Sympatický Dvořákův komorní repertoár zazněl na dalším koncertu se Sirem Andrásem Schiffem, který tentokrát hrál se členy slavného Panochova kvarteta a s violoncellistou Petrem Hejným. Perlou tohoto programu byly „Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium, op. 47“, které se během této události vyjímaly díky své jednoduché struktuře a také proto, že publikum s nimi není tolik obeznámeno, protože se jedná o dílo vhodné především k domácímu muzicírování.
Úvodní větase nesla ve velmi milém duchu. První housle zpívaly líbeznou melodii za doprovodu neobvyklého nástroje harmonia, které působilo díky svému měkkému zvuku meditačně a hudbě dodávalo zvláštní charakter. Poté zopakovalo téma violoncello a společně s harmoniem ukončilo frázi. Je zajímavé, že se violoncellista dokázal naprosto přesně přizpůsobit barvě tohoto nástroje. V druhé větě se naplno projevila vytříbená práce interpretů s dynamikou, která byla velmi propracovaná. I přesto dodala publiku potřebný klid, a mohlo při jejím poslechu nerušeně rozjímat. Téma se opět vrátilo do další věty cyklu a vneslo na pódium živější a lidovější charakter, jímž se vyznačovala i závěrečná pátá věta. V lichých větách Maličkostí neustále figuruje hlavní téma, které sjednocuje celé dílo.
Dvouhlasý kánon, který tvořil celou čtvrtou větu, byl na poslech velmi osvěžující. Během této štafety vnáší do hudby violoncello společně s harmoniem zvláštní harmonické postupy, které přináší do skladby kýžené napětí. Při poslechu tohoto cyklu je posluchač fascinován fantazií autora, propracovanou instrumentační stránkou a důmyslností skladatele při nakládání s tématem. Skromnost interpretace Panochova kvarteta jim velmi slušela, ale neubírala na vážnosti tohoto díla.
Dalším bodem programu byly klavírní kvintety ve stejné tónině – A dur. První Klavírní kvintet č. 1 A dur, op. 5 pochází z Dvořákova raného období a vymaňuje se z čtyřvětého schématu. Dokonalá klavírní technika Sira Andráse Schiffa se prolínala širokým spektrem barev zvuku Panochova kvarteta. Dílu dominoval vyvážený zvuk, souhra tělesa byla vynikající a jejich fortepiana dechberoucí. Mezi nástroji probíhala živá diskuze, která se střídala se sóly houslí, violy nebo sólovým violoncellem. Barvám zvuku velice napomáhala i smyčcová technika (tremolla, spiccata).
Pokud si publikum myslelo, že dynamika již dosáhla své největší intenzity, melodie již nemohou být romantičtější a veškeré barvy zvuku jsou vyčerpány, Klavírní kvintet č. 2 A dur, op. 81 jej po přestávce vyvedl z omylu. V jedné chvíli pěly housle jako slavík, poté zněly jako kdyby melodii spřádaly z jemné pavučinky. Ani sólová viola nebyla zahanbena. Svými hlubšími tóny vdechla melodii určitý patos, který oživil jasné tóny houslí a temnější zvuk violoncella. Na konci kvintetu se smyčce ztišily do úplného pianissima, přičemž jim svižný klavír dodal energii a zakončili gradací celý kvintet.
Po představení se strhla bouře potlesku, která neustávala. Na jeviště vstoupil ředitel festivalu Dvořákovy Prahy Jan Simon, dirigent a laureát ceny z předešlých let Jakub Hrůša a Jaroslav Kulhan jako stálý člen Panochova kvarteta, se kterým Sir András Schiff natočil mnoho nahrávek. Dvořákova cena – symbolická skleněná plastika violoncella vyrobená sklárnou Moser, byla slavnostně předána Siru Andrásovi Schiffovi za celoživotní propagaci české hudby. Dojemný proslov, kdy se klavírista maďarského původu přiznal, jak staré a hluboké přátelství ho pojí s Panochovým kvartetem, se neobešel bez dalšího potlesku. Na závěr zazněl na rozloučenou přídavek, který tak povznesl veškeré hudební dojmy tohoto večera.
Pondělí 20. září, 20:00 hodin
Rudolfinum, Dvořákova síň
Program:
Antonín Dvořák: Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium, op. 47, B. 79
Antonín Dvořák: Klavírní kvintet č. 1 A dur, op. 5, B. 28
Antonín Dvořák: Klavírní kvintet č. 2 A dur, op. 81, B. 155
Účinkující:
Sir András Schiff – klavír
Petr Hejný – violoncello
členové Panochova kvarteta
