Claudio Monteverdi, narozený 15. května 1567, svými hudebními inovacemi významně přispěl ke zrodu barokního stylu. Zkomponoval řadu profánních i sakrálních děl, stal se dovršitelem formy madrigalu. Italský hudební skladatel z období přelomu renesance a baroka zkomponoval devět sbírek madrigalů a opery Orfeus, Ariadna či Korunovace Poppey. Ve svých kompozicích uplatňoval jak tradiční renesanční styl, tak i nový mnohem expresivnější a zvukomalebnější styl raného baroka.
Tvůrčí zralosti dosáhl Monteverdi ve službách mantovskému knížecímu dvoru, kde setrval dvaadvacet let a získal všeobecné uznání jako operní skladatel. Poté, co jej v rámci úsporných opatření propustili z Mantovy, získal roku 1613 místo kapelníka dómu svatého Marka v Benátkách, kde zůstal až do smrti a podstatně přispěl k rozvoji hudebního života města.
Stejně jako ostatní skladatelé své doby upadl i Monteverdi postupně do zapomnění, zájem o jeho dílo se však začal obnovovat počátkem dvacátého století. Dnes má již pevné místo v řadách klasických skladatelů jako představitel raného baroka a operní tvůrce. Zemřel 29. listopadu 1643.
