V dějinách brněnského divadla je 30. prosinec 1938 výjimečný moment. Jako první na světě brněnští divadelníci nastudovali dílo ruského skladatele Sergeje Prokofjeva, které se později stalo patrně nejhranějším baletem 20. století. Dílo předtím z různých důvodů odřekla divadla v tehdejším Leningradu a Moskvě.
Divadelní historici už přesně nevědí, jakou cestou a čí iniciativou se balet Romeo a Julie dostal právě do Brna. Každopádně autorem první choreografie a představitelem Romea byl legendární Ivo Váňa Psota, Julii tančila Zora Šemberová.
Brněnský soubor je na světový primát hrdý, i proto Romea a Julii pravidelně vrací na repertoár v různých nastudováních. Připravované uvedení v režii Martina Glasera s choreografií Mária Radačovského bude už sedmé. Premiéru bude 8. března 2019 hostit Janáčkovo divadlo.
[clanek id=“86139″]
Přestože se nové představení nebude odehrávat v historických kulisách a kostýmech renesanční Verony, ctí inscenátoři Shakespearovo drama a jeho hlavní motiv, tedy první vzplanutí lásky dvou mladých lidí. Zaměřují se však hlavně na nepřátelské rozdělení společnosti, z jejíchž protipólů oba milenci pocházejí. Téma společnosti rozdělené na „my a oni“ a střetu svobody s totalitou bylo podle divadelníků aktuální v době zrodu Prokofjevova baletu, stejně jako v současnosti.
K 80. výročí světové premiéry vznikla z iniciativy archivu Národního divadla Brno internetová výstava, kde lidé najdou třeba několik fotografií z inscenace, jediný dochovaný kostýmní návrh nebo dobové recenze. Národní politika tehdy psala o „vynikajícím uměleckém činu“, Lidové noviny o „značně hodnotné události“, Moravská orlice zdůraznila vyspělou úroveň provedení baletu.
