Gustav Mahler, který nikdy nebyl fanouškem okázalých sólistů, se prý vždy zaradoval, když na koncertním programu spatřil jméno Ferruccia Busoniho. Tento italo-americký klavírní virtuos a skladatel byl neukojitelný intelektuál a bibliofil, schopný strávit celé noci vášnivými debatami o filozofii, a zároveň svou mluvu – stejně jako svou hudbu – neustále obohacoval důvtipnými žerty. Mahler jej obdivoval do té míry, že v New Yorku dirigoval světovou premiéru orchestrální verze jeho Berceuse. Byl to poslední koncert, který Busoni odehrál.
Recenzovaný recitál britského klavíristy Petera Donohoe je skvělý pro zlepšení nálady v časech nekonečné covidové melancholie. Úvodem je Busoniho úprava Bachovy Tokáty C dur (oblíbená skladba Vladimira Horowitze a mnoha dalších klavíristů jeho doby). Středobodem alba je pak sedmero svérázných Elegií, které mimo jiné kombinují Greensleeves s úryvky orchestrální verze opery Turandot.
Následující Sonatina super Carmen je poměrně známá, a rozhodně si zaslouží slovo „super“. Je to rozdováděná procházka hlavními hudebními tématy Bizetovy opery. Funguje skvěle, ačkoliv ke konci je skladba snad až moc depresivní.
Album uzavírá další úprava tokáty od Bacha, která vám opět zvedne náladu. Donohoeho hraní je jako vždy skvělé – obzvláště na mě zapůsobila jeho schopnost hrát na moderní klavír Steinway jako by to byl úplně jiný nástroj. Při prvním poslechu jsem tipoval, že to bude Bösendorfer někdy z půlky století, nebo snad Fazzoli. Schopnost do takové míry překonat limitace těchto masově produkovaných nástroje je známkou skutečně skvělého a jedinečného klavíristy.
Ukázka:
Busoni – Elegien, etc.
J. S. Bach, F. Busoni – Toccata, BV 287
F. Busoni – Elegien, BV 249 a BV 252
F. Busoni – Sonatina super Carmen, BV 284
J. S. Bach, F. Busoni – Toccata, BV 29
Peter Donohoe – klavír
Label: Chandos
Datum vydání: Srpen 2021
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****
