubna zrušil moje místo produkčního s účinností od 1. května, 20. dubna to oznámil mému právnímu zástupci. 28. dubna vydal prohlášení do ČTK, že opouštím divadlo z vlastního rozhodnutí, ne proto, že musím. Pan ředitel si tímto nesmyslem, který prohlásil, tak trochu naběhl. Vyhověl jsem znovu žádosti zaměstnanců a neodešel jsem. Dokonce jsem několik dnů pracoval na produkci Trubadúra na místě produkčního, které bylo rozhodnutím pana Černého zrušeno, navíc s překážkou v práci na straně zaměstnavatele s odůvodněním, že pro mě Státní opera Praha již nadále nemá práci. Pan ředitel Černý až zpětně antidatoval zrušení svého původního rozhodnutí o zrušení mého místa. Je to celé tak směšné! Premiéra Trubadúra je nicméně za námi. Já teď pracuji na produkci galakoncertu 6. 6., který zaměstnanci a hosté Státní opery Praha organizují pro své diváky. Chtěli bychom tak poděkovat za podporu, kterou nám lidé stále vyjadřují. Mimochodem, naši petici za zachování samostatné Státní opery Praha již podepsalo přes 15 tisíc diváků. Co ale bude se mnou dál? To bude muset vyřešit pan doktor Černý.
Jak vzpomínáte na své ředitelské období?
Byla to pro mě neuvěřitelná zkušenost. Vzhledem k tomu, že jsem měl zároveň s ředitelskými povinnostmi na starost i celý denní provoz opery, pracoval jsem až 16 hodin denně. Pokud to šlo, každý večer jsem seděl v divadle, aspoň na chvíli. Až teprve po představení, kdy už v divadle nikdo nebyl, byl klid na úřednickou práci, maily, návrhy obsazení a podobně. Proto jsem se vracel domů často hodně po půlnoci. Když jsem jel o víkendu domů na Moravu, většinou to bylo jen na sobotu a tu jsem skoro vždy celou prospal. Ale jinak to nešlo. Na různých jednáních na ministerstvu, s tiskem a podobně jsem si často doslova prošel peklem. Nelituji ale ani minuty a vždy na tu dobu budu vzpomínat v dobrém. A víte proč? Kvůli tomu souboru, který je ve Státní opeře. Jsou tam skvělí profesionálové, kteří nechtějí nic jiného, než aby se jim vytvořily nejlepší možné podmínky, aby mohli odvádět dobře svoji práci. Jsem hrdý na svůj soubor a za jejich podporu všem děkuji, vážím si jí a nikdy nezapomenu.
Děkujeme za rozhovor.
Související články
- Nahlédnutí do účetních knih Státní opery Praha
- Státní opera Praha: Ondřej Černý v. Radim Dolanský
- Státní opera Praha: Oliver Dohnányi v. Radim Dolanský
Komentáře: 30
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
24. května 1912 se narodila australská sopranistka Joan HAMMOND (+26.11.1996)
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Nejsmutnější na celé věci je to, že pan Dolanský zde mluví naprostou pravdu, nic víc, nic míň! Je mi špatně z toho co se tady děje a opět to odnesou nevinní lidé. Naprosto souhlasím, že ryba smrdí od hlavy a v tomto případě je to opravdu na 100%, ne-li ještě víc. SOP Držte se a bojujte dál, naděje umírá poslední. Věrný příznivec opery.
Samé řečičky. Člověk by měl přeci znát pravdu z obou stran.
A další – Státní opera nemá umělecky kvalitní soubor (především ne sbor a orchestr).
Povšimněte si, jaké zubařské manýry zavádí současný ministr do svého resortu: "tady to zbrousíme a uděláme můstek" … sloučení ND a SOP, "tady vyvrtáme a uděláme plombičku" … bourání na Václaváku atd. Asi vycházi z informací, že se všechny zubařské výkony budou u nás platit a tak na něj taky zbude pořádná porce. Nevěřím mu ani slovo, zubaři jednomu. :-)
Člověk by si měl vážit svých nejvýše postavených. Za sebe mohu říct, že si pana ministra kultury nevážím, neboť přijal funkci na kterou naprosto nestačí a místo, aby se jako moudrý člověk obklopil zkušenými rádci, vrší jednu chybu za druhou. Je tu přece proto, aba za kulturu bojoval a ne aby ji likvidoval.Ad komentář č.2, jste profesionální muzikant, že hodnotíte výkony?
