Poslední koncert Brno Contemporary Orchestra nás zavedl mezi torza letadel do nejen zvukově zajímavého prostoru pádové zkušebny FSI VUT. V neděli 24. dubna si vyzkouší akustiku jeskyně, a to v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu je Literární pásmo z textů Radka Štěpánka, průkopníka environmentální poezie, napsaných pro příležitost koncertu a též světová premiéra skladby Miroslava Tótha, která vznikla na objednávku souboru BCO.
„Podzemní voda je neviditelná, ale její dopad je vidět všude,“ tak zněl slogan letošního světového dne vody, který připadl na 22. března. Dnes je však ona neviditelnost ještě viditelnější a to díky zrůdnostem, kterých je schopný jedině člověk. Ve válkách se v minulosti z životadárné tekutiny mnohdy stával nebezpečný zdroj infekčních onemocnění. Ale i v současnosti, kterou jsme mnozí považovali za civilizovanou, lidskou a kulturní je voda opět špiněna nešťastnými obětmi a slzami pozůstalých. Navíc je nehorázně přehlížena. Ačkoliv právě ona nám dala a dává život. Čas však plyne a voda nikam nemizí, je na Zemi již miliardy let a nebudeme-li se více snažit, umožní jednou vznik jiného lidstva, než je to naše, které jako již mnohokráte zase všechno pokazilo. Koncert je projevem mimořádné úcty k vodě, ale též připomínkou, že nejen tento životodárný živel, ale i člověk je schopný stvořit úžasné věci, tedy pokud nebude jenom poroučet větru a dešti, ale upřímně a s plnou zodpovědností přírodě i jiným lidem pomáhat a vycházet vstříc.
„Koncert je postaven na paralelním proudu textu a hudby. Nejedná se o zhudebňování, ani o jazykovou ilustraci. Obě složky, hudební i textová, jsou zcela svébytné, a přesto se v náhodných, i když promyšlených, atmosférách potkávají. Oslovili jsme básníka a rybáře Radka Štěpánka, aby pro nás napsal text o vodě a vzniklo Lidské pásmo potoků a řek. Přednese, přečte, zahraje a prožije je Petr Kubes v rámci mého režijního konceptu“ doplňuje Radim Nejedlý.
„Skladby byly vybrány tak, aby o něčem vypovídaly, ale aby se zbytečně nevykecávaly. Chronon litevského skladatele Šarunase Nakase je o čase a jeho plynutí bez hodin i kalendářů. Chronon je nejmenší časová jednotka, která však není převoditelná na vteřiny, roky či miliardy let. Kya znamená stovky let před současností, před jakoukoliv současností. Kya italského skladatele Giacinta Scelsiho je nebeský diamant i jednotka nerozlišitelného času. Říká se, že písnička většinou odpovídá délkou průměrné souloži a tempem a rytmem tlukotu zdravého srdce. Co když je však člověk poněkud melancholický či krapet zborcený, jaký pak má srdce rytmus. Herzmerz Michala Wroblevského je lidskou reflexí unikajícího, i když měřitelného času. Predbežný konec, kompozice Miroslava Tótha, zkomponovaná na objednávku BCO pro tento koncert, snad bude skutečně pouze koncem předběžným a nikoliv zcela definitivním. Ještě pořád platí, že nikdy není pozdě a my, lidé, naštěstí můžeme mnohé pro vodu a tím i pro lidstvo udělat. Вода і музика нас єднають…“ vysvětluje svůj záměr projektu dramaturg Viktor Pantůček.
