Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Kontratenor včera a dnes
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Chystá seHudbaPR ZprávySoudobá HudbaStará HudbaZ domova

Kontratenor včera a dnes

"Kontratenor včera a dnes" je název koncertu, který na 30. září 2020 připravuje Spolek pro varhanní hudbu v Čelákovicích.

Jan Mikušek
Publikováno 18/09/2020
sdílejte:
4 minut čtení
sdílejte:
Tomáš Hanzlík (zdroj Spolek pro varhanní hudbu)

Posluchače zavede do zvláštně vnitřně propojeného prostoru virtuálního kaleidoskopu, vytvořeného kombinací nejlepších barokních scenérií a mistrovsky vytesaných soch, afektovaně ukazujících kamsi do dáli, odkud paprsky světla čistými liniemi tříští vzniklý svět na malá sklíčka, která při svém pohybu vytváří stále nové, moderní vzory a obrazy. Tímto trochu nadneseným přirovnáním bych rád obsáhl hlavní myšlenkovou linii koncertu, na kterém budou vedle sebe znít skladby mistrů baroka vedle hudby zcela aktuální, v provedení kontratenoristy Jana Mikuška a Rejchova kvarteta se dvěma hosty.

Zařazovat do programu soudobou hudbu vedle starší, dobře známé, může vypadat jako klišé. Ale vnitřní jednota programu je opřena právě o kompozice olomouckého skladatele Tomáše Hanzlíka, pro něhož je svět baroka zásadním inspiračním zdrojem už od studentských let. Tématem jeho disertační práce na Filosofické fakultě Univerzity Palackého totiž byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století. České i latinské texty piaristů později využil i při kompozici řady vlastních děl, v nichž z počátku originálně pracoval s autentickými barokními hudební motivy, postupně se však vypracoval k vlastní metodě, kterou nazval neobarokním minimalismem. Příznačné je pro ni zacyklení historizujících harmonických a melodických fragmentů.

Centrem programu koncertu je Hanzlíkovo Stabat Mater z roku 2008, které napsal pro absolventský koncert německého kontratenoristy Steva Wächtera. Zhudebnil známý text středověké sekvence ze 13. století, který je meditací nad bolestí Panny Marie pod křížem. Barokní inspirace je zřetelná již ve stavbě prvního tématu, které rozvíjí dobově oblíbený křížový motiv, zde ukotvený minimalistickým harmonickým doprovodem smyčcového kvinteta. Zatímco v první části, epické, je hlavní dramatický výraz svěřen zpěvákovi, ve druhé, která je vlastní meditací, zpěvák pouze komentuje vnitřní zápas těžce zkoušeného člověka, symbolicky zobrazený výrazným fugatem smyčců. Ve třetí části se zpěvák s kvintetem tematicky propojují, čímž podtrhují v libretu opěvovanou touhu přijmout a prožít alespoň část z Mariina utrpení.

Na objednávku Rejchova kvarteta vznikl Hanzlíkův smyčcový kvartet č. 2, o kterém autor říká: „Tento kvartet má charakter svity, sestávající z více krátkých částí, kde jsem si chtěl vyzkoušet pestřejší a kontrastní náladovou paletu. Zároveň jsem počítal s interprety používajícími historické nástroje v rámci tzv. autentické provozovací praxe. Na rozdíl od 1. kvartetu, v němž pracuji ve všech větách s jedním tématem, ve druhém propojuji jednotlivé věty na způsob: Coda předcházející věty se stává tématem následující…“

Hanzlíkova hudba, jakkoli nám jeho témata zní povědomě, nepostrádá řemeslné mistrovství a kompoziční vynalézavost. Netrpí amatérskými nedostatky skladatelů plytké populární hudby. Na druhou stranu k jejímu poslechu nepotřebujete výkladový slovník, ale rozumíte jí, může vás intelektuálně uspokojit i emocionálně zasáhnout. Zcela logické je tedy orámování programu díly mistrů barokní epochy.

Claudio Monteverdi otevírá nejen program koncertu, ale celé baroko a s ním nový hudební svět. Křehké moteto Ego flos campi s něžným textem milenců Písně písní vedle děkovné modlitby po vítězství Izraelitů z Händelova oratoria Juda Makabejský, kontrastuje s virtuozitou kantáty Nisi Dominus z pera Antonia Vivaldiho, která koncert uzavírá.

Pěvecká čísla programu jsou interpretována kontratenorem, neboli mužským altem. Je to dobově užívaný způsob zpěvu falzetem, kterým se nahrazovaly nižší ženské hlasy. Tato praxe byla podmíněna zákazem zpěvu žen v liturgické hudbě, která se udržela až do konce 17. století. Mužský falzet se mimo jiné velmi dobře pojí s chlapeckými hlasy, což bylo podstatné při sborovém zpěvu. Dnes touto technikou interpretujeme některé party napsané původně pro kastráty, ale oblíbena je právě i u skladatelů soudobé hudby.

Čelákovice, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 30. září 2020 od 19.00 hodin.

TémataJan MikušekRejchovo kvartetoSEZTomáš Hanzlík
Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Martin Prokeš: Cítím jistou prázdnotu a lítost
Další článek Tři stovky lidí přišly do Rudolfina vzdát hold Jiřímu Menzelovi
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up