Ano, jsem profesionální hudebník. Kdybych však nebyl, tak to znamená, že hudebně nevzdělaný člověk nesmí veřejně hodnotit umělecké výkony? To je trochu zavádějící, nemyslíte?
Navíc jste mou výtku k souboru SOP nevyvrátil/a, tedy něco pravdy na ni nejspíš bude.
Rádi bychom znovu upozornili, že urážlivé komentáře, stejně jako i ty, které se přímo netýkají tématu rozhovoru, budou vymazány. Děkujeme za pochopení.
Anonymu
2. června 2011 10:29
Proč by se měl vyvracet Váš nekonkrétní, ničím nedoložený názor ve stylu líbí, nelíbí? Takto vedená debata je jen provokoce nepodpořená Vaším odborným rozborem. Napište Vaše připomínky např. premiéry Trubadůr a pak se bavme o kvalitěnekvalitě. Obyčejné napadání je ubohé.
Kvalita souboru je vžýdy spjata s osobou dirigenta, to platí i pro SOP. Zažili jsme tam mnoho skvělých výkonů, jmenoval je pan Dolanský a vždy byly vázány na dirigenta. Je smutné, že orchestr, sbor i sólisté musí podávat špičkové umělecké výkony za platy státních zaměstnanců, které jim jsou stále snižovány, ač je nemůžeme považovat za úředníky státních institucí,o jejichž pracovním nasazení si můžeme myslet své. MK se rozhodlo něco udělat, neví jak a proč,co to přinese umělecky i finančně, ale nedá pokoj, dokud to neprovede. Říká se, že náměstek Zdráhal si šije tuto novou koncepci pro sebe,
zachtělo se mu být ředitelem obou spojených divadel. Se svoji folklorní minulostí k tomu má ty nejlepší předpoklady. Tak se v SOP a ND učte mávat valaškou a hlavně ty odzemky!
P. Dolanský samochvála smrdí a je vidět účelovost rozhovoru s Vámi.Premiéra Trubadúra se opravdu podařila,za to premiéra Lucie byla propadákem.Úroveň repríz představení je opravdu slabá.Buďte rádi,že většina diváků tvoří zahraniční turisté,protože naši by k vám v takovém počtu nechodili.Já bych ministrm kultury,tak bych přijal Váš návrh tandemu p.J.L.Koenig s paní Padmerovou a nechal rozpočet SOP jaký jste měl Vy + 100.000 Kč navíc a uviděl bych,jak by si s ním poradili. Myslím, že by to bylo zajímavé. Ono je něco jiného o něčem snít a pak krutá realita. Nezastávám se ministra Bessera, protože ministr,který nedokáže sehnat na kulturu peníze, nemá coby manažer na ministerstvu, co dělat
Zaregistrovali jste ve včerejším tisku zprávu, jak se budou zvedat platy hráčům České filharmonie? Až na 50 tisíc měsíčně. Myslíte, že to s SOP nějak souvisí?
Jinak Radek Zdráhal si koncepci na sebe klidně šít může. Fakt je ale ten, že kdo ví, jak dlouho bude u moci ještě současná vláda a co přijde po ní. Jandák ho na takovém postu určitě nenechá:))
Pro anonym
2. června 2011 14:15
Jestli tady něco zavání, tak naprosto upatlaný postup MK. Pokud jste si to neuvědomil, tak každý rozhovor má svůj účel. :-) Jsem rád, že se o této problematice mohu i díky panu Dolanskému udělat úsudek. Takže pro mne má tento rozhovor účel informativní.
