Světová operní divadla: Teatro Amazonas

2.4.2010 00:00 Aleš Bráza

Je doba počátků průmyslové revoluce tzv. Belle Epoche a Manaus, město obklopené hustým neprostupným pralesem na soutoku Rio Negro a řeky Solimoes, žije z nevyčerpatelného bohatství, uloženého ve dřevě a v kaučuku. Obě hmoty mají v této době cenu zlata. Město na břehu Amazonky se stává jedním z nejbohatších měst na světě právě prodejem těchto dvou surovin. Koloniální správa, majitelé plantáží, farmáři i dřevaři touží za peníze, které jim otroci na plantážích, prodej dřeva nebo zemědělství v tehdy odlehlé části světa vydělávají, se také bavit. Bavit stejně, jako se baví smetánka v Evropě.

Manaus je bohaté město a tak jeden z politicky vlivných mužů ve vedení města pojme myšlenku, že z města v srdci neprostupného pralesa udělá kulturní metropoli – pupek tehdejšího operního světa. V roce 1881 předkládá koloniální správě návrh na postavení operního divadla. V roce 1882 místodržící provincie, sir Jose Lustota Paranaquá, přiklepne peníze na stavbu divadla a nechá vypsat architektonickou soutěž. V roce 1884 je stavba podle plánů italského architekta Celestiala Sacardiho zahájena. Vzniká divadlo v novorenesančním stylu. O velkoleposti a pokrokovosti investorů a architekta svědčí mimo jiné i to, že už v plánech bylo zahrnuto (tehdy ještě velmi zřídka používané) elektrické osvětlení.

Práce postupovaly velmi, velmi pomalu. Bylo to způsobeno především tím, že veškeré stavební materiály se musely dovážet. Ocelové nosníky byly vyráběny a dováženy loděmi z Anglie. Vápno na štuky a střešní krytina z Německa. Z Itálie byl objednán carrarský mramor. V Paříži se vyráběl nábytek na míru. 198 svítidel ze vzácného skla Murano muselo být dopraveno lodí z Itálie. Opona se tkala v Paříži a vyjadřuje Soutok, tedy pro Manaus symbolické setkání řek Rio Negro a Solimoes. Stavba, korunovaná kupolí, zdobenou 36 000 keramickými destičkami v národních barvách Brazílie, trvala až do roku 1895. Po mnohaleté přestávce, kdy byla jakž takž dokončena hrubá stavba, začaly v roce 1893 konečně práce na elektrické instalaci a výzdobě interiérů. Ital Domenico de Angelis namaloval pro divadlo nádherné stropní fresky. Ještě dva roky po otevření divadla pro veřejnost však trvaly různé dokončovací práce.

Divadlo bylo slavnostně otevřeno 31. prosince 1896 a první představení se uskutečnilo 7. ledna 1897. Byla to Ponchielliho La Gioconda.

detail obložení kupole

Divadlo zažilo období své velké operní slávy a poté zůstalo prázdné a nepovšimnuto přes sto let. Koloniální sláva skončila a s ní skončil i společenský a kulturní život v Manaus. Všeobecně se uvádí, že v divadle v době největšího rozmachu města hostoval každoročně i Caruso. Není to však doloženo a historikové se spíše, díky známé tenoristově nechuti k cestování, kloní k názoru, že je to jen legenda. Ve své době bylo ale divadlo možná ještě známějším a prestižnějším, než pařížský Palais Garnier nebo La Scala. Bohaté město zvalo nejlepší zpěváky své doby na pohostinská vystoupení, za které nabízelo nevídané honoráře.

