Pavla Vykopalová: Kalhotkové role mně začaly vadit
Jedna z našich v současné době nejobsazovanějších sopranistek, a to jak v pražském Národním divadle, tak v opeře brněnské. Smetanova Mařenka, Dvořákova Rusalka, Mozartova Fiordiligi, Donna Elvira, Hraběnka, Pamina či Vitellia, Rossiniho Rosina, Leoncavallova Nedda, Pucciniho Mimi a Lauretta, Martinů Julietta a Sestra Paskalina, Rosalinda ze Straussova Netopýra. Pavla Vykopalová jde prostě z role do role a kritiky zpravidla nešetří chválou. Úspěchy má i při svých četných koncertních vystoupeních, velmi dobré ohlasy měla i její dosavadní zahraniční vystoupení.
Smetanova Mařenka (ND Brno)
Není to zase až tak dlouho, co jste zpívala mezzosopránové role. Jaké byly okolnosti vašeho přechodu na sopránový obor? Bylo to z vaší iniciativy? Váhala jste nad tou změnou dlouho?
Myslím si, že každá změna vychází trochu z poznání sebe sama a jestli to, co děláte, odpovídá vašim představám a touhám. Pořád mě to táhlo ke ztvárňování jiných rolí, než které mi mezzosopránový obor nabízel. Trochu mně začaly vadit i “kalhotkové” role. Už toto období bylo prostě za mnou a chtělo to udělat nový krok. Ale jak se často stává, sehrála v tom roli i náhoda, a pak už to šlo vcelku rychle.
Jak bylo „přeškolení“ těžké? A jak dlouho trvalo?
Měla jsem velké štěstí, protože s rozhodnutím změny oboru jsem našla i nového pedagoga. To byla velká pomoc. Naše začátky byly i velmi komické. Dobré dva měsíce vždy, když jsem odcházela z hodiny, bylo: Pavlo, neblázněte, zůstaňte u mezzo oboru, je to pro vás, máte už velký repertoár… atd. A další hodinu: Pavlo, ano,vy jste soprán, ta barva hlasu, ano budeme pracovat takto.Další hodinu Pavlo ne, pak Pavlo ano a to se střídalo až ke konečnému ano….
Máte stálého pěveckého pedagoga, se kterým průběžně pracujete?
Ano, je to v předchozí otázce zmíněná paní profesorka Marie Urbanová. Dle časových možností chodím na hodiny a radím se s ní.
Martinů Sestra Paskalina (Hry o Marii – ND Praha)
Pucciniho Mimi (La boheme – Státní opera Praha)
Čím se řídíte při výběru rolí?
Ničím, chodí to samo!
Nedávno jste se nechala slyšet – při rozhlasovém rozhovoru, pořízeném v souvislosti s přímým přenosem Prodané nevěsty z pražského ND, že tu a tam se k mezzosopránu chcete vrátit. Nebojíte se, že to pro váš hlas může znamenat riziko?
Riziko je to tak i tak. Je to spíše otázka hlasového rozsahu. Nebojím se a občas se k mezzosopránovému oboru vracím, ale spíše v oratorní a duchovní literatuře.
Mozartova Donna Elvira (Don Giovanni – ND Praha)
Mozartova Vitellia (La clemenza di Tito – ND Praha)Stíháte toho docela dost, řadu představení i koncertů na různých místech, máte dost představení zdaleka nejen v Praze a v Brně. Jak to děláte, abyste se udržela fit? Nejen v pěvecké kondici, ale fyzicky a psychicky?
Řídím se pravidlem, že dostáváme tolik úkolů, kolik uneseme, ne víc. Každý to má nastavené jinak. Chce to netahat jeviště domů a domov na jeviště. Dále kvalitně a ráda jím. A co se týká fyzické kondice, sprchuji se každé ráno studenou vodou, pravidelně trochu cvičím, trénuji oběhový systém, to znamená, že jezdím na zátěžovém kole a často chodím pěšky.
Nejnověji vás čeká Antonie v Hoffmannových povídkách v pražském Národním divadle. Možná je to příliš provokativní otázka, ale i tak: Ani na okamžik jste nezauvažovala o lákavé představě zkusit si všechny tři, resp. čtyři hrdinky naráz? Byla by to velká výzva…
…no napadlo. Výzvy mám ráda.
Dvořákova Rusalka (Státní opera Praha)
Martinů Julietta (ND Brno)
Jaké další role – ať už v Praze či Brně – chystáte?
Co prozradíte o svém soukromí? Zálibách? Slabostech? Přáních?
Co byste chtěli vědět ? 🙂 Jsem šťastná, že věci jsou jak jsou. Děkujeme pěkně za rozhovor!
foto V.Sixt, ateliér Škoda, ND Praha, Státní opera Praha a ND Brno
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