Velmi zajímavá by byla informace,od kdy působil ve SOP p. Dolanský jako manažér opery a jak se podílel na schodkovém hospodaření SOP za rok 2010.
Pokud vím, tak schodek by nevznikl, nebýt nižší dotace z MK. Plány na sezónu vznikají v březnu a oznámení dotace v říjnu.
Zajímavější by bylo odtajnit audity z ND v Brně, Praze a zjistit, kam zmizely peníze z rezervních fondů. V případě Prahy šlo o částku minimálně 160 mil.Kč na krytí 2 deficitních sezón.
A to je zákonné, že jsou audity příspěvkových organizací tajné?
Ale p Dolanský říkal,že špatně hospodařilo bývalé vedení. Tak by mne zajímalo,jakým podílem se na něm podílel.
Pro "profesionálního muzikanta" 12.26h: V Uherském Hradišti na Slovácku se netančí odzemek, ale verbuňk…
Tak jsem se dočetl, že urážlivé komentáře se zde mažou. To je fajn, ale co si mám tím pádem myslet o prohlášení pana exředitele, že O. Dohnányi se obklopil nekvalitními lidmi? Golat je nekvalitní? Herman je nekvalitní teoretik? No to snad vážně ne. A že se Dohnányimu umělecky nedařilo? Tak proč diriguje v tuhle chvíli po celém světě??? Pane Dolanský, rozumím populistické PR, kterou předvádíte, ale tohle už je fakt moc. Ať už ministru Besserovi vyčítám cokoli, tak jste mu opravdu nedal jinou možnost, než Vás vyhodit. Vy byste snad zaměstnával podřízeného, který se chová jako neřízená střela? A plive na všechny kolem sebe?
Nejstrašnější je, když se začnou dít věci tohoto typu kolem kultury, tedy něčeho, co by mělo být nad vším, přinášet radost všem bez rozdílu vyznání nebo politické příslušnosti….
PS: Někdo tady psal, že pan Besser vzal funkci, na kteru nemá a že by si to měl uvědomit a bu´d to vzdát a nebo si přizvat ke spolupráci kvalitní poradce. Ale problém je, že panu Besserovi je to jedno. Jeho jediný zájem, jakož i většiny našich politiků ve vrcholných funkcích je vlastní prospěch. A to myslím vysvětluje vše. Eva.
pro Pavel58
2. června 2011 20:33
Nikde nepíše, že jsou nekvalitní, ale špatní "Golat je sice starý praktik, ale myslel víc na sebe a zajištění své rodiny, než na divadlo samotné. Herman je zase pouze teoretik, který se plete do toho, čemu nerozumí a působí tím spíš škodu, než užitek". Zmiňuje se také "Olivera si jako dirigenta velmi vážím, jsem dokonce přesvědčený o tom, že to s operou myslel dobře, ale obklopil se špatnými lidmi, kterým slepě důvěřoval, a to ho nakonec stálo místo". Obvińujete ho z něčeho, co neřekl.
A co dělal p. Dolanský jako operní manažer v době, kdy byl p.Dohnányi ředitelem. Pokud vím, p. Dohnányi uměl lidem naslouchat a nebyl hloupý. Určitě by na jeho rady dal,nebo je aspoň se svými poradci konzultoval. Ne p. Dolanský jen tiše přihlížel a naopak s p. Dohnányim úzce spolupracoval. Museli se zrušit smlouvy,které p. Vocelka nasmlouval,přestože již končil a nebylo to lehké. Chtěl s ministrem probrát záchranný plán,ale ministr si na něj udělal čas až v listopadu, kde mu dal jasně najevo,že se SOP nepočítá. P.Dohnányi nechtěl být u likvidace souboru,což p. Besserovi řekl a ten ho svými požadavky donutil k rezignaci. Pověřil vedením p. Dolanského,který mu něco slíbil a přečtěte si 1. prohlášení p. Dolanského po rezignaci Dohnányiho a bude vám jasné,že slíbil ministrovi spolupráci. Pak si to rozmyslel a skusil jednat na vlastní pěst a to se mu nevyplatilo a byl též odvolán.
