„Většina lidí dneska věří médiím a statistikám, které je utvářejí a podporují. Všichni vědí co je správné, jak má vypadat hezký pokoj, co je zábavné a co kreativní, kde nám má chutnat jídlo a kde je to skutečně krásné. Víme, kdo je velký umělec, kdo velký vědec a vlastně, kde si kdejaká celebrita říhla. Žijeme na zprůměrovaných faktech, která eufemisticky můžeme nazývat demokracií, nebo zlatou střední cestou. Prokazatelně však svět už nějakých pár tisíc let funguje jinak a spíše než průměr jej utvářejí a profilují vybočení někdy podprůměrná a jindy nadprůměrná. Chceme-li průměrovat, musíme se vykašlat na člověka. Svět pořád ozařují tři paprsky, které osvětlují skutečnost – věda, víra a umění. Ve všech svých podobách. Bylo to tak za Mendela, který místo normálního, spořádaného, úctyhodného života pozoroval počasí a barvy květů hrášku a byl považován za totálního exota a je to tak i dnes, kdy umíme naprogramovat chybu, nebo pojmenovat jiná pohlaví, ale s jinakostí máme pořád problém. Věda nezná ‚kdyby‘ a tak vypovídá o minulosti, která nám dává poučení a zkušenost, víra taky nezná ‚kdyby‘, ale otevírá nám možnost lepšího světa a taky smysl naší bezbřehé existence. Umění sice ‚kdyby‘ uznává, ale taky jej nedokáže zrealizovat, a tak je mnohdy skutečnější, krásnější, ale i bolestnější než všechny reality dohromady. Vybrali jsme skladby, které snad mohou evokovat Mendelovu strastiplnou cestu k víře, vědě i umění, které nepochybně, jako tři paprsky, osvětlují skutečnost, ale nijak ji ničemu nepřizpůsobují. Vybrali jsme skladby, které v Brně většinou nezazněly, které nelžou a které vás uchvátí,“ přibližuje svůj výběr dramaturg Viktor Pantůček.
„Tajnou“ šifrou je myšlen návod k dramaturgii koncertu. Zobrazí se při pohledu na program koncertu. Je to intelektuální hříčka dramaturga Viktora Pantůčka. Spektakulární pro posluchače i pro orchestr bude především závěrečná Ligetiho skladba koncipovaná pro sto mechanických metronomů. Většinu zapůjčil pražský Orchestr Berg, ale několik jich do stovky souboru stále schází a žádá veřejnost o jejich zapůjčení. Koncert je bez vstupenek.
Na koncertě zazní hudba autorů, kteří žili v době výstavby kostela ve 30. letech minulého století, kdy ho tam v rámci výročí 1500 let od úmrtí Sv. Augustina na svém pozemku vystavěl brněnský augustiniánský řád. Koncert se uskuteční v rámci Mendel festivalu, který propojuje vědu, víru a zábavu a začal již tuto neděli 17. července a potrvá až do 24. července (nejen) na Mendlově náměstí v Brně.
Tři paprsky, které osvěcují skutečnost: věda, víra, umění
20. července 2022, 19:00 hodin
Kostel sv. Augustina, Brno
Program:
Olivier MEssiaen – Oiseaux exotiques (1955) pro klavír a komorní ensemblePavel Zemek Novák – Pocta P. Ježíšovi. I. Koncert pro anglický roh a komorní soubor
Luigy Dallapiccola – Parole di San Paolo (1964)
George Enescu – Chamber symphony in E major for 12 instruments (1945)
György Ligeti – Poème symphonique (1962)
Účinkující:
Irena Troupová – soprán
Kateřina Hebelková – mezzosoprán
Helena Weiser – klavír
Brno Contemporary Orchestra
Pavel Šnajdr – dirigent