Divadlo bylo v minulosti čtyřikrát restaurováno. V letech 1929, 1974, 1988 a 1990. V současnosti má 700 míst k sezení. Až do roku 2001 se tam opera už nehrála. Sloužilo jen ke sporadickým kulturním produkcím. Od roku 2001 ale dům opět žije operou. Pokrokový guvernér provincie Amazonino Mendéz se rozhodl uspořádat každoročně v divadle letní operní festival. Mezinárodní orchestr a protagonisté z celého světa zde nastudují každoročně jeden titul světového operního repertoáru, vždy v režii významného operního režiséra. Oživí tím alespoň na několik týdnů v roce zašlou slávu téhle divadelní budovy.

Pokud se necháte zlákat voláním Amazonie, která je jedinečným ekosystémem s obrovskou biodiverzitou a zatím nevyčerpaným přírodním bohatstvím, nebo vyrazíte do některého z pobřežních měst Brazílie na dovolenou, nenechte si ujít návštěvu města Manaus, jehož zašlá koloniální sláva je v ulicích stále cítit, a navštivte tam i Teatro Amazonas – divadlo, které se nesmazatelně zapsalo mezi nejvýznamnější operní divadla světa.

pohled na město Manaus obklopené panenskými deštnými lesy z družice

www.culturamazonas.am.gov.br

Související články

Komentáře: 8

Anonymous dne 2.4.2010 v 07:16

Ano, toto divadlo bylo skutečně jedním z nejslavnějších operních divadel. Cesta do Amazonie je úchvatná i dnes. Letadlem se tam lze z pobřeží dostat v sezóně lehce. Můžete zažít plavbu po Rio Negro, cestu pralesem, vodopády Iguacú. Divadlo je krásné v koloniálním stylu. L.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Karel Skalský dne 2.4.2010 v 07:32

Mnoho se to neví, ale na přelomu 19. a 20. století to skutečně bylo obrovitánsky slavné divadlo. Jezdila tam smetánka z Evropy a pořádaly se tam velkolepé party. Opravdu to je legenda mezi světovými operními divadly. Bohužel pak na řadu let zapomenutá, tak jak upadal význam Amazonie. Nyní se snaží tam pořádat letní operní festivaly. Účinkující ve sboru a orchestr je místní, sólisté dovezení. Není to ale ono.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 2.4.2010 v 07:35

Boli sme tam s priatelom u vodopadiu a cestpou zpat sme navstivili Manaus. Dvadlo je vcelku male a ma taky Maorsky styl. Vnutri velmi zaujimavo a prepychovo vybavene. Kača

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
lacalut dne 2.4.2010 v 07:39

Byl jsem tam před dvěma lety. Divadlo bylo zavřené. Je tam neuvěřitélné dusno a vlhko, takže si neumím představit, jak tam fungovali v těch dobách největší slávy v róbách a žaketech.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
postscriptum dne 2.4.2010 v 07:43

Ta poslední fotka plná té zelené nádhery je dokonale uklidňující. Asi to je jen zdání a podmínky tam budou vlhko a teplo, ale takhle to vypadá krásně :-)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 2.4.2010 v 07:55

Jo, jo, ale interiér vypadá také krásně. Musí to být nádherné divadlo.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Vladimír Marek dne 2.4.2010 v 09:17

Toto divadlo skutečně zaznamenalo velký boom na přelomu dvou století. Jednalo se o to, že dobou vyvolaný zájem o exotické země, vedl mnohé hvězdy k zájezdům právě na takováto místa koloniální Asie, Afriky nebo Ameriky. Stejné to bylo například v Egyptě, kde byla postavena opera, v Indii a na dalších místech. Toto divadlo získalo vyjímečné postavení tím, že se díky tomu, že Brazílie byla bohatá, mohlo okázale vyrovnat s účinkujícími. Proslulé byly na svou dobu až neuvěřitelně vysoké honoráře, které hvězdy za své staggiony v tomto divadle získávaly. A také večírky pořádané po představeních místními obchodníky.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Radan dne 4.4.2010 v 18:20

Byl jsem tam v roce 2008. Divadlo je krásné, koloniální nádhera se nezapře. Ale produkce Bludného Holanďana šílená. Místní indiáni a jejich rytmy :-)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.