Je to velmi zajímavý sled udalostí.
ano. Pan Dohnányi nechtěl být u likvidace souboru. Zato pan Golat je dnes v týmu MK, který tuto "likvidaci" připravuje.
Prosím vás, snad se tady nebude někdo zastávat Golata nebo Hermana a zbytku té Dohnányiho grupy strategických poradců. Četli jste vůbec ty žvásty co sepsali? Pokud teď morálně problematický kšeftař Golat radí na MK, tak to už je opravdu absurdistán.
Podivuhodné chování, podivuhodné vztahy, podivuhodní lidé ve ve vedení. Odpovídá to všechno tomu, v jaké s…u se české operní divadlo nachází. Já na bráchu, brácha na mě, teoretik radí, jak dál provozovat operu, knihovník vede největší divadlo v zemi a poslouchá diktát mocných z ministerstva. Novým uměleckým šéfem opery (opery Národního divalda – našeho kulturního dědictví!) bude figurka, která se zapírá a neumí si stát ani za svým jménem a tak používá pseudonym. Není to pěkné a je dobře, že se tomu věnuje alespoň tenhle server, když ostatní média dělají, jako že to není dost dobré téma a raději opěvují přenosy z Met nebo popisují návštěvy chudinky Helenky Vondráčkové ve veřejnoprávním rozhlase, škemrajíc o to aby ji víc hráli. Tady se jedná o praní divadelního prádla a likvidaci toho zbytku, co z opery u nás ještě máme. Sbohem SOP, sbohem Opero ND. RIP.
Uvidíme, uvidíme. Je teď nějak dlouho ticho po pěšině. A tak se uvidí, co se přes léto stane :-(
V pondělí 6.6. tisková konference MK se slibovanými závěry komise o transformaci pražské opery. Tak se těšte.
ke komentáři k 2. června 2011 22:10 Mohl byste se prosím ke svým domněnkám podepsat??
Mám vážný dojem, že jen záměrně šíříte další fabulace!
SOP + ND
http://kultura.idnes.cz/statni-opera-konci-od-pristiho-ledna-se-slouci-s-narodnim-divadlem-1cw-/divadlo.aspx?c=A110606_114538_divadlo_jaz
Pan Golat je pouhý kecálek a kšeftař-Herman je pouze teoretik,který svými články pouze upozorňuje na jeho nevzdělanost a neodbornost v oblasti opery. Pan Dohnányi průměrný dirigent,který o sobě vykládá kde po světě všude diriguje-ovšem já jsem žádný odkaz na jeho práci v opravdu významném světovém operním domě nenašel! Vedle dirigentů jako pan Bělohlávek,Koenig,Fiore,Netopil,ale teď již i dirigenti mladé generace je to opravdu dnes již průměr. Pan Dolanský se sice zdál jako ovečka a vzor cnosti,ale po tomto se mi zdá,že je vlastně ve stejném ranku jako výše jmenovaní. Velké zklamání-je to přestřel stejně jako jeho pochybení při útoku" na MK. Pokud někoho zřizovatel něčím pověří, je snad jasné,že nemůže běžet a veřejně z nadřízených udělal blbce-tím ničemu nepomohl! Naopak.
KJ
Tak měl pověření odmítnout,ale on něco slíbil MK a pak se rozhodl, že jej převeze jako Dohnányiho. Ale neuspěl.
Asi jste se špatně díval,pan. Dohnányi dirigoval v Malaze v Hamburku,v Budapešti,v Národní opeře v Anglii,v Baltimoru v Americe v Itálii a jinde. Musíte se lépe podívat, než někoho označíte za průměrného dirigenta
Pavel
Dohnanyi rozhodně není průměrný dirigent.Je dirigentem velmi dobrým a dobře se s ním pracuje.To mohu potvrdit.Proč se ale míchá do řízení opery,když o tom nic neví a neumí to.To že je dobrý dirigent s vedením divadla vůbec nesouvisí.Ať dělá co mu jde.Těmito průšvihy a přehmaty si kazí své dobré umělecké jméno.